Česká vesmírná mise dostala nové miliony. Projekt vedený brněnskou firmou hodlá prozkoumat Měsíc

Společnost TRL Space má velkolepé plány a nejen proto, že její mise má být vůbec první pod hlavičkou ESA vedená firmou ze střední či východní Evropy.

Iva BrejlováIva Brejlová

Petr Kapoun

Foto: TRL Space

Petr Kapoun dřív šéfoval pobočce SAB Aerospace

0Zobrazit komentáře

Má to být zhruba 200kilogramová sonda s několika neobvyklými úkoly. Když se vše podaří, odpoví na několik otázek ohledně Měsíce a určí stáří měsíční vulkanické aktivity. Jako vůbec první má zmapovat jeskynní systémy tohoto zemského souputníka. A pak je tu ještě jeden důležitý úkol, byť ho ve vesmírných směrnicích a dokumentaci k téhle cestě vůbec nenajdete. Mise Lugo má ukázat, že mezinárodní úsilí může vést také firma ze střední a východní Evropy a konkrétně z Česka. Projekt vedený brněnskou společností TRL Space potvrdila Evropská vesmírná agentura a poslala mu nové miliony.

Jejich přesnou výši neuvádí, má jít ale o nižší řády milionů korun. Celkový rozpočet mise podle odhadu dosahuje asi na 100 milionů eur, tedy v aktuálním přepočtu kolem 2,4 miliardy korun. Jde o veškeré náklady od loňské přípravy až do uskutečnění, ke kterému má dojít v roce 2030.

Do té doby se sonda Lugo vydá na oběžnou dráhu Měsíce vybavená pokrokovými systémy. Bude spojovat italský penetrační radar, finský hyperspektrální sensor i úzkoúhlou kameru z Estonska. Její součástí bude i lidar, který TRL Space vyvíjí společně s centrem HiLase, součástí Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR. A který mimochodem otestuje už příští rok na své další vlastní družici vybavené tuzemskými technologiemi nesoucí název Troll, což je nejbližší mise, která má ukázat, jak úspěšně se Česko může stát významným dodavatelem zajímavých vesmírných přístrojů.

To je velký sen Petra Kapouna, zakladatele a šéfa TRL Space. Jeho osobní misí je zvýraznit Česko na vesmírné mapě a dokázat mezinárodním partnerům právě to, že se země může stát nejen dodavatelem jednotlivých malých součástí, ale i celých přístrojů. A nebo to, co má ukázat právě Lugo, tedy že může vést mezinárodní projekty.

trl space

Foto: TRL Space

Petr Boháček, architekt mise Lugo ze společnosti TRL Space

„Jedná se totiž o vůbec první mezinárodní misi pod hlavičkou ESA, kterou povede česká či východoevropská firma,“ těší se Kapoun. „Mise Lugo je nejkomplexnější a největší vesmírná mise vedená novými členskými státy ESA a svým rozsahem nemá mezi státy střední a východní Evropy obdoby. Podílí se na ní vědecký tým, který zahrnuje 18 organizací, ale i významné vědce z výzkumných institucí v Jižní Koreji, USA, Itálii, Finsku, Německu či Anglii,“ dodává Petr Boháček, architekt mise ze společnosti TRL Space.

Data pro možnou těžbu

Na přesném designu jednotlivých nástrojů a detailním konceptu celé mise se s odsouhlasením ESA začalo pracovat. Za šest měsíců mají odborníci představit finální návrh mise, včetně konkrétního designu sondy a jejího vědeckého vybavení. Mise Lugo je tak konkrétním českým příspěvkem k výzkumu Měsíce v rámci přístupu Česka k americkému ujednání Artemis Accords o mezinárodní spolupráci.

„Naším cílem je vyslat k Měsíci sondu, která nám umožní určit, co tvoří zvláštní sopečné útvary, takzvané Irregular Mare Patches, které se na jeho povrchu nachází, a tím odhadnout jejich stáří. Část vědecké obce se domnívá, že jsou staré několik miliard let a utváří je nesmírně napěněná láva. Jenže ne všichni s tím souhlasí. Část vědců a vědkyň se naopak domnívá, že jsou velice mladé, pouhých 100 milionů let, a že je tvoří utuhnutá láva,” vysvětluje vedoucí vědeckého týmu Petr Brož z Geofyzikálního ústavu Akademie Věd ČR.

Komerční potenciál pak TRL Space vidí v získávání cenných dat pro těžbu. „V kontextu přístupu ČR k Artemis Accords jsme začali jednat o spolupráci na dalším průzkumu Měsíce s americkými společnostmi,“ dodává Boháček.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Kapoun totiž už dříve pro CzechCrunch uvedl, že hodlá prozkoumat podzemí přirozené družice Země a vytvořit jeho úplnou mapu, a to s rozlišením několika centimetrů. Věří, že takové údaje mají obrovský potenciál.

„Jednou se tam bude těžit. Zařízení, které je schopné vytvořit mapu bohatství, má obrovský byznysový potenciál. Pokud se nám podaří Měsíc zmapovat, každý ta data bude chtít. Kdyby se nám tohle povedlo, máme práci do konce života,“ vysvětloval již loni.

