Každý měsíc ji využívají desítky milionů lidí ve webových prohlížečích i telefonech – a je tak jednou z nejpoužívanějších aplikací českého původu. Příští rok Windy oslaví deset let, kdy ho coby srdcový projekt rozběhl Ivo Lukačovič, zakladatel několika úspěšných firem v čele s miliardovým Seznamem. Potřeboval totiž aplikaci, která by mu ukázala, jak přesně fouká vítr a jaké je počasí v konkrétní letové hladině, aby se mohl naplno věnovat své vášni, kitingu. Od té doby Windy výrazně vyrostlo a vzhledem k pokročilosti funkcí i široké a profesionální uživatelské bázi zachraňuje miliony životů po celém světě.

Jednu z takových funkcí – shodou náhod o to více aktuální – Windy zavádí v těchto dnech. Jako vrstvy na mapě dokáže zobrazit nebezpečí vzniku a zároveň šíření požárů. „Data vyvinul a poskytuje CzechGlobe, a to pro celý svět. Toto bude další český zářez na celosvětové mapě,“ okomentoval novinku Ivo Lukačovič na Twitteru (respektive X), který je v podstatě jediným kanálem, jak s veřejností komunikuje. Mediální pozornosti se dlouhodobě vyhýbá, během posledních deseti let poskytl asi jen dva rozhovory.

Mluvit by bylo o čem. Lukačovič je vlastníkem Seznamu, který loni utržil téměř šest miliard korun a vykázal zisk 1,3 miliardy. I díky tomu se podle Forbesu řadí na dvanácté místo nejbohatších Čechů. Kromě toho vybudoval méně nápadný startup Melown, který v roce 2019 prodal švédské skupině Hexagon, respektive její švýcarské dceřiné firmě Leica Geosystems. Za kolik? Asi za stovky milionů.

Windy je ale pro Lukačoviče srdcovka, kterou chtěl dokonce odkoupit Microsoft, on sám však podle všeho velkorysou nabídku měl odmítnout. „Snažili se hodně a dost je to šokovalo,“ komentoval. Původně cílem Windy ani nebylo vydělávat peníze – první roky fungovalo jako striktně nekomerční záležitost a zdroje čerpalo jen z dobrovolných příspěvků uživatelů. A na rozdíl od téměř všech ostatních aplikací o počasí bylo bez reklam.

„Většina podobně zaměřených aplikací se snaží nahánět co nejvyšší návštěvnost, přičemž lidem zobrazují reklamy. My jdeme jinou cestou,“ vysvětluje ve vzácném rozhovoru pro CzechCrunch David Polášek, marketingový zástupce Windy. „Určitou dobu jsme se dokázali financovat z darů. Ale když chcete dělat aplikaci pořádně pro ty nejnáročnější uživatele, musíte se zaměřit na kvalitu, na to již dary přestávaly stačit,“ doplňuje. Proto aplikace v květnu 2021 zavedla prémiovou verzi, ve které nabízí pokročilejší funkce. Měsíční předplatné (při roční platbě) je za 1,60 dolaru, tedy asi 35 korun, ročně pak za 18,99 dolaru, respektive 420 korun.

Běžným uživatelům je ale aplikace pořád dostupná zdarma, s prémiovou verzí cílí na ty nejnáročnější, například na piloty nebo extrémní sportovce, které v činnostech ovlivňují i opravdu malé změny teploty nebo pohybu či rychlosti větru. Sledování hurikánů nebo požárů – tedy funkce, které v reálné praxi pomáhají zachraňovat životy –, zůstanou zdarma.

To je ostatně důvod, proč se Windy po Putinově invazi na Ukrajinu nestáhlo z Ruska. „V případě úniku radiace bude Windy zdaleka nejlepším nástrojem pro ochranu civilního obyvatelstva. Z tohoto důvodu nebudeme jeho provoz v Rusku ani na Ukrajině omezovat,“ uvedl Lukačovič, jenž sám na podporu napadené země věnoval sto milionů korun, přičemž v „aukci“ hecoval další české firmy a podnikatele, aby se přebíjeli v tom, kdo Ukrajině věnuje víc peněz.

