Investovali jste loni do akcií a podílových listů? Odpovídáme na nejčastější otázky k daňovému přiznání
Nezapomeňte letos zdanit příjem z finančních investic. Daňová povinnost se na vás vztahuje, pokud jste prodali například akcie, dluhopisy nebo podílové listy. Ale pozor dávejte i v případě, že využíváte robotické investiční platformy. Je potřeba zkontrolovat, jakých objemů tyto nástroje při rebalancování portfolia dosáhly, protože i s nižším vkladem lze snadno přesáhnout limity pro osvobození příjmů od daňové povinnosti.
Protože může být daňová problematika nepřehledná a složitá, přinášíme v miniseriálu Jak na daně odpovědi na nejčastější otázky, které se daňového přiznání týkají, ať už jde o akcie, nemovitosti nebo kryptoměny. Dnes se podíváme právě na to, co dělat, když jste loni investovali do akcií a dalších finančních instrumentů, vydělali určitý obnos peněz a musíte je nyní zdanit.
Češi sice patří k národům, které drží značnou část svých úspor na bankovních a spořicích účtech, ale minulý rok v souvislosti s obavami z inflace většina finančních institucí zaznamenala zvýšený zájem o investování právě do akcií, dluhopisů a dalších cenných papírů. K převodu úspor z bankovních a spořicích účtů do potenciálně výnosnějších aktiv probíhalo především koncem minulého roku.
Jednou z variant jsou cenné papíry, tedy listiny, kterých zákon rozeznává celou řadu druhů. Mezi nejčastější investiční instrumenty patří akcie, podílové list, dluhopisy, investiční kupóny nebo opční listy. Na nejčastější otázky, které se k jejich případnému danění pojí, odpovídá Jana Jáčová, zakladatelka účetní firmy ÚOL.
Kdy se na mě daň nevztahuje?
Přiznávat příjem z finančních investic jako fyzická osoba nemusíte, pokud akcii, podílový list, dluhopis nebo jiný cenný papír držíte déle než tři roky. Jakmile tento časový test splníte, jsou tyto příjmy od daně osvobozeny. Osvobození se vztahuje i na příjmy, které časový test nesplní, ale vejdou se do limitu sto tisíc korun za dané zdaňovací období. I v tomto případě lze příjmy osvobodit a nemusíte daně řešit. Jen pozor, protože tato podmínka se vztahuje souhrnně na veškeré příjmy z cenných papírů, tedy akcie, podílové listy i další. Navíc jde o příjmy, nikoliv zisk, takže i když v daném roce prodáváte se ztrátou, musíte příjmy do daňového přiznání uvést, byť žádnou daň platit nebudete.
Příjmy z roboinvestičních platforem podléhají zdanění stejně jako jiné příjmy z nakládání s cennými papíry.
Existuje pro osvobozené příjmy nějaký limit?
Pokud fyzická osoba obdrží za rok osvobozené příjmy vyšší než pět milionů korun, má povinnost je do lhůty pro podání daňového přiznání oznámit správci daně. Pozor na to, v případě opomenutí hrozí sankce až 15 procent.
Kdo má povinnost podat daňové přiznání?
Přiznání k dani z příjmů fyzických osob má povinnost podat každý, jehož roční příjmy (kromě příjmů osvobozených a příjmů, z nichž je daň vybírána srážkou) přesáhly 15 tisíc korun. Povinnost vzniká i v případě, že příjmy nepřesáhly částku 15 tisíc korun, ale poplatník vykazuje daňovou ztrátu. Přiznání ale nepodáváte, když máte příjmy ze závislé činnosti (a to ani postupně od více zaměstnavatelů) a žádné jiné příjmy vyšší než šest tisíc korun.
Jakou daň zaplatím?
