Každý, kdo sbírá automobily, ví, jak je někdy obtížné najít pro ně to správné ustájení. Musí být suché, dobře zabezpečené a zároveň co nejlépe přístupné. Pro Radka Dvořáka bylo hledání o to náročnější vzhledem k rozsáhlosti jeho sbírky. Rozhodl se ji proto garážovat v bývalé sklárně. Tento záměr se však vymknul kontrole, díky čemuž v Lučanech v Jizerských horách vzniklo automobilové muzeum, za které by se nestyděli nikde ve světě. Objevte více příkladů zajímavé architektury v našem pravidelném newsletteru Arch, k jehož odběru se můžete přihlásit v boxu níže.

Hledat pro staré sklárny a fabriky v pohraničí nové využití je někdy oříšek. Budova staré sklárny v Lučanech nad Nisou se však své záchrany dočkala. Skláři, kteří zde od přelomu 19. a 20. století vytvářeli tažené tyče na výrobu skleněných korálků, sice odešli, místo nich se však do objektu nastěhovala naleštěná krása v podobě unikátních automobilů a motocyklů.

Původně měla být sklárna pouze garáží, kde by mohl majitel jablonecké firmy Telmo, specializující se na kamerové systémy, ustájit exempláře své automobilové sbírky. Po letech chátrání však objekt potřeboval péči – a právě během jeho úprav vznikla myšlenka, že by nemusel sloužit jen pro potěchu majitele, ale půvabem vozů by se tu mohl pokochat každý.

Tak vzniklo Automoto Museum Lučany a konverze prostoru se začala soustředit na tento účel využití. Dvoupodlažní objekt rozkládající se na ploše 5 952 metrů čtverečních musel vyhovovat jak vozům, tak i návštěvníkům. Středobodem celého muzea zůstala hlavní hala, ve které se dříve nacházely sklářské pece. Ty na místě již nejsou, přibylo však nové osvětlení, vzduchotechnika a musel být vyměněn kompletně celý krov, který byl nahrazen jeho replikou s vyšší nosností.

Foto: BoysPlayNice

+2

Při konverzi se však dbalo i na zachování původních prvků, díky kterým na místě zůstává jeho industriální charakter. Zachránit se podařilo například dřevěné krovy postranních traktů, do objektu se vstupuje skrz někdejší pec, částečně byla využita i dlažba a celým prostorem se proplétají kovová, černě lakovaná schodiště a zábrany.

Původně se tváří i okna, která jsou však plastovou imitací klasických velkých tabulkových oken. Architekt Ondřej Novosad z jabloneckého ateliéru Archidee chtěl být i zde co nejvěrnější předloze, nicméně výroba nových kovových oken či opravy těch starých by výrazně zasáhly do už tak velmi napjatého rozpočtu.

Přestavba měla tu smůlu, že se trefila do doby covidu a začátku války na Ukrajině a s tím spojeného zdražování materiálů. Prvotní rozpočet se zdvojnásobil, a aby byl investor vůbec schopen celý projekt dokončit, musel přistoupit k velmi bolestivému kroku. Významnou část své sbírky prodal, s novými majiteli se však dohodl, že exempláře zůstanou vystaveny v muzeu.

V expozicích tak dnes mohou návštěvníci obdivovat italské supersporty značek Ferrari a Lamborghini, nechybí rallye speciály Lancie Delta HF Integrale a Subaru Impreza. Přítomny jsou i některé skutečně kultovní modely jako Lamborghini Diablo, Ford GT40 a celá plejáda specialit od BMW. Na své si přijdou také milovníci českých klasik, kteří si tu mohou prohlédnout Tatru 12 Sport či Jawu 350.

Foto: BoysPlayNice

+4

Muzeum v Lučanech však není jen o vystavování vozů. Během rekonstrukce se našel prostor také pro vybudování autodílny a lakovny, kde probíhá péče o automobilové skvosty staré i nové. K tomu samozřejmě patří další technické zázemí jako sklad, depozitář či světlík pro auta. Majitelé veteránů si je zde navíc mohou nechat ustájit.

Hosté si také mohou zajít do kavárny s barem, k jehož stavbě byly využity cihly z původních pecí. Investor si navíc přál, aby místo mohlo sloužit i pro komunitu, a proto je zde k dispozici i místnost určená pro pořádání nejrůznějších veřejných i privátních akcí.