Pevnina, vzduch, moře

Obecnou cílovou skupinou Windy jsou ale profesionálové, které aplikace interně řadí do tří skupin zaměřených na pevninu, vzduch a moře. I mezi běžnými uživateli je ale Windy pořád oblíbenější. Polášek si v tomto případě pomáhá příměrem s kamerami GoPro: „Vyvíjené jsou pro nejnáročnější lidi, kteří létají po obloze nebo se potápějí v hloubkách oceánů, což vidíte i v reklamně. Většina lidí je ale využívá v Chorvatsku u moře. My také vyvíjíme pro nejnáročnější, ale využívají nás běžní lidé, i když by nutně tak pokročilý nástroj pro své potřeby nepotřebovali.“

Globálně nejpopulárnější funkcí Windy je přitom radar, který v základní verzi zobrazuje hodinový vývoj srážek, díky čemuž si uživatel poměrně jednoduše dokáže sám představit, zda se k němu blíží bouřka. Tomu pak může přizpůsobit i to, kdy půjde venčit svého psa. Samotná aplikace přitom předpověď počasí ani nedělá, místo toho se spoléhá na data z mnoha různých zdrojů.

Na sběr dat existují různé modely – globálně působí například americký GFS či evropské ECMWF a ICON, což pak kombinuje s lokálními zdroji. „Instituce, které za těmito modely stojí, se zaměřují na ‚tvrdou činnost‘, tedy sběr dat, počítání numerických modelů nebo udržování a rozšiřování infrastruktury. Těm ale moc nejde vizualizace dat – a právě to dělá Windy, které je spojuje na jedno místo,“ říká Polášek.

Data od těchto zdrojů přitom nejsou zdarma, až na výjimky jako například ve Spojených státech. Tamní obdoba ČHMÚ funguje z daní, takže veřejnosti své výstupy poskytuje bezplatně. V Evropě ale takový přístup běžný není a pro podobné ústavy bývá zpoplatnění přístupu k datům jedním z důležitých zdrojů příjmů.

„Někdy jeden zdroj stojí i miliony korun ročně, to si každý vývojář aplikace nemůže dovolit. V samotné vizualizaci dat pak už nebývá velký rozdíl, tam konkurenci máme. Ale rozdíl je v kvalitě dat a rozlišení,“ přibližuje Polášek. Právě takové rozlišení dokáže někdy udělat velký rozdíl. Například při lezení po horách, kde se počasí dokáže měnit doslova z minuty na minutu, je pak rozdíl, zda má uživatel k dispozici data o jednotlivých údolích, kde se nachází, nebo jen obecný pohled několikakilometrové oblasti.

„Jsme jedničkou v profesionálních aplikacích. Nemůžeme a nechceme se rovnat s Počasím od Applu, to není naším cílem. Jsme úzce specializovaní. A abychom si mezi relevantní konkurencí udrželi náskok, potřebujeme se bavit s našimi uživateli,“ říká Polášek. Windy z tohoto důvodu hodně spoléhá na komunitu, ostatně i sami vývojáři aplikace jsou často kapitány lodí.

Díky získávání zpětné vazby pak Windy představuje jednotlivá zlepšení. Do jádra cílové skupiny například patří piloti – a byť je jich relativně málo, z pohledu aplikace dává smysl vyvíjet jim funkce na míru jako předpověď turbulencí, předpověď počasí deset kilometrů nad mořem nebo ukazatel námrazy na letadlech. Pro cílovou skupinu surfařů pak v aplikaci přibudou podrobnější informace o přílivu a odlivu, pro jachtaře třeba globální výskyt blesků v téměř reálném čase.

Podobně úzce specializované funkce pak nabízí i v dalších využitích. Na vývoji se přitom podílí také samotný Lukačovič, který říká, že není ředitelem Windy, ale programátorem ve vlastní firmě, jež čítá tým o asi pětadvaceti hlavách. S množstvím různých funkcí – Windy má aktuálně přes šedesát různých vrstev, které se na mapě dají kombinovat – přitom od uživatelů rostl feedback, že je aplikace nepřehledná.

„Do určitě míry je to vedlejší produkt toho, jak aplikace roste na funkcích. Pokud chceme oslovit profesionální cílové skupiny, musíme jim pokročilé funkce nabídnout, a to tak, aby všechno jednoduše našli,“ popisuje Polášek. Nedávno však rozhraní Windy prošlo větším redesignem, kdy se změnila logika jeho využívání. Uživatelé díky tomu již nemusí na mapu tolik klikat a rovnou se jim zobrazuje větší množství informací.

A co bude s Windy do budoucna? „Vnímáme naši pozici jako lídra profesionálních aplikací na počasí. Z této pozice si nemůžeme dovolit nic jiného než maximálně investovat do dalších inovací a zlepšování těch stávajících. Takže se pořád rozhlížíme, co lidi zajímá a co jim u nás chybí. Naštěstí síla značky Windy už je taková, že lidé chodí sami a říkají nám, co by potřebovali, jak profíci, tak ‚obyčejní smrtelníci‘, kteří mají pro Windy využití ve specifických situacích,“ uzavírá Polášek.