Velký den pro kryptoměny v České republice. Tak mluví zákonodárci o 6. prosinci 2024, kdy Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky schválila ve třetím čtení návrh zákona o digitalizaci financí, který v návaznosti na evropskou legislativu přináší do České republiky očekávanou regulaci pro trhy s kryptoaktivy.

Nový zákon o digitalizaci financí reaguje na evropské nařízení DORA (Digital Operational Resilience Act) a nařízení MiCA (Markets in Crypto-Assets), které je vůbec prvním komplexním rámcem pro regulaci kryptoaktiv v Evropské Unii. Obě zmíněná nařízení jsou součástí Balíčku pro oblast digitálních financí, který byl Evropskou komisí uveřejněn v září roku 2020.

Nabízení kryptoaktiv veřejnosti nebylo doposud v českém právním řádu speciálně regulováno. Obdobně i poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy bylo předmětem právní regulace pouze okrajově. To se nyní mění. Zatímco doposud spadalo poskytování služeb spojených s kryptoaktivy, respektive s virtuálními aktivy, pod volnou živnost, nově bude tato činnost vykonávána na základě povolení České národní banky. Ta současně převezme i dohled nad dodržováním nastavených pravidel.

Regulace přináší větší transparentnost a bezpečnost na trhu s kryptoaktivy, zejména díky povinnostem ukládaným poskytovatelům služeb spojených s kryptoaktivy i jejich vydavatelům. Očekává se, že tato pravidla podpoří důvěru investorů a přispějí k lepšímu fungování trhu. Trh s kryptoaktivy, který byl dosud mnohými vnímán jako neprůhledný a rizikový, se tak stává bezpečnějším prostředím pro všechny jeho aktéry.

Kryptoaktivum, stěžejní pojem nové regulace, označuje digitální zachycení hodnoty nebo práva, které může být převáděno a ukládáno elektronicky pomocí technologie distribuovaného registru nebo technologie obdobné. Patří sem dobře známé kryptoměny jako je bitcoin či ethereum. Nová pravidla se však nevztahují na všechny typy kryptoaktiv. Například NFTs (non fungible tokens) zůstávají – vzhledem ke své jedinečnosti a nezastupitelnosti jinými kryptoaktivy – zcela mimo rámec regulace.

Jaké povinnosti čekají poskytovatele krypto služeb?

Jednou z hlavních změn, kterou nová regulace přinesla, je úprava podmínek poskytování služeb souvisejících s kryptoaktivy. Nově bude možné poskytovat tyto služby, například úschovu kryptoaktiv, jejich správu či poskytování poradenství, pouze na základě povolení České národní banky. Výjimkou jsou již licencované subjekty, například banky či obchodníci s cennými papíry, kterým postačí pouze oznámení České národní bance o záměru tyto služby poskytovat.

Požádat o povolení budou muset i stávající poskytovatelé, kteří doposud vykonávali svou činnost na základě živnostenského oprávnění. Pokud žádost podají do 31. července 2025, mohou v poskytování služeb pokračovat na základě svého existujícího oprávnění až do dne nabytí právní moci rozhodnutí České národní banky o jejich žádosti, nejdéle však do 1. července 2026.

Získáním povolení to však nekončí. Zákon o digitalizaci financí počítá s řadou notifikačních povinností vůči České národní bance i v průběhu poskytování služeb. Mezi klíčové patří povinný audit účetní závěrky a povinnost jejího předložení České národní bance do čtyř měsíců po skončení účetního období. Subjekty poskytující úschovu a správu kryptoaktiv budou mít navíc povinnost předkládat České národní bance pravidelně – nejméně jednou za rok – zprávu auditora o ověření přiměřenosti opatření přijatých k ochraně svěřených prostředků.

Regulace se dotkne také fyzických osob, které na trhu kryptoaktiv poskytují poradenství jménem poskytovatelů služeb. Zákon o digitalizaci financí totiž zavádí minimální požadavky na jejich znalosti a schopnosti (odbornou způsobilost). Vzhledem k dynamickému vývoji na trhu kryptoaktiv a jeho rozmanitosti formuloval český zákonodárce tato kritéria spíše obecně.

Zásadní bude, aby poradci prokázali alespoň základní znalost struktury, subjektů a fungování trhu s kryptoaktivy, pravidel pro jejich nabízení veřejnosti a principů fungování finančního trhu. Touto cestou by měla být zajištěna vyšší profesionalita poskytovaného poradenství, a tím i posílena důvěra v trh s kryptoaktivy.

Ani vydavatelé kryptoaktiv nejsou z informačních povinností vůči České národní bance vyloučeni. Zákon o digitalizací financí ukládá specifickým skupinám vydavatelů kryptoaktiv povinnost poskytovat České národní bance informace potřebné k posouzení, zda splňují obezřetnostní požadavky dle evropských pravidel. Detaily o způsobu a frekvenci předkládání těchto informací budou upřesněny vyhláškou České národní banky, jejíž vydání lze očekávat po nabytí účinnosti nového zákona.

Co hrozí při porušení pravidel?

České národní bance byla zákonodárcem svěřena široká škála nápravných i sankčních pravomocí, které mohou být vůči subjektům trhu s kryptoaktivy uplatněny v případě porušení nastavených pravidel.

Zatímco drobný prohřešek může vést k uložení nápravného opatření, například povinnosti sestavit mimořádnou účetní závěrku a nechat na své náklady provést mimořádný audit, v případě závažnějších porušení může Česká národní banka přistoupit k přísnějším opatřením, včetně odejmutí povolení k činnosti. K zajištění plnění uložených opatření mohou být subjektům ukládány také donucovací pokuty, a to až do celkové výše 20 milionů korun.

Ve zcela specifických případech bude Česká národní banka disponovat pravomocí přijmout zvláštní opatření, která mohou mít výrazný dopad na trh s kryptoaktivy. Příkladem lze uvést nařízení předběžného opatření o zákazu realizovat převod konkrétních kryptoaktiv, případně vydání opatření obecné povahy o dočasném omezení či dokonce zákazu uvádění určitých kryptoaktiv na český trh.

Krypto a daně: dobré zprávy pro investory

Současně s návrhem zákona o digitalizaci financí schválila Poslanecká sněmovna i novelu zákona o dani z příjmů, která přináší snížení daňové zátěže pro držitele kryptoaktiv. Nová pravidla nabízí dvě možnosti, jak osvobodit příjmy z kryptoměn od daně: časový test – výnosy z prodeje kryptoaktiv nebudou zdaněny, byly-li drženy déle než tři roky (s horní hranicí 40 milionů Kč ročně), a hodnotový test, který osvobozuje příjmy z prodeje kryptoaktiv do částky nepřesahující 100 tisíc Kč ročně.

Ve veřejném prostoru zaznívá, že zavedení časového a hodnotového testu je významným krokem pro českou kryptoscénu, který řadí Českou republiku mezi země jako je Německo či Švýcarsko, kde obdobný přístup již dobře funguje. Zda tato změna skutečně naplní očekávání, ukáže čas. Zatím se však jistě lze shodnout na tom, že jde o krok správným směrem, který přispěje k rozvoji a atraktivitě českého trhu s kryptoaktivy.