Jde o projekt za desítky miliard eur, který poušť postupně přeměňuje na město, které se má podle plánů stát jedním ze světově nejmodernějších. Toho má dosáhnout třeba nejvyšší budova kontinentu, umělá inteligence i chytré osvětlení. A chybět nebudou ani rozsáhlé zelené plochy, golfová hřiště nebo zcela nové úřady. Významnou zakázku na projektu, z něhož se má stát nové administrativní hlavní město Egypta, situované zhruba 40 kilometrů na východ od Káhiry, teď získali i Češi.

Společnost 2N Telekomunikace, která sídlí v Praze, získala v jedné z budovaných čtvrtí největší tendr na přístupové technologie, respektive velmi moderní domovní interkomy spojené s řadou technologií, a to v řádech vyšších desítek milionů korun. V Česku poměrně neznámá firma má devadesát procent zakázek ze zahraničí a dodává své produkty do řady velkých a zajímavých projektů.

Doma je mají například přední hráči z ligy amerického fotbalu NFL a basketbalové NBA, objevují se ve vile otce popkulturní filmové ságy Star Wars George Lucase a jsou také v ústředí Twitteru, centrální kolumbijské bance i na závodním okruhu formule 1 v belgickém Spa.

Ve čtvrti, která je součástí Madinaty, jednoho z celků nového hlavního města, půjde o tři stovky vstupních IP interkomů a deset tisíc odpovídacích jednotek, včetně patentované technologie, která zajišťuje namísto jakéhokoliv přístupového klíče používání telefonu, aniž by ho člověk musel vytahovat z kapsy a k přístrojům přikládat. Technologie totiž pozná, že je člověk poblíž, že chce do dveří vstoupit – a především že právě on má k tomu oprávnění.

Zajistit takové zařízení pro oblast, která se teprve mění z pouště na velkoměsto, není jednoduché. Interkomy mohou být v takovém podnebí na slunci snadno vystaveny teplotám až 100 stupňů Celsia, před kterou potřebují ochránit své procesory, ale teplotu nemohou vyvést na plochu, které se lidé dotýkají – při ovládání by se spálili. Výrobky při testování vydržely i přejetí tankem.

Bezpečnostní ekosystém, který lze okolo interkomů vystavit, z nich navíc dokáže ukládat záznam z kamer, tudíž všechny obličeje příchozích lidí se dají uložit. Mimo jiné z nich lze sestavit i posloupnost událostí – a recepční mohou na dálku číst údaje z dokladů. Firma loni dosáhla obratu ve výši dvou miliard korun, přičemž zaměstnává už 460 lidí, třetina má pozici ve výzkumu a vývoji.

V Egyptě by se měly nové způsoby přístupu k budovám objevit i proto, že právě technologie mají být pro nové hlavní město zásadním znakem. Ambiciózní projekt počítá také s chytrým zavlažováním, osvětlením, zacházením s odpadem, dopravou i parkováním. Dále také se senzory ve veřejném prostoru, ale i s chytrými domácnostmi.

Například síť Wi-Fi tu mají podle plánů zajišťovat i sloupy veřejného osvětlení. A pokud budou obyvatelé potřebovat něco řešit se samosprávou, údajně to budou moct dělat rovnou přes mobilní aplikaci.

Komplexní projekt zahrnuje i obnovitelné zdroje energie nebo pitnou vodu vyrobenou z té mořské. Důraz se údajně klade na udržitelnost, zároveň se tu však poušť má změnit na rozsáhlé zelené plochy, vůbec největší park na světě i golfové hřiště.

Ve výstavbě a plánech je řada mrakodrapů. Před dokončením, které by se mohlo povést ještě letos, je nejvyšší budova ve městě, státě a zároveň celé Africe. Iconic Tower má mít necelých čtyři sta metrů a osmdesát pater. Správní hlavní město obsahuje další významné projekty jako vládní čtvrť s různými ministerstvy, Sněmovnu reprezentantů a sídla bank dalších finančních institucí i mezinárodních firem.

Výstavba je rozdělena do několika fází a hotovo má být do roku 2030, ačkoliv mají do roku 2050 přibývat další celky. Dosud se ale některé termíny významně posouvaly – během výstavby čelil projekt řadě překážek, od nestabilního vývoje egyptské měny komplikující dodávky materiálu až po fakt, že je vládě vyčítáno, že by peníze měla směřovat spíš do boje s chudobou. Ač má velkolepá výstavba řešit přelidněnost Káhiry, na nově budované byty velká část místních nedosáhne.

Káhira je po Lagosu druhé nejlidnatější město Afriky, jen město samotné má tolik obyvatel, co celé Česko, tedy přes deset milionů. Celá aglomerace včetně přilehlých měst pak zhruba dvojnásobek. Egypt v minulých letech budoval kolem Káhiry nové satelity, ani ty ale přelidnění nevyřešily.

Komentáře proti projektu vyvolává třeba i fakt, že na výstavbu Egypt nemá finance, významné investice tak proudí z Číny, menší část ze Spojených arabských emirátů. Přitahuje však mezinárodní pozornost a na výstavbě se coby dodavatelé – a někdy i další investoři – podílí významné firmy z dalších zemí Evropy i USA.