Údolím Ridanna v Jižním Tyrolsku se klikatí úzká silnice, která vede podél říčky Mareta a končí v obrovském dole v obci Masseria. Okolí se svými strmými vrcholy láká na celodenní pěší túry a cyklistiku během teplých měsíců a na celou řadu zimních sportů v době, kdy oblast zakryje sníh. A právě zde, na kopci s výhledem do údolí, si otevřela v roce 1974 malý hotýlek rodina Volggerových. V průběhu půl století, které oslaví příští rok, jim pod rukama vyrostl jeden z nejzajímavějších hotelů v celém regionu.

Hotel Gassenhof založili před bezmála padesáti léty Adolf a Helene Volggerovi. Původně šlo o malý penzion, kterých je ve zdejších horách celá řada. V průběhu let se ale malý rodinný podnik proměnil na plnohodnotný wellness resort s restaurací, k němuž čerstvě přibyl pod taktovkou synů manželů Volggerových objekt s prostornými pokoji a novou wellness zónou.

Zmínění synové, Manni a Stefan, jsou totiž velcí podnikavci. Manni se ve volném čase začal věnovat vaření piva a destilování rozličných moků, což nevyhnutelně vedlo k založení vlastní palírny s názvem Gratznbrand. Ta se nachází nedaleko hotelu a jeho bar zásobí domácími pálenkami a likéry z ovoce a bylin, které rostou v regionu. A aby se Manni náhodou nenudil, udělal si radost také malým craftovým pivovarem Gratznbräu.

Jeho bratr Stefan má zase blízko ke kulinařině. Chopil se tak zdejší restaurace, kterou proměnil v přepychovou oázu jihotyrolské kuchyně. Tu zde mohou hosté ochutnat například ve formě pětichodové degustační večeře, během které se na talířích střídají pouze lokální suroviny. Důležitá je tady sezónnost, hojně tu ale i nakládají a fermentují, díky čemuž i v zimních měsících mohou používat to, co se urodilo v létě.

Foto: Erlebnisort Gassenhof

Hotel se nově rozšířil o moderní objekt s wellness zónou

Bratři Manni a Stefan přinesli do hotelu Gassenhof také mnohem větší důraz na udržitelnost. Chtějí totiž, aby byl jejich byznys do roku 2025 zcela uhlíkově neutrální. Spočítali uhlíkovou stopu svého podnikání a přísně hlídají, kolik vody spotřebují, kolik odpadu vyprodukují, ale například také kolik pracích prostředků použijí při praní ručníků a ložního prádla. Uhlíkovou stopu snižují, kde se dá.

Hotel navíc vytápí elektrárna poháněná spalováním dřevního odpadu, veškerá elektřina pochází z nedalekých vodních elektráren. Po tom, co vstoupíte do koupelny, rychle zjistíte, že v ní chybí drobné lahvičky s šampony a sprchovými gely – ty se tady totiž rozhodli vyměnit za lokálně vyráběná tuhá mýdla na vlasy i tělo. A když tu nějaké emise přece jen vyprodukují, snaží se je alespoň kompenzovat tím, že investují například do projektů na podporu zalesňování mangrovových lesů či do zásobování čistou vodou v Ugandě.

V létě na túry, v zimě na běžky

Hotel Gassenhof má velkou výhodu v tom, že se nachází na místě, kde se dá celoročně něco podnikat. My sem přijíždíme na sklonku léta, díky čemuž se můžeme vydat na výlety po okolních horách, kam vyrážíme se zdejší průvodkyní a dobrou přítelkyní obou bratrů Karin Kinigadnerovou, ale také do nedaleké mramorové rokle Gilfenklamm nebo na cyklotúru na elektrokolech.

V zimě se ráz krajiny mění a do kopců je vhodné vyrazit ne tolik za pěším objevováním – to se tady kvůli lavinovému nebezpečí nedoporučuje, a když už se někam vydáte, pak s průvodcem a samozřejmě vybaveni sněžnicemi –, ale za jinými radovánkami. Dosyta se tady nabaží milovníci lyžování, jízdy na snowboardu a běžkování. Právě nekonečnými běžkařskými tratěmi je údolí Ridanna proslulé. V blízkosti hotelu Gassenhof se ale nachází také celá řada lyžařských areálů. Jeden malý vlek je přímo vedle hotelu, ten je vhodný ale především pro děti a začátečníky.