Do daňového přiznání uvedete všechny příjmy, které jste v daném zdaňovacím období dosáhli. Ty si můžete snížit o náklady prokazatelně vynaložené na jejich dosažení, typicky nákupní ceny akcií, poplatky a tak podobně. Pořizovací cenu lze určit buď váženým aritmetickým průměrem, nebo metodou FIFO (z anglického first in, first out – první dovnitř, první ven), kdy jako první prodáváte nejdříve pořízené cenné papíry. Tedy od prodejní ceny akcií odečtete náklady na pořízení těch nejstarších akcií, které v portfoliu jsou.
Případný zisk podléhá dani z příjmu ve výši 15 procent. Pokud vaše souhrnné příjmy přesáhnou 48násobek měsíční průměrné mzdy (pro rok 2021 je to 1 701 168 korun, pro 2022 už 1 867 728 korun), vztahuje se na částku nad touto hranicí zvýšená sazba 23 procent. Ze ztráty samozřejmě daň neplatíte, nemůžete si ji ale převést do dalšího zdaňovacího období (pokud se nejedná o příjmy ze samostatné činnosti – soukromé investování je obvykle považováno za takzvané ostatní příjmy).
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsO peníze se mi stará investiční platforma. Nemusím tedy daně řešit?
V případě platforem typu Revolut nebo eToro, které vám umožňují nakoupit a držet cenné papíry, platí, že daň řešíte až při prodeji. Nezbytným podkladem je roční vyúčtování, ve kterém by měly být uvedeny nezbytné údaje pro daňové přiznání, ale v českém prostředí se pro jistotu určitě vyplatí obrátit na účetního poradce. Robotické investiční platformy jako Portu nebo Fondee obchodují vaším jménem s cennými papíry, daňová povinnost zůstává také vám. Příjmy z těchto platforem podléhají zdanění stejně jako jiné příjmy z nakládání s cennými papíry a platí pro ně totožné podmínky pro osvobození od daně. Jelikož většina služeb nabízí funkci automatického rebalancingu, určitě nezapomeňte zkontrolovat, jaké výše obchody provedené roboplatformou v minulém roce dosáhly. V tomto případě může i s nižším vkladem během roku docházet k násobně vyšším objemům prodejů a nákupů, které překročí stotisícový limit pro osvobození. Výpis z takové platformy by měl být dostatečně přehledným podkladem pro zpracování daňového přiznání.
Jsou zaměstnanecké akcie také součástí zdanitelného příjmu?
Zaměstnanecké akcie jsou formou motivace zaměstnanců. Většinou fungují tak, že pokud zaměstnanec u společnosti vydrží pracovat nějakou dobu, obdrží její akcie. Tento způsob odměňování mívá obvykle některou z těchto forem:
- Zaměstnanecké opce – zaměstnanec obdrží opce na akcie společnosti s příslibem, že po určité době obdrží akcie společnosti, pro kterou pracuje. Samotné poskytnutí opce není zdanitelným příjmem, tím je až obdržení akcie.
- Zaměstnanecké akcie poskytnuté za nižší cenu – příjmem zaměstnance je vše, co od zaměstnavatele obdržel za cenu nižší, než je cena na trhu. V tomto případě je to rozdíl mezi tržní cenou a cenou, kterou za zvýhodněné akcie zaměstnanec zaplatil.
- Zaměstnanecké akcie poskytnuté bezúplatně – zde je příjmem zaměstnance tržní cena akcií.
Pokud akcii poskytuje společnost, se kterou má zaměstnanec uzavřen pracovní poměr, zdaní zaměstnavatel jejich hodnotu zaměstnanci ve mzdě. Pokud jsou ale akcie poskytnuty například mateřskou společností, která dceřiné společnosti jejich hodnotu nepřeúčtuje, zaměstnavatel tento příjem zaměstnanci jako závislou činnost nezdaňuje a zaměstnanec jej musí uvést ve svém daňovém přiznání. Pokud následně zaměstnanec tyto akcie prodává, je základem daně rozdíl mezi prodejní cenou akcií a cenou, za kterou je nabyl. Do té se případně zahrnuje i hodnota, která byla zaměstnanci přidaněna do příjmů ze závislé činnosti.
