Hřib: Parkování zdražíme, asfalt neopravujeme za buráky. A přesvědčíme řidiče, ať přesedlají na MHD

Pražský náměstek pro dopravu Zdeněk Hřib mluví v podcastu Crunch o dražším parkování, dluhu pražské MHD nebo o své vizi pro pražskou dopravu.

7Zobrazit komentáře

Hlavní cíl pražského pirátského náměstka pro dopravu Zdeňka Hřiba? Zdražit rezidenční parkování. Jeho ceny jsou podle něj nastaveny moc nízko. „Asfalt neopravujeme za buráky. Pokud chcete konzumovat parkovací místo pro uložení svého soukromého majetku, tak si myslím, že je fér, abyste za to zaplatil férovou cenu,“ říká v podcastu Crunch. Celý rozhovor si můžete pustit ve videu výše, na YouTube, Spotify nebo v Apple Podcasts.

Hřib hovoří o „dotovaném“ systému parkování – nyní vyjde rezidenční parkovací oprávnění prvního auta na 1 200 korun ročně, podle výpočtu společnosti Deloitte by nákladová cena včetně inflace měla činit téměř 10 tisíc korun. Městské časti mají mít podle Hřiba možnost finální částku určit samy, podle svých potřeb.

„Připravujeme reformu zón placeného stání, která umožní městským částem si cenu určit ve vlastní režii. Cena nemůže být po celém městě stejná. Městské části už nyní rozhodují o tom, jestli budou mít modré zóny, a tím zásadně ovlivňují dostupnost parkovacích míst,“ říká Hřib. Sám ale odmítá specifikovat, jaká částka by to průměrně měla být. „Mělo by to stát tolik, kolik řekne městská část, aby dokázala vyřešit problém svých občanů,“ opakuje.

Městská část Praha 7, kde vládne Praha 7 Sobě, například spojila evropské volby s lokálním referendem. Občané Letné, Holešovic a Bubenče rozhodovali o tom, jestli a o kolik cenu parkovného chtějí navýšit. Jedna z otázek mířila i na to, zda má městská část vybrané prostředky využít jako motivační příspěvek pro občany, kteří auto nemají. Proti zdražení se nakonec vyslovilo 5 287 lidí, tedy skoro dvě třetiny hlasujících.

zdenekhrib

Foto: CzechCrunch

Pražský náměstek pro dopravu Zdeněk Hřib

Hřib odmítá, že by město stavělo proti sobě majitele aut a uživatele MHD. „Lidé často používají oba způsoby dopravy, a ty mají nějaké externality. Ten správný pravicový způsob, jak to vyřešit, je, že externality jdou za člověkem, který danou věc využívá,“ hlásí.

V koaliční smlouvě Spolu, Pirátů a STAN, kteří na magistrátu od loňska společně vládnou, ovšem jasně stojí, že MHD bude v rozvoji města prioritou. To se podle Hřiba ukazuje i tím, že tam, kde dochází ke zpoždění veřejné dopravy, zavádí město ve spolupráci s městskými částmi vyhrazené pruhy pro MHD. Hřib věří, že rychlejší MHD přesvědčí více lidí, aby přesedli z aut do tramvají a autobusů.

„Ve městě auto na spoustě tras nemusí být nejrychlejším způsobem dopravy. Když se nám podaří motivovat více lidí k tomu, aby přesedli do MHD, tak se uvolní silnice pro ty, kteří autem nezbytně potřebují jet, například proto, že vezou vercajk nebo materiál,“ tvrdí Hřib.

Politici jsou tu od toho, aby komunikovali s občany. Pokud je to na někoho moc, není nic jednoduššího než mě přestat sledovat.

Ačkoliv je „pouze“ náměstkem pro dopravu, Zdeněk Hřib je aktuálně zřejmě nejviditelnějším pražským politikem – na sociální síti X má téměř 77 tisíc sledujících, zatímco primátor Bohuslav Svoboda (ODS) má lehce přes tři tisíce. Pirátský náměstek nevynechá příležitost k vyfocení se v opravených stanicích metra, přidává fotky rostoucího Dvoreckého mostu, který rozšíří tramvajový provoz přes Vltavu, nebo točil videa na podporu Pirátů kandidujících do Evropského parlamentu.

Přezdívku „náměstek pro sebepropagaci“ ale odmítá. „Politici jsou tu od toho, aby komunikovali s občany. Pokud je to na někoho moc, není nic jednoduššího než mě přestat sledovat nebo si mě dát do blokace,“ kontruje Hřib.

„Pokud se jedná o akce typu Dvorecký most, tam jsem pozval i Petra Dolínka, tehdejšího náměstka pro dopravu, za kterého most začal vznikat. Mám takové pravidlo, že pokud jsem s tím člověkem klepal na základní kámen, tak ho zvu i na stříhání pásky. To je otázka slušnosti,“ namítá Hřib na kritiku, že jen sklízí plody předchozích dopravních náměstků, zejména Adama Scheinherra, který nyní za Praha Sobě sedí na pražském magistrátu v opozici.

