Bývalá bratislavská přádelna se proměnila v ekologicky ceněný objekt. Usadil se v něm i Microsoft

Dříve se zde zpracovávaly nitě a příze, dnes industriální objekt s historickou hodnotou hostí restaurace, kavárny i kanceláře velkých firem.

pradiaren02

Foto: Pradiareň 1900

Bývalá přádelna se proměnila na multifunkční objekt nazvaný Pradiareň 1900

0Zobrazit komentáře

Přes sto let na tomto místě vznikaly nitě a příze, po ukončení výroby však tovární budovy s významnou historickou i architektonickou hodnotou chátraly. Demolice pozůstatků bratislavské továrny Cvernovka nepřicházela v úvahu, a proto bylo rozhodnuto o jejich konverzi na multifunkční objekt nazvaný Pradiareň 1900, jež jako první na Slovensku získal uznávanou environmentální certifikaci v nejvyšší možné úrovni.

Výstavba historické budovy bývalé přádelny, která byla součástí továrního komplexu v blízkosti centra Bratislavy, probíhala mezi roky 1902 až 1912. Ve své době představovala vrchol průmyslové architektury, nánosy úprav však postupně překryly její cihlové zdivo podpírané litinovými sloupy a stropy s ocelovými nosníky.

Zvuky strojů zde nadobro utichly až s přelomem milénia, výrobu vystřídali umělci, kteří si zde otevřeli své ateliéry a stavba byla zapsána na seznam slovenských národních památek, aby bylo zaručeno, že nedojde k její demolici. Otázkou ovšem bylo, jaké nové využití pro budovu najít. Tento problém nakonec vyřešila konverze, která do památky vrátila život a vynesla jí také ocenění BREEAM Outstanding, které značí vysokou šetrnost vůči životnímu prostředí.

Rekonstrukci a vznik Pradiareň 1900 si vzala na starosti developerská společnost YIT Slovakia za podpory české investiční skupiny RSJ, která je nyní jejím jediným majitelem. Práce započaly v roce 2018, přičemž hlavním cílem bylo očistit objekt až na původní podobu ze začátku 20. století.

pradiaren4

Foto: Pradiareň 1900

Továrnu bylo nutné očistit od architektonických nánosů posledních 100 let

K naplnění tohoto cíle pomohla výměna oken za kopie s původním designem typického industriálního členění ocelových rámů, fasády znovu ozdobily ztracené architektonické prvky, objekt dostal novou střechu i podlahy a obnoveny byly i původní nosné litinové sloupy.

Kromě toho však konverze přinesla i řadu novinek, které musely přijít s novým využitím budovy. V jejím přízemí se totiž usadilo hned několik obchodů a gastropodniků, mezi kterými je obchod s cyklistickým oblečením a doplňky Isadore, prodejna šperků Nura, showroom nábytku Cymorka, kavárna Mint či restaurace Nox. Horní patra bývalé továrny pak byla vyhrazena kancelářím, ve kterých se usadila například i slovenská pobočka Microsoftu.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Pradiareň 1900 ale není jen krásným místem, ale také takovým, které je šetrné ke svému okolí. Za to projekt získal uznávané environmentální ocenění BREEAM na úrovni Outstanding. Za ním stojí britská skupina BRE, jež se věnuje výzkumu a inovacím ve stavebnictví. BREEAM je zkratkou pro Building Research Establishment Environmental Assessment Method a hodnotí nejen vliv budovy na životní prostředí, ale také kvalitu vnitřního prostředí a služeb managementu nemovitosti pro nájemníky.

Pradiareň 1900 svým charakterem přirozeně navazuje na aktuální témata v oblasti snižování uhlíkové stopy, cirkularity nebo propojení sociálně a společensky odpovědného investování, uvedl zástupce Marek Kremen, auditor společnosti Exergy, která dohlížela na dodržování certifikačních kritérií.

Ziskem tohoto ocenění se objekt bývalé přádelny zařadil mezi jedno procento budov po celém světě, které se podle hodnotitelů snaží aktivně přistupovat k otázce životního prostředí a svého vlivu na kvalitu života v lokalitě, v níž stojí.

