Dlouhá léta se dřevo používalo ke stavění domovů, divadel i velkorysých sálů. Na čas to všechno vystřídal beton nebo ocel. Společnosti po celém světě se ale dnes postupně vrací k materiálu, který je nejen udržitelný, ale ve kterém se lidé dlouhé roky cítili dobře. Nemusí jít přitom jen o chatu či kůlnu. Ze dřeva je možné stavět i velké stavby, jak ukazuje náš výběr.

Česko dřevostavby teprve objevuje a zatím se drží zpátky, především kvůli přísným požárním normám. Už nyní tu ale vznikají rodinné, nebo dokonce i bytové domy. Nejvyšší dřevostavbou v Česku je zatím sídlo pro Klobouckou lesní, které pro dřevařskou společnost vytvořili architekti ze studia Mjölk.

Žádnou dřevěnou veřejnou stavbu ale Česko zatím nemá. Asi nejblíž je k tomu zastřešení nové odbavovací haly pražského hlavního nádraží, na kterou byla uspořádána mezinárodní architektonická soutěž. Vyhrálo ji dánské studio Henning Larsen. Návrh vyvolal mimo jiné spoustu nevole, kritika zní například kvůli bourání dílčí části původní haly, ale i proto, jak se bude budoucí stavba udržovat.

CzechCrunch vybral deset dřevostaveb, které se v posledních pár letech postavily po celém světě. Společné mají to, že jde o výjimečné projekty, u nichž údržbu nikdo neřeší. Jsou to všechno veřejné stavby – od radnice přes galerie a kulturní centra až po záchytné parkoviště. Podívejte se, jak mohou dřevostavby vypadat, když se jich ujmou právě architekti.

Nádraží v Assenu, Nizozemsko

Nádraží v Assenu bylo původně tranzitní stanicí, město z něj však chtělo udělat stavbu, která bude na něj napojená, odstraní bariéru v podobě kolejí a dodá obchodní plochy. To všechno se podařilo díky obrovské trojúhelníkové a také dřevěné střeše. Vlakové koleje se střechou přemostily, budova navíc nově spojuje železniční trať s městem a došlo i ke zklidnění automobilové dopravy. Dřevěná střecha má rozlohu tři tisíce metrů čtverečních a nachází se ve výšce deset metrů. Konstrukci tvoří volně stojící sloupy, díky tomu se dá uzpůsobit nárůstu počtu cestujících, podle potřeby ale mohou přibýt také další komerční prostory.

Architekti: Powerhouse Company a De Zwarte Hond
Rok otevření: 2020

Komunitní centrum v Barceloně, Španělsko

Centrum se nachází na vjezdu do Barcelony, je tak na okraji jednoho z nejrušnějších dopravních uzlů. Architekti sem proto potřebovali vnést trochu tepla. I to byl důvod, proč sáhli po dřevu. Tím druhým bylo snižování uhlíkové stopy, dřevo umožňuje budově absorbovat oxid uhličitý po celou dobu její životnosti. Centrum tvoří ocelová konstrukce a zároveň nosný systém z desek, který je složen z křížem lepené borovice, vnitřní obklady zase tvoří překližka a také CLT desky. Kromě centra tu mají v budoucnu vzniknout domy pro mladé a pro seniory. Budova je pasivní.

Architekti: Haz Arquitectura
Rok otevření: 2021

Kulturní dominanta v Seville, Španělsko

Španělsko má dřevostavby rádo, už v roce 2011 tu otevřeli jednu z největších na světě. Ta se zároveň stala novou dominantou Sevilly. Metropol Parasol tvoří víc než tři tisícovky nepravidelných dřevěných prvků, které mají různou výšku a délku. Dýhové panely jsou pak sestavené do obrovské sítě. Dřevěná konstrukce je asi 150 metrů dlouhá, 75 metrů široká a 28 metrů vysoká a je vyztužená ocelovými táhly. Před počasím je střecha chráněná nově vyvinutou impregnací. Metropol Parasol pod sebou schovává širokou škálu aktivit, je tu archeologické muzeum, kryté tržiště, pódium pro společenské události, bar s restaurací a také panoramatická procházka v nejvyšší části stavby.

Architekti: Jürgen Mayer H.
Rok otevření: 2011

Záchytné parkoviště v Antverpách, