Státní provozovatel přenosové soustavy ČEPS představil minulý týden důležitý dokument s trochu dlouhým názvem Hodnocení zdrojové přiměřenosti elektrizační soustavy České republiky do roku 2040. Zjednodušeně pojednává o možných scénářích energetického vývoje v Česku. Co máme očekávat? Různé varianty a dopady vysvětloval v podcastu Crunch nový ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).

Česká energetická soustava podle zmíněného dokumentu může mít za deset let i přes navýšení dovozu elektřiny ze zahraničí problémy s dostatkem zdrojů pro zajištění energetické spolehlivosti. Do roku 2035 tak bude potřeba dobudovat zdroje s výkonem až 1 900 megawattů. Při extrémním vývoji počasí může být nedostatek ještě vyšší.

Podle ministra Lukáše Vlčka, který v říjnu nahradil Jozefa Síkelu mířícího do Evropské komise, bude český energetický mix tou dobou kombinací obnovitelných zdrojů, jaderných a paroplynových elektráren.

„Musíme být připraveni, kdyby připlavala pomyslná další černá labuť, aby nedošlo k situaci jako v minulých letech. A zároveň musíme do energetiky plošně investovat. To proto, abychom kromě cenové stability dosáhli i cenové dostupnosti. Počkejme si ještě několik měsíců, až uvidíme, jak budou vypadat ceny na fakturách příští rok. Osobně si myslím, že budeme překvapeni,“ tvrdí sebevědomě Vlček v podcastu Crunch. Pusťte si ho ve videu výše nebo na YouTube, Spotify či v Apple Podcasts.

„Projekt století“? Smlouva k němu ještě není

Otázkou je, jestli budou projekty, které mají energetickou stabilitu v Česku zajistit, dokončeny včas. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) minulý týden zakázal předběžným opatřením státu podepsat smlouvu s korejskou společností KHNP, která má dostavět jadernou elektrárnu Dukovany. Námitky neúspěšných uchazečů EDF a Westinghouse antimonopolní úřad zatím zamítl, společnosti se ale mohou odvolat. A stejnou věc bude v případě francouzské EDF řešit i Evropská komise. Česko navíc zatím nemá evropskou notifikaci na financování druhého dukovanského bloku, který Korejci slibují stavět zároveň s tím prvním a tím ušetřit.

Jde o největší zakázku v novodobé historii Česka, kterou premiér Petr Fiala (ODS) nazývá „projektem století“. Cena jednoho bloku v Dukovanech má vyjít na 200 miliard korun. „Průtahů se neobávám. ÚOHS potřebuje jenom více času. Některé bezpečnostní prvky té zakázky nám sám schválil, podle mě by bylo velmi prapodivné a nestandardní, pokud by ten samý úřad dneska zpochybňoval to, co u něj od roku 2020 konzultujeme,“ tvrdí nový ministr.

I kdyby se smlouvu podařilo podepsat už teď, dostavěné bloky Dukovan mají být trvale uvedeny do provozu nejdříve v roce 2038. Vlček tak sází na paroplynové elektrárny, které mají dostatek energie zajistit.

„Programové prohlášení vlády počítá s tím, že do roku 2033 bychom měli fungovat bez uhelné energetiky. Logicky v tom systému potřebujete další zdroje a já osobně věřím v plyn a v to, že ho bude na celosvětovém trhu dostatek,“ říká Vlček. „Teď jde o to, abychom potom celoevropsky dobudovali nutnou infrastrukturu. Potřebujeme dál investovat do přenosových soustav, abychom dokázali zapojovat také další obnovitelné zdroje a propojovat mezinárodní spoje,“ dodává.

Kromě plynu spoléhá i na malé modulární reaktory. ČEZ nedávno získal 20% podíl v britské skupině Rolls-Royce SMR, která je má budovat v Česku. „Do roku 2050 by jich mělo vyrůst až deset, ten první by měl být v polovině třicátých let v Temelíně,“ upřesňuje Vlček.

„Poslední roky nám ukázaly, jak hrozně moc jsme v energetice zaspali. Já to nechci nazývat slovem skanzen, ale to, co v energetice děláte, musíte vždy plánovat na dekádu, dvě dopředu, aby tato situace nenastala,“ říká. Zároveň tvrdí, že ministerstvo průmyslu ale poslední tři roky „nespalo“. Podle Vlčka se investovalo do obnovitelných zdrojů, modernizovala se soustava nebo se připravovala novela energetického zákona Lex OZE III, kterou aktuálně projednává sněmovna. Podle Hospodářských novin se ovšem z novely stal slepenec pozměňovacích návrhů, který z velké většiny neprošel standardním připomínkovým řízením.

Windfall tax? Zeptejte se Stanjury

Vlček si jako nový ministr průmyslu a obchodu v podcastu Crunch dával pozor, aby nekomentoval případné vykoupení minoritních akcionářů ČEZu a jeho zestátnění. Andrej Babiš, šéf hnutí ANO a favorit příštích sněmovních voleb, na konci října pro agenturu Bloomberg prohlásil, že v případě, že se do vlády vrátí, bude usilovat o vykoupení akcionářů. Odkazoval na podobný krok francouzské vlády v případě společnosti EDF.

„Říká, že to budeme financovat z dividend, což znamená, že ty dividendy pak nepřijdou do státního rozpočtu. Andrej Babiš tudíž chce vyšší deficit státního rozpočtu nebo přestat financovat české školství… Nevím. Nemalá část prostředků v té firmě samozřejmě zůstává, potřebuje přece dál investovat. Odčerpat všechny dividendy je podle mého názoru nezodpovědné,“ komentuje podobné úvahy Vlček.

To na sociální síti X zkritizoval významný minoritní akcionář ČEZu Michal Šnobr: „Mlít o tom, že odkup minorit nejde financovat z cash flow ČEZu, protože by v rozpočtu chyběly peníze z dividend ČEZu (třeba na školství), je velká neznalost celé problematiky, nepochopení principu.“

Vlček nechtěl být ani příliš konkrétní na téma windfall tax, se kterou vláda Petra Fialy plánuje pokračovat i v roce 2025. Na dani z neočekávaných zisků, která měla zmírňovat dopady energetické krize, plánuje vybrat kolem 31,5 miliardy korun. „To spadá do gesce ministra financí a je to výsledek politické dohody. Nicméně si myslím, že po roce 2025 by pokračovat neměla,“ říká ministr průmyslu a obchodu o dani, kterou v drtivé většině platí „jeho“ ČEZ.