České zbrojní tažení Amerikou pokračuje. Michal Strnad dá 51 miliard za výrobce nábojů Remington

Skupina Czechoslovak Group vylepšila svou nabídku na odkup muniční divize skupiny Vista Outdoor, vleklá transakce by se měla uzavřít ještě letos.

Luboš KrečLuboš Kreč

strnad

Foto: CSG

Michal Strnad, majitel Czechoslovak Group

0Zobrazit komentáře

Po Coltu bude v českých rukách i Remington. O víkendu se totiž česká zbrojní skupina Czechoslovak Group (CSG) dohodla s vedením americké skupiny Vista Outdoor, že zvýší svou nabídku na odkup její muniční divize, ve které vznikají i náboje legendární značky. Pokud transakci odsouhlasí i valná hromada, skončí tak složitá roční obchodní anabáze. Půjde zároveň o největší českou investici v USA.

Český miliardář Michal Strnad, který skupinu CSG vlastní, se s představenstvem Visty Outdoor na odkupu zbrojní divize pojmenované The Kinetic Group dohodl už před rokem. Jenže pak se celý proces výrazně zkomplikoval a protáhl: ozvali se někteří republikánští politici s pochybnostmi, akcionářům se původní nabídka zdála malá a objevil se také další zájemce v podobě investiční skupiny MNC Capital.

Nyní, zdá se, by ale mělo být rozhodnuto, ačkoli tento týden se ještě uskuteční valná hromada, jež prodej musí definitivně odklepnout. Strnad a spol. svou nabídku vylepšili o 75 milionů dolarů na 2,25 miliardy dolarů. To je v přepočtu přes 51 miliard korun. Zároveň s tím se ale podařilo najít i nového kupce pro druhou, outdoorovou část Visty – za skupinu sportovních značek jako Fox, Bell, Giro nebo Camelbak zaplatí investiční skupina Strategic Value Partners (SVP) 1,1 miliardy dolarů.

Celkem se tedy celá Vista Outdoor prodá za 3,35 miliardy dolarů, což je o 150 milionů dolarů víc, než činila nepřátelská nabídka od MNC Capital. „Těším se na to, jak budeme Kinetic Group rozvíjet v rámci portfolia CSG,“ uvedl k dohodě Michal Strnad, podle žebříčku časopisu Forbes šestý nejbohatší Čech. „Neúnavně jsme pracovali na tom, abychom akcionářům doručili co nejvyšší hodnotu. A to se dohodou s CSG a SVP podařilo dosáhnout,“ dodal šéf Visty Outdoor Michael Callahan.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Podle oficiálního prohlášení na webových stránkách amerického holdingu by se prodej muniční divize The Kinetic Group do rukou CSG měl dotáhnout do konce roku 2024, protože už dřív obě strany získaly všechna potřebná povolení pro spojení. Druhá část transakce, tedy odkup outdoorových značek, by se měla finalizovat během ledna 2025.

The Kinetic Group má ve svém portfoliu značky jako Federal, Speer, Hevi-Shot nebo legendární Remington. Jde ovšem o výrobce nábojů, nikoli pušek, s nimiž je brand nejvíce spojovaný. Firmu Remington Arms založil v roce 1816 konstruktér Eliphalet Remington, postupně z ní vyrostla jedna z největších a nejslavnější amerických zbrojovek. V novém tisíciletí se ale společnost, jež produkovala jak zbraně, tak náboje, dostala do finančních problémů, které vyvrcholily bankrotem z roku 2020. Poté si ji rozdělilo víc kupců – Vista Outdoor získala munici, ruční zbraně pak skupiny Roundhill Group a Sturm, Ruger & Co.

Příběh Remingtonu je v lecčems podobný jiné zbrojní legendě, která také skončila v rukách českých investorů – Colt. Ten se také v novodobé historii začal potácet, těžkou ránu utrpěl při covidu a nakonec jej na přelomu let 2020 a 2021 koupila Česká zbrojovka. Ta se nakonec přejmenovala na Colt CZ Group.

Šéf skupiny, jejímž majoritním vlastníkem je miliardář René Holeček a s jejímiž akciemi se obchoduje na pražské burze, Jan Drahota byl nedávno hostem podcastu Money Maker. V něm přišla řeč právě na to, že čeští investoři kupují firmy v USA (Česká zbrojovka měla původně také zájem o Vistu) a zda to znamená, že se z nás stává zbrojní velmoc.

