Pokračujete v růstu, generujete obří zisky počítané v desítkách miliard dolarů, ale investorům to tak úplně nestačí. V této situaci se ocitají největší technologické firmy, které podobně jako celý sektor sází na umělou inteligenci. Přestože přináší velké pokroky a už pomáhá měnit některé odvětví, samotné firmy zatím umělá inteligence (AI) hlavně stojí dost peněz. Jaký to má vliv na jejich akcie a proč investoři na zisky z této oblasti tak tlačí? O tom píše ve svém komentáři Tomáš Vranka, analytik společnosti XTB.

***

Výsledková sezóna je v plném proudu a z těch největších technologických společností přinesly svá čísla Alphabet a Microsoft. Svým původním zaměřením jsou sice odlišné, ale v posledních letech se stále více sbližují a konkurují si v mnoha oblastech. Společné mají také to, že jsou spolu s Amazonem dominantními hráči na poli cloudu a vezou se na vlně umělé inteligence. Microsoft spolupracuje s OpenAI, kde je i významným investorem. Google, spadající pod Alphabet, působí víceméně samostatně, ale obě firmy mají širokou škálu produktů a služeb, v rámci kterých lze nástroje umělé inteligence uplatnit.

Platí i to, že Microsoft a Alphabet patří k nejbohatším na světě, čtvrtletně vydělávají desítky miliard dolarů a mohou si tak dovolit investovat obrovské částky do nových projektů a oblastí, kam umělá inteligence samozřejmě spadá. Tato rychle se rozvíjející technologie ale zároveň potřebuje rozsáhlou a nákladnou infrastrukturu a vysoký výpočetní výkon. Firmy tak musí investovat do nových datových center a serverů, což výrazně zvyšuje jejich náklady.

Nejnovější publikovaná čísla ukazují, že největší hráči za tímto účelem vynakládají každé čtvrtletí doslova desítky miliard dolarů. Investování je také do značné míry o budoucnosti a o tom, čeho podle investorů společnosti dosáhnou za několik let, což je důvod, proč akcie výše Alphabetu i Microsoftu za poslední rok a půl výrazně vzrostly o více než sedmdesát procent.

Foto: Google Finance / CzechCrunch

Vývoj ceny akcií Microsoftu za poslední rok

Investoři však často chtějí dříve či později vidět reálný dopad čísel, nikoliv jen sliby, a právě tato skutečnost způsobila negativní reakci akcií obou společností po zveřejnění jejich posledních hospodářských výsledků. Ty byly skutečně dobré, ale investoři také hledali náznaky toho, zda umělá inteligence začne brzy vydělávat a zda se podaří udržet tempo růstu cloudu, na kterém je provozována.

Nejen Microsoft či Alphabet jsou velmi opatrní při zveřejňování čísel týkajících se dopadu umělé inteligence na jejich podnikání. Ve zprávách nenajdeme prakticky nic a dílčí informace se dozvídáme například na následných hovorech s investory. Vedení Alphabetu naposledy zmínilo, že umělá inteligence již generuje miliardové příjmy a že je pro něj mnohem větší riziko, že by do této oblasti investovalo málo, než že by investovalo příliš mnoho.

Vedení Microsoftu zase například uvedlo, že jeho cloudová divize Azure rostla o 29 procent, přičemž umělá inteligence se na tomto růstu podílela osmi procentními body. Růst cloudu však mírně zpomalil, což trh vyděsilo. Kolem umělé inteligence je skutečně velký humbuk, takže jakékoliv zaváhání může být bráno velmi negativně. Kromě toho však finanční ředitel Microsoftu uvedl, že investují obrovské peníze do IT infrastruktury, aby podpořili monetizaci v příštích patnácti a více letech.

Osobně mezi řádky čtu, že kdo očekává, že nástroje umělé inteligence začnou v dohledné době generovat firmám větší zisky, mýlí se. Každopádně žádná ze společností neřekne, kolik AI generuje příjmů a zisků. V posledních několika měsících unikly různé informace. Podle nich například Microsoftu díky AI rostou příjmy, ale co se týče zisků, zatím služby uživatelům dotuje a na většině z nich prodělává desítky dolarů měsíčně.

Na jedné straně tedy máme investice v řádu desítek miliard dolarů ročně, na druhé straně zatím jen relativně malý dopad na příjmy a pravděpodobně negativní dopad na zisky. Investoři proto v posledních výsledcích očekávali nějaký náznak toho, že Microsoft nebo Google přinesou pozitivní zprávy, pokud jde o vyhlídky zisků souvisejících s umělou inteligencí, nebo že tempo růstu tržeb bude vyšší.

Ty však ve skutečnosti nepřišly a firmy se nadále předhánějí v tom, kolik investují do infrastruktury. Právě z tohoto důvodu dostaly akcie Alphabetu i Microsoftu po zveřejnění čísel na frak – investoři zkrátka očekávali více, pokud jde o umělou inteligenci. Alphabet v podstatě odstartoval největší jednodenní výprodej na akciovém trhu za poslední rok a půl, přičemž akcie Microsoftu se po uzavření trhů propadly o zhruba osm procent, i když většina ztrát byla nakonec smazána po doprovodných informacích od vedení, které hovořily o zvýšení tempa růstu cloudu o několik čtvrtletí.

Foto: Google Finance / CzechCrunch

Vývoj ceny akcií Alphabetu za poslední rok

To však nic nemění na tom, že investoři zřejmě začínají být citliví na to, zda bude umělá inteligence někdy vydělávat a jak bude dále růst. Zdá se tedy, že fázi euforie z AI máme za sebou, slibů je dost a dříve či později budou muset největší technologičtí hráči ukázat, že umělá inteligence není jen drahá zábava, ale byznys schopný vydělávat skutečné peníze. Zda se to podaří, samozřejmě nikdo neví.

Modely monetizace umělé inteligence jsou zatím jednou velkou neznámou a oproti předchozím vynálezům se v mnohém liší. Třeba u běžného softwaru platí, že s ním jsou spojené vysoké náklady na jeho vývoj, ale každá prodaná kopie už pak má prakticky nulové náklady. Umělá inteligence funguje jinak. Každý další uživatel zvyšuje potřebu výpočetního výkonu a spotřebu energie, proto může být škálovatelnost horší.

Také spolehlivost AI nástrojů pro důležitější věci je zatím stále sporná, stejně jako to, kolik budou uživatele stát. Že některé z nich zvyšují produktivitu, je jasné už nyní. Důležité však je, aby zvýšení produktivity nestálo více, než je cena nástroje. A i když se ukáže, že umělá inteligence je široce použitelná a náklady na její provoz jsou nižší než přínosy, může ještě nějakou dobu trvat, než se dočkáme jejího širokého rozšíření.

Pokud se podíváme na předchozí kancelářské revoluce, jako byl například vznik psacího stroje nebo příchod prvních použitelných počítačů, vidíme, že jednotlivci z nich měli skutečný prospěch brzy, ale z makropohledu byly první reálné dopady patrné až třeba po deseti letech. Lidé nemají rádi změny, bojí se nových technologií a chvíli trvá, než se s nimi naučí pracovat způsobem, který přináší užitek.

Nikdo pořádně neví, jak to bude v případě umělé inteligence, protože je tu spousta neznámých. Možná je ale na čase trochu přehodnotit fakt, že AI začne brzy přinášet zisky, a připustit, že případné širší přijetí s dopadem na firmy bude chvíli trvat. Zdá se, že přinejmenším někteří investoři si to již začínají připouštět a akcie kvůli tomu reagují negativně.