Na Babě se nestaví každý den. Funkcionalistickým vilám přibyla nová sestra, která hledí k Vltavě

V pražské osadě Baba vyrostla novostavba, která navazuje na zdejší dědictví. Bílá vila je do ulice uzavřená, otevírá se do vltavského údolí.

Eliška NováEliška Nová

Novostavba v Osadě Baba

Foto: Alex Shoots Buildings

Novostavba v osadě Baba

0Zobrazit komentáře

Každého, kdo se tady byl někdy projít, napadne, že to místo je unikátní. Funkcionalistické vilky jsou na každém kroku, zároveň tu na člověka dýchá venkov, nikoli metropole. Osada Baba v pražských Dejvicích skutečně unikátní je, vilky tu vyrostly v rámci Kolonie moderní architektury Werkbundu před téměř sto lety. Je mimochodem jedna z pouhých šesti v Evropě. Teď je na Babě novostavba, která svým funkcionalistickým sestřičkám vzdává hold.

Vila od architekta Radana Hubičky (AARH Studio) vyrostla na nároží pozemku, druhou takovou těžko pohledat. A to zejména kvůli výhledům, které nabízí. Právě těm architekt podřídil celý prostorový koncept domu. Směrem k řece, do vltavského údolí a Dejvic, je vila prosklená, z obytných prostorů a z ložnic tak nabízí ten nejhezčí rozhled. Směrem do ulice je naopak strohá a působí uzavřeně.

AARH Studio vytvořilo na Babě třípatrový dům, přičemž jedno patro je podzemní a dvě jsou nadzemní. Vzezřením se vila odkazuje na svoje sousedky, funkcionalismus připomíná sluneční terasa na střeše, z ulice je pak vidět také kapitánský můstek s kulatým okénkem. „Rafinovaná práce s hmotami a kontrasty mezi otevřeným a uzavřeným prostorem dávají domu vnitřní dynamiku a modelují architektonický záměr vytvořit obytnou uměleckou galerii,“ popisuje studio. Bílá fasáda je členěná a je odsud průhled do vnitřního atria.

Uvnitř slouží jako hlavní orientační prostor chodba, která vede přes celou délku domu. Na ni jsou napojeny hlavní obytné prostory i obslužné místnosti. Dům je navržen tak, aby svým majitelům poskytl soukromí. Ústí ve velkou střešní terasu, která jako by se vznášela nad Prahou. Ve vile je prostor o 660 metrech čtverečních, terasy a atria tvoří dalších 316 metrů místa. Součástí je také atrium s bazénem, kde architekt pracoval s přirozeným světlem dopadajícím na vodní hladinu.

Bazének doplňuje plastika ženy, umění je ale rozeseté po celém domě. Studio se soustředilo i na to, aby dalo jednotlivým uměleckým dílům ze sbírky majitelů vyniknout. V podzemním patře se pak nachází posilovna a parkování pro několik aut. „Myslím, že celá realizace dopadla dobře a dům má vše, co majitelé pro plnohodnotný život chtěli. Při realizaci jsme nemuseli dělat prakticky žádný kompromis,“ uvádí Hubička.

Vila se nachází v těsném sousedství funkcionalistické kolonie, která leží na jihovýchodní části ostrohu Baba v pražských Dejvicích. Vznikla ve třicátých letech z iniciativy Werkbundu, tedy skupiny německých umělců, architektů, designérů a řemeslníků, kteří podobné osady navrhovali na přelomu dvacátých a třicátých let. Kolonie měly propagovat moderní funkcionalistickou výstavbu, která bude finančně dostupná pro široké vrstvy. Dohromady jich vzniklo ve Vídni, Německu a Československu šest.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Osadu financovali sami stavebníci, díky tomu vznikly na Babě individualizované domy postavené na míru svým majitelům. To je na Babě ve srovnání s ostatními osadami unikátní. Navíc Baba patří k nejzachovalejším funkcionalistickým celkům, protože jak vídeňské, tak německé kolonie byly poškozeny za druhé světové války. Pražské unikum je od roku 1993 městskou památkovou zónou, v roce 2020 byla šestice Werkbundu zařazena pod značku Evropské dědictví.

Za urbanismem celé čtvrti stojí architekt Pavel Janák, který do původního plánu zastavit jednu ulici vložil ještě ulici druhou. Tak vznikly menší podélné parcely. Janák zároveň prosadil šachovnicový způsob stavění. Tři roky pak architektovi trvalo, než o svých plánech přesvědčil pražský magistrát. Název Osada Baba byl schválen v roce 1928, 33 rodinných domů se pak začalo stavět v roce 1932. Všechny vznikaly podle zásad zdravého bydlení. Ostatně dům tu měl i samotný Janák. Navrhl ho pro něj architekt Otokar Fierlinger.

V jednom domě školka, ve druhém senioři, mezi nimi společný prostor. V Kutné Hoře mění továrnu na obuv

Jakeš Development oživil starou továrnu obuvi, v novostavbě se spojil se Senlife, který dělá domovy pro seniory. Tak vznikl mezigenerační projekt.