Drahota ale radil zůstat nohama na zemi: „Český zbrojní průmysl se nikdy nemusel stydět za to, co tady děláme. Ale nepřeceňoval bych velikost českého zbrojního průmyslu. Ten velký defense byznys je ještě o jiných číslech.“

Prkna vyměnili za byznys jak vyšitý. Pankáči z Merch4U ukazují, že firemní oblečení patří i do ulic

V Merch4U pomáhají firmám změnit pracovní mundúr s logem na běžně nositelné kousky, kterými zaměstnanci dávají hrdě najevo, kam patří.

merch4u7Story

Foto: Nguyen Lavin/CzechCrunch

Marek Sochor a Martin Večerka z Merch4U

Marek Sochor a Martin Večerka v mládí jezdili na prknech a na své vášni pro „boardovou kulturu“ také postavili své první byznysy. Zatímco Sochor rozjel značku oblečení Vehicle zaměřenou na skate a později i snowboard, Večerka založil magazín Freeride, který informoval o dění na scéně adrenalinových sportů. Právě díky sportu se jejich cesty protnuly a dnes společně budují projekt Merch4U. S ním mimo jiné ukazují, že tričko nebo mikina s logem firmy nemusí být jen nudný pracovní mundúr.

Sen každého teenagera, tak popisuje Marek Sochor rok 1996, kdy ve svých 20 letech začal oblékat skateovou a později i snowboardovou komunitu vlastní značkou pojmenovanou Vehicle Clothing. Tehdy se jednalo o jeho kamarády, se kterými jezdil na prknech, a díky značce se mohl živit tím, co ho bavilo. „Rozjeli jsme to na živnosťák mé mámy. Měl jsem super společníka a nápady v době, kdy byl trh ještě úplně panenský. Na co se sáhlo a co se dělalo dobře, to jelo,“ vzpomíná Sochor.

Ze skateparků měla značka na dohled zasněžené vrcholky kopců, a tak netrvalo dlouho a do sortimentu začaly přibývat i kousky určené na snowboard. „To už byla trochu tvrdší disciplína, kdy věci musely něco umět, nebyla sranda to vyrábět a náročné to bylo i finančně. V 90. letech byl snowboarding zoologická, ale v roce 2004, kdy do kin přišel film Snowboarďáci, chtěli v Česku jezdit na prkně všichni. Trh byl obrovským způsobem hajplý a byl hlad. Prodali jsme všechno, co jsme vyrobili, a lidem bylo v podstatě jedno, kolik to stálo,“ říká Sochor.

Na tomto „hajpu“ se v té době vezl i magazín Freeride.cz, založený Martinem Večerkou a jeho kamarády ještě na gymplu. Jiný produkt, ovšem stejný příběh jako Vehicle. Parta kluků se motala okolo všeho adrenalinového, od kol přes snowboard až po surfing, začali o tom psát a pořádat akce pro komunitu. „Měli jsme sílu, nebyly sociální sítě, takže lidi hledali informace u nás,“ vysvětluje Večerka, pro kterého se stal Freeride díky inzerci brzy také zajímavým byznysem.

Jedním z tehdejších inzerentů byla i značka Vehicle, za kterou začal Večerka jezdit na snowboardu jako ambasador a již coby manažer snowboardového týmu Vehiclu dostával dál k zákazníkům. Oba byznysy se doplňovaly, rostly, Vehicle měl ve své největší slávě 20 zaměstnanců a obraty okolo 60 milionů korun. Jenže v roce 2008 přišla finanční krize, která odstartovala problémy, jež nakonec poslaly Vehicle dolů z útesu.

„Lidé se naučili kupovat levné věci a už se nevrátili k těm drahým. My jsme byli nuceni pořád tvořit, abychom si udrželi místo v továrně, spousta firem nám dlužila a navíc odešel i boom okolo toho, být cool surfař, skejťák nebo snowboarďák,“ říká Sochor, který tak od roku 2013 činnost Vehiclu utlumoval.