Poslechněte si celý rozhovor! Dozvíte se v něm také:

  • Budou SUV a velká auta platit za parkování více?
  • Jak se měří kvalita dopravy?
  • A jak si představuje dopravu v Praze budoucnosti?

Vládní strany v eurovolbách zaostaly za těmi, které Evropu hejtí. Propadl ale i Okamura

Vítězem voleb do Evropského parlamentu je hnutí ANO, druhá je koalice Spolu, třetí Přísaha a Motoristé. Co to znamená pro Česko?

Luboš KrečLuboš Kreč

babis-fiala-2Komentář

Foto: CzechCrunch

Andrej Babiš a Petr Fiala

0Zobrazit komentáře

Nezvykle dlouhé – v českém kontextu – čekání na výsledky voleb je u konce. Hlasování do europarlamentu s přehledem vyhrálo hnutí ANO s více než 26 procenty hlasů a ziskem sedmi mandátů, druhá skončila koalice Spolu s 22,27 procenta. Že budou na čele tyto formace, se v podstatě čekalo, v posledních dnech se maximálně zdálo, že rozestup bude menší. K urnám ale přišlo rekordně hodně lidí: 36,45 procenta. A to pravé překvapení se odehrálo na dalších příčkách. Je možné, že bude mít poměrně výrazné dopady na politické dění v Česku v dalších týdnech a měsících, které vyvrcholí za necelý rok a půl sněmovními volbami.

Třetí nejsilnější kandidátkou se nakonec stali Motoristé s Přísahou, kteří dostali přes deset procent hlasů. To je o dost víc, než naznačovaly průzkumy. V posledních dnech se navíc na lídra kandidátky Filipa Turka upřela poměrně intenzivní a dost negativní pozornost – mimo jiné kvůli jeho údajným sympatiím s nacismem nebo kvůli šarlatánským knihám, které v minulosti vydával.

Nebyla to jen média, kdo se na něj zaměřil, ale i politická konkurence. A je otázka, jestli mu tím nepomohla. Jde především o Danuši Nerudovou a Starosty, kteří si z Turka udělali jakýsi neformální středobod vyčerpané kampaně pár dní před volbami. Turek se do Nerudové sice dlouhodobě strefoval, ale tím, že ona mu to začala vracet a šla s ním i do debaty v televizi, jej v očích mnohých ještě víc zviditelnila.

Jak Turek, tak Nerudová se hodně zaměřovali na mladé lidi, byť každý na jiné – zjednodušeně on na ty, které Evropa štve, a ona ty, kteří Evropu mají rádi. Vítězem tohoto nepravděpodobného duelu se ovšem stal macho youtuber, který dostal přes 150 tisíc preferenčních hlasů a jeho strana přes 10 procent hlasů. Starostové s Nerudovou v čele dosáhli „jen“ na 8,7 procenta. To je o dost méně, než na co Vít Rakušan a spol. cílili, ačkoliv v europarlamentu budou mít stejně jako Přísaha a Motoristé dvě místa. Zásadně se vzdálila i vidina toho, že se Nerudová stane eurokomisařkou.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Výsledkově se mezi Starosty a Přísahu ale vklínila ještě Kateřina Konečná se svou koalicí Stačilo!, což jsou komunisté a různé další více či méně extrémní a okrajové formace. Ti jen relativně těsně minuli deset procent a také budou mít dva mandáty. Že se Konečné podaří minimálně pro evropské volby probudit z klinické komunistické smrti, se očekávalo. Že to bude znamenat i křeslo pro Ondřeje Dostála, už ale ne.

Kdo z jejího a Turkova úspěchu určitě nemůže mít (vedle liberálních demokratů) radost, je Tomio Okamura, protože nemalá část jejich voličů se nepochybně rekrutovala právě z jeho tábora. Ostatně Okamurova SPD se do europarlamentu dostala jen těsně, protože získala pouhých 5,7 procenta. Zdá se, že kouzlo letitého politika vyprchává a je otázka, zda se mu ještě podaří ho získat zpět.

Mezi Okamurou a Nerudovou se pak s 6,2 procenta hlasů umístila Česká pirátská strana, pro kterou je jedno křeslo pro Markétu Gregorovou také poměrně drsným probuzením z vládní letargie. Ostatně partaje, které tvoří nynější kabinet Petra Fialy, získaly v součtu lehce přes 37 procent hlasů… A to je asi ta nejdůležitější zpráva. Mají totiž více než rok na to, aby s tímto nepříliš pozitivním trendem něco zkusily udělat.

Jinak v Evropském parlamentu jako celku k zásadním mocenským přesunům nedojde, protože i nadále budou nejsilnějšími frakcemi ta lidovecká a sociálně-demokratická.