Co když jen převádím peníze z jednoho podílového fondu do druhého?
Bohužel, i v tomto případě musíte příjem přiznat, jelikož se na vás žádná výjimka ani osvobození nevztahuje. A to ani v případě, že jde o převod v rámci stejné finanční instituce. Přistupujte k tomu jako ke standardnímu prodeji a novému nákupu.
Jak funguje časový test při postupných nákupech a prodejích?
V takovém případě můžete pro výpočet cen využít vážený aritmetický průměr, nebo výše zmiňovanou metodu FIFO, kdy se nejdříve nakoupené cenné papíry vyskladňují jako první a přiřazují se k nim také nejstarší pořizovací ceny.
Mohu kombinovat časový test s limitem 100 tisíc korun?
Nejste první, koho to napadlo. Uplatnit na část příjmu z cenných papírů časový test a zbytek schovat do limitu. Bohužel, ani tady vás nepotěšíme. Podle Generálního finančního ředitelství lze uplatnit buď časový test, nebo limit. Ukažme si to na příkladu. V průběhu roku 2022 prodáme akcie nesplňující tříletý časový test v hodnotě 80 tisíc korun, a dále akcie, které ho splňují, v hodnotě 30 tisíc korun. Celkový příjem zde činí 110 tisíc korun, je tedy vyšší než 100 tisíc korun. Do daňového přiznání je třeba uvést akcie nesplňující časový test, tedy celých 80 tisíc korun. A ještě vyvrátíme jeden mýtus. Pokud v daném období nesplníte časový test a přesáhnete limit 100 tisíc, přiznáváte celou částku, nikoliv jen část nad limitem.
Nejste první, koho to napadlo. Uplatnit na část příjmu z cenných papírů časový test a zbytek schovat do limitu. Bohužel, ani tady vás nepotěšíme. Podle Generálního finančního ředitelství lze uplatnit buď časový test, nebo limit. Ukažme si to na příkladu. V průběhu roku 2022 prodáme akcie nesplňující tříletý časový test v hodnotě 80 tisíc korun, a dále akcie, které ho splňují, v hodnotě 30 tisíc korun. Celkový příjem zde činí 110 tisíc korun, je tedy vyšší než 100 tisíc korun. Do daňového přiznání je třeba uvést akcie nesplňující časový test, tedy celých 80 tisíc korun. Ještě vyvrátíme jeden mýtus. Pokud v daném období nesplníte časový test a přesáhnete limit 100 tisíc, přiznáváte celou částku, nikoliv jen část nad limitem.
Vztahuje se daň i na dividendy a úroky z dluhopisů?
Ano, ale záleží na tom, zda je tento příjem od české, nebo zahraniční společnosti. České obchodní společnosti vyplácejí dividendy po srážkové 15procentní dani a přiznávat je není potřeba. To neplatí jen pro dividendy, ale i pro další kapitálové příjmy jako úroky z držby cenných papírů nebo peněžních prostředků a výhry i jiné výnosy z vkladů na vkladních knížkách a na peněžních účtech. Dividendu od zahraniční společnosti je nutné v tuzemsku přiznat a zdanit, ale samotný průběh je komplikovanější. Doporučujeme se poradit s daňovým poradcem ohledně situace v konkrétní zemi. U států, se kterými má Česko uzavřené dvoustranné smlouvy o zamezení dvojího zdanění, lze totiž započítat daň odvedenou v zahraničí.
Co spořicí účty?
U spořicích účtů a termínovaných vkladů se o zdanění starat nemusíte. Úroky podléhají patnáctiprocentní srážkové dani, kterou má povinnost odvádět přímo banka.
Mohu si daň nějak snížit?
Od daňového základu si lze odečíst náklady na pořízení cenného papíru včetně poplatků a další odečitatelné položky jako slevy na poplatníka, životní pojištění a další.