Léky na HIV, obezitu nebo Alzheimera. Pět objevů roku 2024, které možná změní budoucnost

Pozitivní zprávy jsou nejen dnes potřeba. Letošek byl plný vědeckých objevů, které stojí za zmínku a mohou mít zásadní vliv na lidské životy.

objevy

Foto: Filip Houska/CzechCrunch

Objevy roku 2024

0Zobrazit komentáře

Některé zprávy v médiích znějí, jako by končící letošní rok byl pouze obtížný, plný válek a globálních krizí. Zčásti to tak zcela určitě je. Jenže i na sklenici se lze dívat dvěma způsoby – může být poloprázdná, či poloplná. Proto jsme se v CzechCrunchi raději podívali na tu druhou možnost, na letošek jako rok plný nových nadějných objevů, které mohou výrazně zlepšit kvalitu lidského života. Tady jsou některé z nich, včetně těch domácích.

Nádory mozku, které svítí

Vědci z Národního ústavu pro výzkum rakoviny letos v květnu představili novou metodu, která může zjednodušit operativní odstraňování nádorů mozku. Vyvinuli totiž sondy, které nádor „rozsvítí“. Chirurg ho tak může lépe odstranit celý, což je pro další kvalitu života pacientů zásadní. O nových postupech a vůbec o tom, jak moc se léčba rakoviny za poslední desetiletí posunula kupředu, mluvil v rozhovoru pro CzechCrunch šéf ústavu a profesor biochemie Aleksi Šedo.

Obrana proti viru HIV

Vědci v Africe otestovali antiretrovirotikum Lenacapavir a letos v červnu vyslali do světa pozitivní zprávu. Vypadá to, že by lék, o jehož vývoj se lidstvo snaží posledních třicet let, mohl zabránit dalšímu šíření nemoci AIDS. Pokud má člověk v těle dostatečnou hladinu preparátu, vir HIV se nenamnoží. A přitom ho ke kýženému výsledku stačí aplikovat jen dvakrát ročně. Současná generace nakažených by tak mohla být poslední na světě, které se bude týkat epidemie AIDS. Na vývoji léku se podílel i český vědec působící v americké společnosti Gilead Sciences, virolog Tomáš Cihlář. V rozhovoru v létě mluvil o tom, jak náročné to bylo.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Klíčem k mozku je prý octomilka

Octomilka, malá muška, která se pravděpodobně objeví všude, kde jen na chvíli necháte ovoce, se v domácnostech moc velké oblibě netěší. Pro vědce má ale velkou hodnotu. Letos v říjnu oznámili, že se jim podařilo zmapovat celý její mozek, tedy padesát milionů spojení mezi 140 tisíci neurony. „Možná se ptáte, proč by nás měl zajímat mozek octomilky. Moje jednoduchá odpověď zní: pokud dokážeme skutečně pochopit, jak funguje nějaký mozek, určitě nám to něco řekne o všech mozcích,“ řekl agentuře Reuters profesor neurovědy na Princetonské univerzitě Sebastian Seung, spoluautor série studií. Vědci si od objevu slibují nejen pochopení fungování mozku člověka, ale také vodítko k tomu, jak léčit Parkinsonovu chorobu, deprese nebo drogové závislosti.

AI pomohla s objevem, který získal Nobelovku

Letošní Nobelovu cenu za chemii získali vědci David Baker za „výpočetní návrh proteinů“ a Demis Hassabis s Johnem Jumperem za „predikci proteinových struktur“. Hassabisovi a Jumperovi přitom s predikcí 3D struktury proteinu a s vyřešením otázky, se kterou si vědci lámou hlavu posledních padesát let, výrazně pomohla umělá inteligence. Konkrétně program AlphaFold 2 britsko-americké výzkumné laboratoře umělé inteligence DeepMind.

Objev by mohl pomoci s vývojem nových léků a léčbou některých nemocí. „Vědci nyní mohou lépe porozumět antibiotické rezistenci a vytvářet obrazy enzymů, které dokážou rozkládat plasty. Život by bez proteinů nemohl existovat. To, že nyní dokážeme předpovídat struktury proteinů a navrhovat vlastní proteiny, má pro lidstvo obrovský přínos,“ zdůvodnila Královská švédská akademie věd důležitost objevu.

Český objev léků proti obezitě a Alzheimerově chorobě

Pražský Ústav organické chemie a biochemie letos na podzim ohlásil objev látky, která by mohla pomoci nejen při léčbě obezity, ale i Alzheimerovy choroby. Jde o odvozeninu z neuropeptidu, což je druh proteinu, který lidé mají běžně v těle. Pro tým, který vede doktorka Lenka Maletínská, je to přitom už druhá jimi objevená látka, která by na obě nemoci mohla mít vliv. Tu první nyní zkoumá dánská farmaceutická společnost Novo Nordisk. O tom, jak na látky přišli a jakým způsobem v těle vlastně fungují, mluvila Lenka Maletínská v rozhovoru pro CzechCrunch.

Šest a půl tisíce píšťal pro Víta. Skoro sto let dokončená katedrála dostane první dostačující varhany

Na nové varhany přispěly tisíce malých i velkých dárců. Na ty čeká série koncertů přímo ve svatovítské katedrále na Pražském hradě.