Problémům se však nevyhnul ani Freeride. „V našem případě to poslaly jiným směrem sociální sítě. Začali jsme proto hodně dělat i offline akce, kde se firmy mohly ukázat, ale nešlo to dělat donekonečna. Vždy jsem věděl, že v pětačtyřiceti nebudu dělat magazín pro osmnáctileté,“ vysvětluje Večerka a dodává: „Surf i snowboard pořád táhnou, ale člověk musí být součástí komunity, což je v tomhle věku těžké a časově náročné. Proto jsem cítil, že to musím předat někomu jinému, a jsem strašně rád, že projekt díky partě mladých redaktorů pořád žije.“

Když je firma lovebrand

To už se pomalu dostáváme do roku 2018, kdy se cesty obou opět protnuly. Ve stejný čas hledali nové kancelářské prostory. Večerka stále dělal Freeride a akce, ale už cítil potřebu změny, zatímco Sochor rozjížděl projekt pojmenovaný Merch4U, zaměřující se na produkci tzv. merche, tedy oblečení s brandingem na míru, které se prodává koncovým zákazníkům nebo rozdává zdarma zaměstnancům.

Kouzlo prodeje kousků s vlastním logem už dávno objevily hudební kapely a sportovní týmy ze zámoří, tedy lovebrandy, které na sobě prostě chcete nosit. Kdo poslouchal metal a neměl tričko Metallicy, jako by nebyl. Triko s logem firmy ale ještě donedávna představovalo spíše mundúr, do kterého se zaměstnanec převlékne na začátku směny, aby si při práci neumazal své běžné oblečení.

merch4u4

Foto: Merch4U

Trička a mikiny patří k nejoblíbenějším merchovým produktům

To se ale za posledních pět let výrazně změnilo. „Přibližně v roce 2020 se začal merch stávat i z firemního oblečení, v momentě, kdy se lovebrandem staly samy firmy. Moderní mladé podniky především z IT oblasti se staly značkou a jejich loga vyšitá na oblečení začali jejich zaměstnanci nosit i ve volném čase,“ vysvětluje Večerka s tím, že pro společnosti se zároveň jedná o způsob, jak se propagovat a jak ze zaměstnance udělat svou součást.

Večerka se brzy přidal k Sochorovi coby druhý společník, protože oba měli spoustu kontaktů na firmy, které by o kvalitní merch mohly mít zájem. „Už u Vehiclu jsme si začali pohrávat s kvalitními polotovary. V Česku jsme zase měli kontakty na výšivkáře a tiskaře, kteří to uměli udělat v dobré kvalitě. A měli jsme zajímavé nápady. Do té doby nabízely merch reklamky, kdy triko bylo v obřím katalogu hned vedle potištěných hrnků a tužek. My to ale chtěli dělat jinak, kvalitněji a s nadstandardní zákaznickou péčí,“ vysvětluje Sochor.

Tričko za pár korun ne

Jak sami říkají, několik tisíc triček za pár desítek korun u nich člověk prostě nesežene. Soustředí se na zakázky v nižších objemech, kterým mohou dát maximální péči a kvalitu. „Nedává nám smysl tisknout tisíce nekvalitních triček za 60 korun. Orientujeme se na zakázky s přidanou hodnotou, jako je kvalitní produkt a originální branding včetně jeho zpracování. Navíc na nižším počtu kvalitních, a tedy dražších produktů uděláme větší obrat než na vyšším počtu nekvalitních a levných,“ říká Sochor s tím, že bohužel řada kousků s logy influencerů či kapel kvalitních není, přestože jsou prodávány za vysoké částky.

Svůj byznys postavili především na textilu odebíraném od belgické společnosti Stanley/Stella, která přístupem k udržitelnosti produkce a kvalitou zpracování odpovídala požadavkům Merch4U. Belgičané mají většinu výroby v Bangladéši, kde pracují s organickou bavlnou za využití co možná nejšetrnějších postupů. V zemi také rovnou probíhá produkce jejich čistých, tzv. blankových kousků, na které si zájemci mohou nechat natisknout či vyšít své logo a další designy.

„Je to jinde cenou, ale fakt dobře udělané. Ty kousky drží a dobře vypadají. Vzájemně jsme se potkali naším vysokým standardem, ale i lidsky,“ vysvětluje Sochor s tím, že největší zájem mají zákazníci o trika, mikiny a čepice. V Merch4U však umí dělat například i batohy, kulichy, ledvinky a další textilní doplňky.

