Na ulici má stát hrdě jako zvěst, že život je konečný. Nadační fond Klíček buduje nové rodinné centrum nedaleko pražského Motola a klade si za cíl nelehké věci. Je mezi nimi i to, aby se do života vážně nemocných dětí vrátily přirozené a obyčejné věci. Pomůže mu s tím také známý architekt David Vávra a studio Loxia.

Nadační fond Klíček funguje v Česku už od začátku devadesátých let. Pořádá přednášky pro zdravotnický personál o právech hospitalizovaných dětí, snaží se stírat rozdíl mezi světem nemocných a zdravých, pro děti, které jsou po dlouhé nemocniční léčbě, pořádá letní tábory a dělá kurzy pro dobrovolníky a pracovníky v dětských nemocnicích.

V dlouhodobém hledáčku má nadační fond také vybudování dětského hospice. A právě tomuto účelu má sloužit část nové stavby, která vyroste v pražských Košířích. Rodinné centrum má mít čtyři podlaží o celkové rozloze 1 180 metrů čtverečních a počítá se s tím, že uvnitř nabídne celkem patnáct lůžek. Mohou tu být právě nemocné děti, které vyžadují neustálou péči, ale zázemí tu mohou nalézt i rodiče. Ti se zde mohou ubytovat v případě, že budou jejich syn nebo dcera hospitalizovaní v nedaleké nemocnici v Motole.

K patnácti pokojům bude patřit také společná kuchyně s terasou, aby zázemí bylo opravdu dostatečné. A myslí se i na chvíle nejtěžší. Pro takové je tu místnost posledního rozloučení.

„Navrhovaný objekt se nemusí ke svému okolí vymezovat, stačí, když bude silný a jedinečný. Hrdá loď, která je sama sebou,“ popisuje Vávra. „Do ulice jako zvěst, že život je konečný a že je zde síla, která nás převyšuje, je umístěna nehmotná skleněná proměnlivá fasáda kaple. Ta ve vyšších patrech navazuje na spirituální místo – klidná část jídelny.“

Z jedné venkovní strany má mít nové rodinné centrum zapuštěné lodžie, které rytmizují fasádu a poskytují pokojům soukromí. „Nautická okna evokují plutí. Severní fasáda svým skleněným pláštěm odráží přes den stav přírody, večer je jímavou lucernou, majákem pro míjející,“ líčí architekt a herec Vávra. Jižní část domu je pak orientovaná do zahrady, která je rovněž součástí centra. Přístupná by měla být i veřejnosti. Inspirací pro stavbu se stal křesťanský kříž.

Nadační fond Klíček chce ale nové centrum využít na maximum, a tak tu má kromě ubytovacích kapacit vzniknout také přednáškový sál nebo společenská místnost, která může zároveň sloužit jako tělocvična. Počítá se s volně přístupnou kavárnou, která bude uzpůsobená pro pečení vlastního chleba. Má tu být knihovna, recepce a již zmíněná kaple, kterou bude možné v případě potřeby spojit s přednáškovým sálem a vytvořit tak skutečně velký prostor.

„Od kaple se odvíjí celé vlastní tělo domu, které lemuje na úrovni přízemí přívětivé loubí, v němž najdou úkryt před nepřízní počasí kolemjdoucí,“ dodává Vávra, který na projektu pracuje s architektonickým a projekčním studiem Loxia. Oba přitom přidali ruku k dílu bez nároku na honorář, rozhodli se studii stavby a také navazující projektovou dokumentaci věnovat fondu jako dar. Pozemky pak propůjčila fondu městská část Praha 5.

Smlouvu s městskou částí má Klíček už od roku 2018. Získal ji poté, co o dva roky dřív musel opustit provizorní svépomocnou ubytovnu pro rodiče vážně nemocných dětí. Klíček přitom v Motole působil už od roku 1993. Nové centrum by mělo vzniknout v jeho sousedství. David Vávra je u projektu od jeho začátku, dlouhodobě spolupracuje i se samotným fondem.

Dětské hospice česká legislativa nezná, fungují totiž na pomezí zdravotnické a sociální péče, a tak bývá problém s příspěvky od státu na jejich fungování. Zřizovatelé si musí poradit jinak, a to většinou skrze nadační činnost. I proto podobné stavby v Česku až do letoška chyběly. První dětský hospic v zemi vznikl teprve letos v létě v Brně, jmenuje se Dům pro Julii. Další takové zařízení by mělo vyrůst také na pražské Cibulce, kde jej buduje Nadace rodiny Vlčkových. Ve všech těchto případech by mělo jít také o zdařilé architektonické počiny.