Připomínal devadesátá léta. V podobném stavu jako areál pivovaru vypadal po revoluci i zbytek Českého Krumlova. A že to byl stav neutěšený. Zatímco valná část města se od té doby opravila, samotný pivovar se dočkal až nyní. V hojně navštěvovaném městě představuje oprava nejen oživení jedné z jeho nejcennějších památek, ale i otevření nových cest napříč jihočeskou perlou.

Pivovar omývá z jedné strany Vltava, kousek odsud po směru řeky se nachází českokrumlovský zámek a celý areál spadá do světového dědictví UNESCO. Rekonstrukce to tedy nebyla náročná jen časově – pouze příprava trvala asi osm let, samotná stavba pak zabrala další čtyři. Z pohledu peněz to bylo přes tři sta milionů korun, které z velké části pokryly evropské dotace. Byla to dokonce třetí největší finanční pobídka z regionálního operačního programu do Česka vůbec, Evropská unie přispěla skoro 170 miliony.

Opravená je i tak zatím jen část. Pivovar je rozsáhlý areál, který má více než 37 tisíc metrů čtverečních, zabírá tedy podstatnou část města. Pro srovnání: o polovinu větší českokrumlovský zámek má šest hektarů. Pokud je takto velký areál chátrající a zavřený, představuje také podstatnou bariéru ve městě. Spolu s otevřením zrekonstruované části tak získali obyvatelé novou cestu do samotného centra, a to přes zdejší nádvoří, byť je průchod omezen otevíracími hodinami areálu. Stejně tak si mohou přes pivovar brázdit cestu turisté, kterých do města loni přijelo 1,6 milionu.

Po rekonstrukci už každopádně lidé neprocházejí pivovarem, ale takzvaným Portem 1560. Nový název odkazuje na portál, tedy na vstupní bránu, a také na přístav kvůli blízké Vltavě. Za oněch 300 milionů se v areálu podařilo obnovit zmíněný portál, dále novogotickou varnu, hvozd a ústřední budovu – palác. Na všem se podílel ateliér Domy Architects.

„Celý areál byl v žalostném, takřka havarijním stavu,“ říká k tomu předseda představenstva společnosti Centrum Český Krumlov Karel Vavroušek s tím, že zrekonstruovaným budovám kromě precizní obnovy vtiskli i nový architektonický rozměr. „Například v paláci se nám podařilo zrestaurovat unikátní krov ze šestnáctého století, kterým lze nyní procházet po zabudované skleněné lávce. V návštěvnickém centru jsme zase propojili původní renezanční psaníčková sgrafita s unikátními moderními skleněnými a ocelovými konstrukcemi,“ dodává Vavroušek.

Sgrafita byla ukrytá stovky let pod cihelnou přizdívkou. Podobných nálezů se přitom při rekonstrukci objevilo vícero. Zmíněný krov je sice z šestnáctého století, stromy na něj ale pochází až z roku 1460. Za zmínku stojí i odhalení původní schodišťové věže, která se ukrývala pod podlahou krovu v paláci. A tak by se dalo pokračovat dál a dál.

Obnovený palác, který sloužil Anně z Rogendorfu, matce Viléma z Rožmberka a také Petra Voka, je historicky nejcennější budovou. Uvnitř vznikla interaktivní expozice, která má představit někdejší život v podzámčí. Konkrétně střední vrstvu společnosti na přelomu devatenáctého a dvacátého století. Návštěvníci si tu tak mohou prohlédnout třeba to, co se dřív jedlo. Sednou si jednoduše k prostřenému stolu, kde se jim na chvíli promítne dobové jídlo. Jsou tu ale také různé umělecké dílny, na kterých se podílelo Sdružení českých umělců grafiků Hollar.

V budovách hvozdu a varny se lidé mohou podívat na to, jak se dřív vyrábělo pivo. Tato tradice sahá v Českém Krumlově minimálně do roku 1560, kdy se panská výroba piva sjednotila do podzámčí. „V bývalé varně se tak věnujeme prezentaci uchovaných technologických zařízení z roku 1867, která sloužila k výrobě piva,“ popisuje ředitel Portu 1560 Miroslav Březina. Výroba zlatavého moku se navíc do areálu vrátila zcela, a to v roce 2015 pod značkou Krumlov.

Obnovou prošla i zahrada, kde se mají odehrávat koncerty a kulturní akce pod širým nebem. V plánu je spolupráce s Mezinárodním hudebním festivalem Český Krumlov, konat by se tu měly Slavnosti pětilisté růže nebo Svatováclavské slavnosti, které jsou už ve městě zavedené. Port se tak dostane na mapu místních nejen díky zpřístupnění někdejší cesty, ale i díky přítomnosti nejrůznější zábavy.

V plánu je navíc v revitalizaci cenné památky pokračovat. Vzniknout by tu měl hotel a wellness, součástí areálu by v budoucnu mělo být také konferenční centrum. „Zatím jsme ve fázi vize, konkrétní představa vzniká ve spolupráci s architekty,“ uvádí Vavroušek s tím, že diskuze není jednoduchá vzhledem k tomu, že jde o jedno z historicky nejcennějších území nejen Krumlova, ale i celého Česka.

Český Krumlov si od obdobných investic, jako je právě ta do pivovaru, slibuje, že udrží turisty víc v místě. Stěžejní je, kolik tu stráví nocí, protože právě to přináší do města nejvíc peněz. Ostatně podobný problém, kdy se cizinci přijedou pobavit, ale hned zase odjedou, trápí turismus po celém Česku. Zatímco v Rakousku stráví cestovatelé v průměru více než tři noci, v tuzemsku je to kolem 2,5 noci. V jihočeském městě je průměr asi 2,7, cílem je dosáhnout na číslo vyšší než tři.

„Právě objekty, jako je Port 1560, mají potenciál takové turisty přilákat, protože poskytují komplexní zážitek. Kombinace historické památky chráněné UNESCO, pivovaru, galerie, muzea, gastronomie a případného koncertu ve večerních hodinách má velkou šanci návštěvníka přimět strávit v regionu víc času,“ míní ředitel Jihočeské centrály cestovního ruchu Petr Soukup.