TRL Space zatím, jak ostatně slíbila, v rámci svých projektů propojuje firmy, akademiky i vědce. Její vizí je dostat českou vlajku na Měsíc a své produkty a služby na všechny kontinenty. Firma uvádí, že podle nedávné investiční valuace má hodnotu 10 milionů eur.

Tvor z dávnověku novým rekordmanem. Žirafa by vedle mamenchisaura vypadala jako trpaslík

Délka krku tohoto dinosaura byla tak impozantní, že si vědci nejsou jisti, jak mohl vůbec dýchat. Oproti žirafě byl až šestkrát delší.

mamenchisaurus-sinocanadorum-artwork-full-width-jpg-thumb-1160-1160-min

Foto: Júlia d’Oliveira

Vizualizace podoby tvora jménem Mamenchisaurus sinocanadorum

0Zobrazit komentáře

Možná také patříte k těm návštěvníkům zoologických zahrad, kteří se nejvíce těší na slony a žirafy pro jejich gigantické rozměry. Přesto jsou tato zvířata jen malými drobečky v porovnání s tvory, kteří se po planetě procházeli před miliony let. Jedním z nich byl mamenchisaurus, obrovitý sauropod vlastnící vůbec nejdelší krk ze všech známých živočišných druhů. Byl tak dlouhý, že vědci dodnes přesně nerozluštili záhadu, jak byl tento tvor vůbec schopný dýchat.

Mezi nejslavnější zástupce sauropodů patří brontosaurus či brachiosaurus, kteří díky své monumentálnosti dostali prostor i v hollywoodském trháku Jurský park. Do této skupiny obřích býložravých dinosaurů, kteří obývali planetu už před 200 miliony let, patří také Mamenchisaurus sinocanadorum.

Kosterní pozůstatky tohoto dinosaura byly poprvé objeveny v Číně na konci 80. let minulého století. Jejich původ vědci datují do období pozdní jury, tedy do věku před 162 miliony let. Se svými příbuznými tvor sdílel celou řadu totožných prvků. Měl podsadité tělo a pohyboval se po čtyřech relativně krátkých, avšak silných nohách. Jeho největší dominantou byl ovšem obrovský krk, jehož délka dosahovala více než 15 metrů. Byl tak až šestkrát delší než u dnešní žirafy.

Jak dlouhý krk tento tvor ve skutečnosti měl, však vědci neměli donedávna tušení. Absolutní konzervace celé kostry by u zvířete o velikosti činžáku byla malým zázrakem, a proto byly doposud nalezeny jen její části. Díky moderním technologiím se však vědcům podařilo porovnat nalezené fosilní ostatky s podobnými částmi těl blízce příbuzných druhů, jejichž kostry byly nalezeny v kompletnějším stavu.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Ze získaných údajů pak v londýnském Přírodopisném muzeu ve spolupráci s univerzitou a muzeem v Číně odvodili přibližnou velikost mamenchisaura a ve své studii konstatovali, že délka jeho krku je mezi doposud objevenými živočišnými druhy rekordní. Nejenže dalece přesahuje rozměr krku žirafy, ale překonává také dosavadního držitele rekordu, dinosaura sauroposeidona, u něhož vědci odhadují délku krku na 12 metrů.

Podobně jako u žirafy, i těmto dinosaurům dlouhé krky sloužily především k dosažení na vegetaci vysoko ve větvoví stromů. Zároveň je ale také měli využívat pro ochlazování organismu. Při pohledu na mamenchisaura se ihned nabízí otázka, jak je možné, že ho dlouhý krk nepřevážil dopředu. S tím sauropodům obecně pomáhaly masivní ocasy. Konkrétně u tohoto druhu však vědci hledali odpovědi i na další záludné otázky.

Konkrétně je zajímalo například to, jak byl vůbec mamenchisaur schopen udržet svou vlastní váhu a nezhroutit se. Průzkumy odhalily, že jeho kostra byla sice masivní, ovšem relativně lehká díky nízké hustotě, podobně jako u ptáků. Vzduch měl tvořit až 77 procent jejího objemu. Z krčních obratlů navíc vyrůstaly jakési kostěné podpěry trčící do obou stran, které měly krku pomoci se stabilitou a také dinosaura chránit před zraněním.

jakapil2

Přečtěte si takéPaleontologové objevili nový druh roztomilého dinosauraPaleontologové objevili nový druh roztomilého dinosaura. Měl velikost psa, brnění a běhal po zadních

Doposud příliš neobjasněnou záhadou je ovšem způsob, jakým sauropodi – a mamenchisaur zvlášť – vlastně dýchali. S dopravou vzduchu skrze tak dlouhou průdušnicí v krku až do plic podle odborníků z londýnského muzea mohly pomáhat speciální vzduchové vaky. Ty se měly nacházet nejen v krku, ale také hrudníku a břichu tvora. Vaky měly mít podstatně větší objem než samotné plíce. A dokonce měly ovlivnit i tvar jeho kostry.

Přestože mamenchisaur aktuálně drží titul tvora s nejdelším krkem, nejedná se o vůbec největšího dinosaura. Za něj jsou považování zástupci rodu tzv. titanosaurů, mezi kterými jsou argentinosaurus, puertasaurus či kolosální patagotitan, který měl dosahovat velikosti přes 30 metrů a vážil více než 50 tun.