Eliška NováEliška Nová

varhany

Foto:svatovitskevarhany.com

Katedrála svatého Víta bude mít nové varhany

0Zobrazit komentáře

Dokončená byla v roce 1929, přesto svatovítské katedrále stále chybí její srdce. Od dostavby chrámu tu hrály jen varhany, které byly od začátku zamýšlené jako provizorní. Nikdy katedrálu zvukově neobsáhly. Na jaře se sem ale začne stěhovat nový nástroj. Dominanta Pražského hradu tak bude brzy dokončena také symbolicky.

Ne že by snad katedrála byla v uplynulých letech němá. Ještě ve dvacátých letech se tu plánovaly gigantické varhany, které by byly rozmístěné do čtyř různých míst chrámu. Návrh se ale ukázal jako příliš drahý, a tak se stalo, že tu nakonec byly postaveny provizorní varhany od Josefa Melzera. Prostor vyplňují do současnosti. „Jedná se o dobrý nástroj, nedokáže ale zvukově obsáhnout celou katedrálu, zejména pokud je zaplněna lidmi při velkých liturgiích nebo slavnostech,“ líčí pro CzechCrunch předseda správní rady Nadačního fondu Svatovítské varhany Vojtěch Mátl.

Kroky k novému nástroji podnikl zhruba před deseti lety kardinál Dominik Duka. Tehdejší arcibiskup pražský zřídil zmíněný nadační fond, a také Společenství svatovítské katedrály, ve kterém se sdružila řada osobností, která pak projekt zaštítila. Především pak ale vznikla veřejná sbírka, jejímž účelem bylo vybrat peníze na nové varhany. „Zapojily se do ní tisíce malých i velkých dárců, symbolicky si adoptovali píšťaly nebo přispěli jinou formou,“ líčí Mátl.

varhany-1

Foto: svatovitskevarhany.com

Píšťaly nových varhan

K dnešnímu dni je sbírka naplněná z 96 procent a sešlo se v ní neuvěřitelných 105 a půl milionu korun. Za ty nechal nadační fond vytvořit nové varhany u varhanáře Gerharda Grenzinga, který má dílnu v El Papiolu nedaleko Barcelony. Vybrán byl prý pečlivě, na základě zkoumání referenčních nástrojů v celé Evropě a také na základě konzultací s předními varhanáři a varhaníky. „Jeho díla jsou vyhlášená díky individuálnímu přístupu k jednotlivým projektům a osobnímu zapojení varhanáře, který se stavbě těchto nástrojů věnuje přes půl století a má za sebou řadu špičkových realizací,“ líčí předseda správní rady nadačního fondu.

V čem budou nové varhany jedinečné? Samozřejmě především ve zvuku, který by měl být dostačující pro dokončenou katedrálu. Nástroj bude mít čtyři manuály, neboli klaviatury, a dohromady 96 rejstříků, což jsou ucelené řady píšťal. Nejmenší píšťala má mít jen sedm milimetrů, nejdelší víc než sedm metrů.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Unikátní má být ale nástroj i vzhledově. Varhany mají být moderní, zároveň mají doplnit architekturu katedrály. Odkazují také na českou řemeslnou tradici sklářství. Ozdobeny budou křišťálovými elementy, které budou reagovat se slunečním svitem i umělým světlem. „Toto řešení je světově unikátní, pro jeho realizaci bylo důležité vyřešit i řadu technických detailů, mimo jiné i proto, aby nebyla ovlivněna zvuková stránka nástroje,“ vysvětluje Mátl.

Aby mohly nové varhany stát, bylo ale zapotřebí v katedrále rekonstruovat západní kruchtu, kterou bylo potřeba staticky zpevnit a také rozvést nové elektroinstalace. Kůr byl dokončen po více než roce letos v listopadu, to znamená, že nyní už je potřeba jenom přivézt, postavit a naladit nové varhany. Nástroj by měl do Prahy přicestovat na jaře, ve španělské dílně byly varhany sestrojeny, což by mělo usnadnit jejich budoucí instalaci v Česku. Aktuálně je tedy ve varhanářské dílně demontují a připravují ke transportu.

I tak se ale počítá s tím, že jen postavení varhan ve Vítu bude trvat zhruba pět měsíců – od března do července. „Nástroj je opravdu velký, navíc stavba je plánovaná tak, aby co nejméně ovlivnila turistický provoz katedrály i celého areálu Pražského hradu. Právě sladit všechny tyto okolnosti byl velký logistický oříšek,“ líčí předseda správní rady.

Poté bude následovat ladění nástroje, což je velmi náročná disciplína. Potřeba bude naladit každou z 6500 tisíc píšťal zvlášť, což zabere víc jak 900 hodin. Navíc je potřeba ladit až ve chvíli, kdy v katedrále nastane absolutní klid, tedy především v noci. Varhany se tak budou ladit až do konce roku a i potom přijde na řadu různé měření a posuzování.

Jednotlivé píšťaly je stále možné adoptovat. Kdo tak učiní, bude mít doma památku – certifikát a symbolickou píšťalku. Nástroj bude předán na konci února 2026. Slavnostní požehnání nástroje je plánované na 15. června 2026, jak jinak než na svátek svatého Víta. Pak by měla následovat série koncertů, kterých by se měli účastnit všichni, kdo se podíleli na jejím financování. „Bude to bez přehánění velký národní svátek, který završí staletí úsilí o dokončení katedrály,“ říká pražský arcibiskup Jan Graubner.