Vychází už od roku 1888, kdy ho na trh uvedla Národní zeměpisná společnost. Od té doby se stal ikonou vědění. Časopis National Geographic má dnes náklad v milionech výtisků a na Instagramu má 283 milionů sledujících. Americký měsíčník se zabývá geografií, historií, přírodou a vědou obecně. Koho jiného se tak zeptat, co se událo ve vědě v uplynulém roce? Tady je desítka objevů roku 2023 podle National Geographic.

Vlnění v časoprostoru

Mezinárodní tým vědců letos měřil drobné časové změny v radiových signálech z pulsarů, což jsou rotující neutronové hvězdy, které vyzařují elektromagnetické záření. Díky tomu se podařilo vůbec poprvé detekovat také nízkofrekvenční gravitační vlny pohybující se galaxií. Vlny jsou velmi pravděpodobně vzdálenými ozvěnami vzájemného působení supermasivních černých děr a jejich splynutí, ke kterému došlo mnoho miliard světelných let od nás. A proč je to tak důležité? Objev naznačuje, že na počátku vesmíru bylo obrovských černých děr mnohem více, než se myslelo. Další výzkum by pak mohl přinést podrobnosti o vzniku našeho vesmíru i lépe vysvětlit, co ho pohání.

Mozkový dekodér

Umělá inteligence stála v uplynulém roce hned za několika úspěchy. V tomto případě s ní pracovali vědci z Texaské univerzity v Austinu. Právě díky umělé inteligenci se jim podařilo překládat mozkovou aktivitu člověka do souvislého textu. K tomu posloužila magnetická rezonance, která zachycuje mozkovou aktivitu, včetně toho, jak mozek reaguje na jednotlivé podněty. Takzvaný systém dekódování mozku vytváří slovník vzorců na základě toho, jak člověk reaguje na určitá slova nebo obrázky. Slovník je pak porovnáván s mozkovou aktivitou u jiných podnětů, na které osoba myslí. Technologie staví na algoritmech generování jazyka umělou inteligencí, které představují velkou naději pro lidi s poruchou řeči.

Největší tvor všech dob

V oceánu žijí ti největší tvorové. To se ví. Největším současným obyvatelem planety je ostatně plejtvák obrovský. Ten měl ale patrně více než zdatného konkurenta. Vědci analyzovali fosilní kosti dávné velryby, která prý brázdila vody podél pobřeží Peru před více než 37 miliony let. Podle nového zjištění mohl mít Perectus colossus dokonce tři sta tun a měřit přes osmnáct metrů. To by znamenalo, že šlo o největšího živočicha, jaký kdy na Zemi žil.

Nová představa o Tyrannosauru rexovi

Představte si obrázky Zdeňka Buriana, Jurský park anebo Toy Story. Představte si dinosaura. A teď tu představu změňte a přimyslete si k dávnému tvorovi rty. Tyrannosaurus rex, ale i další masožraví dinosauři měli prý jiný pysk, než jsme si až doteď mysleli. Tým paleontologů dospěl k tomu, že zvířata měla rty, respektive měkkou tkáň, která překrývala jejich zuby. Rty měly chránit tlamu a udržovat žvýkací ústrojí v dobré kondici.

Nejen člověk je šikovný

Nejen člověk uměl vyrábět nástroje, evidentně to zvládli i jeho dávní příbuzní. V jihozápadní Keni archeologové vykopali fosilie Paranthropa, což je rod vyhynulých hominidů, jehož zástupci byl současníky prvních lidí. Na tom není nic překvapujícího, novinkou ale bylo, že vedle fosilií tohoto tvora byly pohřbené také kamenné nástroje, které mohou být staré až tři miliony let. Podle National Geographic je to důkaz, že hominidi vyvinuli kamenné technologie. Objev také naznačuje, že nástroje vznikly dřív, než se předpokládalo.

Tisíce nových planet

Před třiceti lety objevili astronomové první planety mimo sluneční soustavu. Letos v srpnu přibylo šest nových, což znamená, že se celkový počet nových známých těles, takzvaných exoplanet, zaokrouhlil. A to na rovných 5 500. Spolu s těmito objevy se navíc vynořují i další a další nové informace o vzdálených světech. Například planeta K2-18b, která je stejně velká jako Země nebo Neptun, může mít pod hustou atmosférou oceán.

Šimpanzice po přechodu

Co mají společného kosatka dravá s kosatkou černou, narval, kulohlavec Sieboldův, běluha severní a člověk? Všichni tito tvorové prožívají menopauzu. Vědci ale letos díky výzkumu hormonů v šimpanzí moči objevili, že přechod se objevuje i u těchto lidoopů. Přinejmenším v jedné lokalitě, kterou je ugandský národní park Kibale. Šimpanzice tu projdou menopauzou, po níž dál žijí. Vědci se zaměřili na samice mezi 14 a 67 lety. Z výsledků analýzy vyplývá, že přechod prodělávají kolem padesátého roku života, tedy podobně jako lidé. Zajímavé je, že podle jiných výzkumů se starší samice některých druhů velryb a delfínů podílejí na výchově dalších generací, u šimpanzů to tak ale není. Podle jedné z teorií tak slouží menopauza u šimpanzů k tomu, aby nepředstavovali konkurenci při rozmnožování.

Když krokodýlí dáma nepotřebuje krokodýla

Samice krokodýla amerického v národním parku v Kostarice je v očekávání. Zajímavé na tom je, že požehnaného stavu ovšem dosáhla sama, bez partnera. Oplodnění krokodýla je tak zcela novým příkladem asexuálního rozmnožování. Jev zvaný partenogeneze neboli samobřezost vědci popsali u druhů, které čelí extrémnímu populačnímu tlaku. Samobřezost se dříve objevila například u kondorů, několika druhů žraloků, u varana komodského a u některých hadů. V případě krokodýla k tomu došlo poprvé. Krokodýlí samice nebyla v kontaktu s jinými příslušníky svého druhu šestnáct let, podle genetické analýzy je pak plod částečným klonem své matky.

Nejreprezentativnější genom

Genomy, tedy veškeré genetické informace uložené v DNA, jsou u dvou jakýchkoli lidí shodné z více než 99 procent. Ono méně než jedno procento je ale i tak důležité. Vědci proto představili novinku – nazvali ji pangenom. Ten v sobě zahrnuje sekvence genomů od 47 lidí, na konci by to však mělo být až sedm set. V případě pangenomu vědci hovoří o aktualizaci dosavadního referenčního lidského genomu, z něhož bádání vycházelo v posledních zhruba dvaceti letech. Byl však mozaikou biologických informací jen od zhruba dvacítky lidí se smíšeným evropským a africkým původem. První kompletní lidský genom, založený na jediném evropském jedinci, byl zveřejněn v roce 2022 poté, co vědci doplnili mezery. Jenže využití těchto referenčních rámců bylo omezené pro lidi s různým etnickým původem. Pangenom je nyní mnohem reprezentativnější, neboť obsahuje více etnické i rasové diverzity. Měl by tak vést ke zlepšení personalizace medicíny.

Fosfor rovná se možný život

Možná jste o něm ještě neslyšeli, ale jmenuje se Enceladus a je to jeden ze 146 měsíců Saturnu. Právě na něm nyní vědci našli fosfor. Fosfor je vedle uhlíku, vodíku, dusíku, kyslíku a síry dalším nezbytným prvkem pro to, aby mohl existovat život. Astronomové přitom už známky všech pěti dalších prvků na Enceladu objevili. Šestý největší měsíc Saturnu je tak momentálně nejlepším kandidátem na mimozemský život.