Po fyzické námaze přijde vhod relax ve zdejším wellnessu, což oceňujeme zejména po tom, co absolvujeme dva dny plné stoupání do kopce a o poznání namáhavějšího klesání z kopce. Kolena bolí, wellness zóny jsou tady ale naštěstí hned dvě, takže se těšíme na úlevu. Jedna se nachází v původní budově, druhá vznikla v novém objektu, který je s tím starším propojen podzemním koridorem. V nové části se nachází infinity bazén s výhledem do údolí a prostorná zóna vyhrazená pro milovníky saunování.

Na své si tady přijde každý – ať už máte rádi mírnější relax v páře, nebo naopak intenzivnější finskou saunu. Když budete mít štěstí, třeba se vám podaří načasovat si návštěvu sauny tak, abyste se trefili do jednoho ze zdejších rituálů. Já si v sauně hovím zrovna v momentě, kdy začíná ceremoniál s eukalyptovými listy, určený na uvolnění dýchacích cest.

Foto: Erlebnisort Gassenhof

V interiérech hraje prim dřevo

Sympatická ženština vchází dovnitř s kýblem plným vody, ve kterém jsou listy ponořené, a v průběhu patnácti minut kropí jak osazenstvo sauny, tak rozpálené kameny. Po rituálu dostáváme grappu z palírny Manniho Volggera, což nevadí, protože červenější už být nemůžeme. Není tak nic lepšího než po ceremonii strčit hlavu do hrsti ledu, který se sype do nedaleké kádě, a pak se zchladit v bazénu s nádherným výhledem.

Jihotyrolská kuchyně v moderním hávu

Den je nejlepší zakončit v restauraci hotelu, o které byla řeč výše. Zde už začíná pomalu přebírat otěže další generace rodiny Volggerových, jelikož je její důležitou součástí Stefanův syn Florian. Společně se svým otcem si dává záležet na tom, aby jednotlivé chody byly jednoduché a aby v nich byly patrné ingredience, s nimiž tady pracují.

„V maximální míře používáme produkty, které jsou z bezprostředního okolí. Velkou část zeleniny máme z farmy, která je odtud asi pět minut jízdy autem. K hotelu patří zahrada, kde si vypěstujeme spoustu bylin, které používáme denně. Vejce máme od dvou farmářů z okolí, stejně tak i veškeré maso. Je to nový směr, kterým jsme se v kuchyni vydali, a zároveň vnímáme, že to v této oblasti není zase tak běžné,“ říká Florian.

Jako předkrm tak ochutnáváme fenykl, posléze čočkovou polévku se svěžími zelenými jablky a noky ze sýru ricotta s pestem z natě červené řepy, které zvýrazňuje pikantní křen. Z masa se tady střídají ryby, drůbež, ale také zvěřina, na kterou si v kuchyni obzvlášť potrpí. Menu se přitom mění každý den podle toho, jaké suroviny zrovna dodavatelé přivezou. Vše se tak podřizuje aktuální sklizni.

„Důležitý je pro nás také zero-waste přístup. Zeleninu využíváme úplně celou včetně slupek a různých odřezků. Ze všeho se dá udělat vývar, případně nějaké bylinkové oleje, sirupy, octy. Hodně také fermentujeme, což je něco, co dobře znali už naši prarodiče, ale až nyní se k tomu v moderní gastronomii vracíme. Pracujeme tak i s houbami, které díky tomu můžeme používat i v zimě a mají jinou strukturu než sušené houby,“ doplňuje Florian.

Zdá se tak, že kreativita a zápal rodině Volggerových kolují v žilách. A že jsou s údolím Ridanna hodně spjatí. Florian sice říká, že by se rád na zkušenou podíval do Portugalska, aby nasbíral novou inspiraci, ale jedním dechem dodává, že jeho místo je tady v Gassenhofu. Kromě palírny a pivovaru si tady totiž začali pražit ještě vlastní kávu, vyrábějí také octy a vlastní sýry. Možností realizace je tu tak spousta a kdo ví, co všechno ještě nastupující generace vymyslí.