Mimo značku Stanley/Stella si může zákazník vybírat i z nabídky dalších výrobců, které Merch4U neustále vybírá a doplňuje. „Výběr toho nejkvalitnějšího textilu je za nás jedna z nejdůležitějších věcí. Filtrujeme a předvybíráme pro zákazníky jen kvalitní produkty a sledujeme světové trendy, které se hodně mění, například co se týče střihů,doplňuje Večerka a dodává „.Aktuálně třeba hodně frčí oversized věci s vysokou gramáží, za rok to ale může být úplně jinak. Na základě těchto trendů proto jednou za čas obměňujeme námi nabízený sortiment. Prostě aby to bylo cool a lidi věci rádi nosili, to je alfa a omega všeho.“

Důležitá je pro Merch4U ale i ekologická stránka věci, která s kvalitou produktu úzce souvisí. „Uvědomujeme si, že textilní průmysl je bohužel jedním z největších znečišťovatelů planety, a ekologické dopady nám nejsou lhostejné. Snažíme se proto pracovat především s textilem z organické bavlny, recyklované bavlny nebo recyklovaného polyesteru od výrobců, kteří striktně dodržují ekologické výrobní postupy. Největší udržitelností je za nás ale samotná kvalita produktu. Prostě nenabízíme trika, která za rok vyhodíte,“ říká Sochor.

Ajťáci z Karlína

Mezi jejich zákazníky patří Albi, Česká spořitelna, Mews Systems, CDN77, Cleevio, Deepnote, Actum Digital, Applifting, Kiwi.com, Dodo, Revolgy, Better Stack, SatoshiLabs, Emplifi, Trask, Apify, eMan či společnost STRV. Právě ta pomohla Merch4U dostat se do dalších IT společností. Ty často sídlí v pražském Karlíně a dnes tvoří značnou část z portfolia více než tisíce firem, se kterými Sochor s Večerkou spolupracují.

„Našimi klienty ale nejsou zdaleka jen firmy. Děláme merch třeba pro kulturní projekty jako hudební festival Let It Roll, Národní divadlo, Kunsthalle nebo sportovní týmy či organizace jako FC Slovan Liberec, Bohemians Praha 1905 nebo Českou asociaci univerzitních sportů. Mezi influencery pak spolupracujeme například s Mikýřem či Petrem Márou,“ dodává Večerka.

Pokud firma zatouží po vlastním merchi, je nutné donést logo, ideálně pak celý brand manuál s dalšími prvky. Ty se následně rozkreslí a upraví tak, aby vše fungovalo na textilu. „Naší výhodou je velký a novými produkty neustále doplňovaný showroom, kde si klient může vyzkoušet kvalitu všech produktů, které nabízíme. Stojíme si za tím, že kvalitu klient pozná nejlépe osobním kontaktem s produktem, což z fotky a popisku v online katalogu jde těžko,“ říká Sochor.

Během schůzky jsou s klientem přímo v showroomu Merch4U probrány možnosti brandingu (tisk, výšivka, nášivka a další) a vybrány konkrétní modely oblečení. Minimální počet objednaných kusů začíná zhruba na 50. Pokud se jedná o potisk na triko, je hotovo do 14 dnů. V případě komplikovanějších zakázek, jako je kombinace výšivky a potisku či dalších dekorů, je doba čekání 3 až 4 týdny.

A pak jsou tu custom zakázky, kdy si zákazník přeje něco opravdu personalizovaného, tedy kousky doslova šité jemu na míru. Mimo potisků, nášivek a podobně se tak řeší i samotné střihy nebo materiály. „I to umíme. Je ovšem třeba počítat s tím, že se musí objednávat větší objemy 500 kusů a více. Zde využíváme dlouhodobé partnery mimo ČR, se kterými máme dobré zkušenosti z dob budování značky Vehicle,“ dodává Sochor.

„Naše firma je malá, v podstatě rodinná, díky tomu ale můžeme ke klientům přistupovat hodně individuálně a jsme flexibilní, například s dodacími termíny,“ říká Večerka. I v malém týmu ale společnost za pět let své existence vyrostla na 43 milionů korun obratu ročně a toto číslo neustále stoupá. Jak ale Sochor s Večerkou přiznávají, už se dostávají na své limity, proto svůj tým začínají rozšiřovat.

Oba jsou pořád pankáči jako za mlada, jak ovšem říkají, punk do byznysu nepatří a vše musí mít svůj řád. Sami dnes nejraději nosí oblečení bez jakéhokoliv loga, případně to s logem Merch4U. Rádi ale sledují novinky značek, jako jsou Volcom nebo čeští Horsefeathers, tedy těch s podobným příběhem jako Vehicle. Jak říká Sochor, i on by se jednou rád vrátil ke své vlastní značce oblečení. „Třeba jednou, až na to bude víc času,“ uzavírá s úsměvem.

CC Premium

Partnerem článku je Merch4U