Džungle říznutá ostrou linií. Česká architektka si splnila sen o vlastním projektu v Kostarice

Dagmar Štěpánová, zakladatelka architektonického studia Formafatal, se do Kostariky zamilovala při plnění zakázky. Dnes zde žije i pracuje.

formafatal-achiote-09-jaspis-boysplaynice-min

Foto: BoysPlayNice

Vila Jaspis v Kostarice, za níž stojí česká architektka

0Zobrazit komentáře

Když před lety začal podnikatel Filip Žák v Kostarice budovat ambiciózní resort Art Villas Costa Rica, přizval si ke spolupráci architektku Dagmar Štěpánovou. Tu středoamerická země okouzlila natolik, že se sem přestěhovala a rozhodla se zde vytvořit vlastní projekt dvou minimalistických vil, které jemně levitují nad hranou prudkého svahu, který končí až v oceánu.

„Mým záměrem bylo navrhnou udržitelné domy s biofilními interiéry, které budou sofistikovaně promyšlené a zároveň jejich tvarování bude silně minimalistické a čisté. Žádný zbytečný prvek navíc, ale také nic, co by chybělo,“ popisuje zakladatelka architektonického studia Formafatal svůj záměr. Projekt dostal název Achioté – podle sytě červeného přírodního barviva získávaného z rostliny orleáníku barvířského, která neodmyslitelně patří ke zdejší floře.

Dagmar Štěpánovou již od studií ovlivňovala kultura Jižní a Střední Ameriky a práce tamních architektů. Svou lásku mohla nechat naplno promluvit během snové zakázky pro Filipa Žáka, zakladatele někdejší marketingové agentury Eyelevel, který se rozhodl na kostarickém úbočí vybudovat rekreační resort Art Villas. Během práce na tomto projektu si zemi zamilovala natolik, že se do ní přestěhovala, stala se spoluinvestorkou několika rezidenčních projektů a rozhodla se zde vytvořit i ryze vlastní projekt, kterým se staly právě vily Achioté.

Dvojice téměř identických domků vyznává štíhlé a ostré linie, díky kterým je v ostrém kontrastu k přírodním tvarům okolní džungle, do které jsou domy zasazeny. Kde se naopak architektka vydala cestou co možná největšího splynutí s okolím, je barevné pojetí domů a použité materiály. Tyto stavby jsou také vůbec první takzvaně rammed earth na území Kostariky.

formafatal-achiote-06-jaspis-nefrit-boysplaynice-min

Foto: BoysPlayNice

Vily si jsou identickým obrazem a zároveň protikladem

Pod tímto pojmem se ukrývá způsob stavění za využití jílovité půdy z výkopů ze základů. K provedení tohoto postupu byl přizván specialista z Brazílie, který vyškolil místní dělníky. Společně vytvořili obvodové stěny vil.

Ty jsou po architektonické stránce identickými dvojčaty. Využívají stejné materiály, dispoziční řešení i orientaci vůči světovým stranám. Rozdílné jsou však jejich interiéry, ke kterým architektka přistupovala vždy s odlišnou barevnou paletou v ruce ve jménu filosofie jin a jang.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

První vila – pojmenovaná Jaspis – se nese ve světlých tónech a pískových odstínech a návštěvníkům nabízí propojení s oceánem i nebem. Naopak vila pojmenovaná Nefrit má evokovat spojení se zemí a džunglí. Převládá zde červená barva korespondující s barvou místní půdy.

Obě vily jsou od sebe vzdálené dvanáct metrů a na první pohled působí skromným, i když velmi výrazným dojmem. Jejich součástí jsou levitující terasy, které otevírají výhled na oceán. Panorama se vlévá do celého interiéru díky velkým bezrámovým sklům, která tvoří čelní fasádu každé z vil.

formafatal-achiote-35-nefrit-boysplaynice-min

Foto: BoysPlayNice

Vila Nefrit

„Materiály jsem zvolila co nejodolnější s ohledem na kostarické klima a vysokou vlhkost,“ vysvětluje Štěpánová s tím, že většina nábytku a vybavení interiéru byla vytvořena na míru. Kuchyňská linka, umyvadlo, police, noční stolky či lavičky jsou vylité z betonu.

Inspirací pro některé betonové solitéry mi byla tvorba designérského studia Bram Vanderbeke, jejichž práci mám nesmírně ráda. Zbylý nábytek, svítidla, doplňky a umění byly pečlivě vybírány s ohledem na originalitu, často přímo od designérů napříč všemi kontinenty,“ dodává Štěpánová.

Obě vily jsou určeny k rekreačnímu pronájmu. Pokud se tedy někdy vydáte hledat do Kostariky odpočinek, můžete zde složit hlavu a užít si kus českého architektonického umu uprostřed exotické přírody.