Eliška NováEliška Nová

Strakoschova rezidence v Kutné Hoře

Foto: Jakeš Development

Strakoschova rezidence v Kutné Hoře

0Zobrazit komentáře

Stejně jako měl Zlín Tomáše Baťu, měla Kutná Hora Jakoba Strakosche. Švec vybudoval v historickém městě obuvnickou fabriku, která vyráběla kvalitní ručně šité boty. Jako spoustu další osudů, i tenhle vzaly dějiny dvacátého století, v tom jednadvacátém se na historii rozhodl navázat rodinný developer ze skupiny Jakeš Group, který k projektu přizval také společnost Senlife budující domovy pro seniory. Dohromady je tu tak bydlení v historické budově a také mezigenerační propojení domova pro seniory s mateřskou školkou.

Jakob a jeho strýc Henry Strakosch vybudovali v Kutné Hoře de facto půlku městského bloku. Nároží Jakeš Development přebudoval na stylové historické bydlení v projektu Strakoschova vila. Šlo o dům, ve kterém majitel fabriky bydlel. Nyní dokončuje rekonstrukci někdejší továrny, ve které je kromě bydlení také mateřská školka. Na to naváže novostavbou, která dokreslí městský blok do jeho celku. To vše na hranici s historickým centrem UNESCO.

A právě v této části vznikne dům pro seniory, do kterého vstoupila společnost Senlife. Ta má za sebou úspěšné proměny historických domů, které chátraly, po rekonstrukcích jsou z nich domy pro seniory. Prvním jejich projektem byl někdejší augustiniánský klášter v Mělníce a také zámek Tmaň na Berounsku. Tentokrát se Senlife nepouští do developerské části, v Kutné Hoře se staně provozovatelem domova.

„Oslovil nás můj kamarád Marek Jakeš z Jakeš Group, která zrevitalizovala původní Strakoschovu továrnu na výrobu obuvi. Komplex dále rozvíjí formou dalšího bytového developmentu a mezi to patří i domov pro seniory,“ líčí pro CzechCrunch jeden ze zakladatelů Senlifu Lukáš Drásta.

Strakoschova vila

Foto: Jakeš Development

Strakoschova vila

I tento domov pro seniory ale bude něčím speciální. Jednak proto, že se bude nacházet uprostřed klasického bytového komplexu, bude tak v těsném kontaktu s dalšími obyvateli. V ještě těsnějším sevřením má být ale domov s mateřskou školkou, která je součástí právě dokončované rekonstrukce továrny. „Budou se tu tak střetávat všechny generace, a to včetně dětí z mateřské školky, která je přímo součástí projektu,“ vysvětluje Drásta.

Všechny budovy by měly mít společný vnitroblok, to znamená, že se tu budou moci střetávat všichni majitelé a obyvatelé komplexu. Pečovatelské zařízení by ale mělo být s mateřskou školkou propojené i vnitřně. „Je to proto, aby se děti a senioři mohli setkávat u společných aktivit a trávit spolu víc společného času,“ dodává jednatel Senlifu.

Marek Jakeš z Jakeš Development k tomu dodává: „V dnešní době má mnoho dětí ještě pracující babičky a dědečky. Klid a nadhled je někdy potřeba a my doufáme, že vytvoříme prostředí, které tomu půjde naproti. Sdílení prostoru mezi generacemi může výrazně obohatit životy všech zúčastněných a přispět k silnějšímu komunitnímu duchu.“

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Zatímco mateřská školka má mít šedesátku míst, zařízení pro seniory nabídne zhruba 120 lůžek. To by mělo poskytovat služby domova pro seniory a domova se zvláštním režimem, kde lidé vyžadují větší péči. Senioři budou ubytovaní v jednolůžkových a dvoulůžkových pokojích. Všechny budou mít vlastní koupelnu a toaletu. K dispozici bude nepřetržitá sociální a zdravotní péče, dále ordinace lékaře a hotelové pokoje pro příslušníky klientů domova.

V přízemí novostavby se pak bude nacházet kavárna a velká společenský místnost navazující na vstup do zahrady vnitrobloku. Na návrhu novostavby by podle Drásty měli spolupracovat i budoucí architekti v rámci studentské soutěže, ze které následně vyjde plán pro další projekční práce. Počítá se každopádně s tím, že budova bude nízkoenergetická a v moderní koncepci. Projekt by měl zahájit zkušební provoz v polovině roku 2026, s plným provozem se pak počítá v průběhu roku 2027.

Strakoschova rezidence v Kutné Hoře

Foto: Jakeš Development

Strakoschova rezidence v Kutné Hoře

Strakoschovi patřili k významným osobnostem obuvnického průmyslu v devatenáctém a dvacátém století a fabrika na obuv se stala jedna z nejvýznamnějších společností Kutné Hory. Rodina ale byla židovského původu a většina jejích členů zahynula v koncentračních táborech. Výroba ve fabrice byla zastavená v revolučním roce 1948, pak se Strakoschova firma stala součástí socialistického Sázavanu.

Boty se tu ještě vyráběly, ale jen lepené pro děti. Po roce 1989 zůstala fabrika prázdná. Jakeš Development koupil polovinu bloku tvořenou fabrikou a bydlením v roce 2018. V roce 2021 započala rekonstrukcí vily, kde je osmnáct bytů ve velikostech od 1+kk po 4+kk ve čtyřech podlažích. Pak následovala rekonstrukce továrny, kterou developer proměňuje s industriálním dědictvím. V projektu jsou tak velká okna a vysoké trámové stropy.

Rubriku Bydlení a reality podporujíhypox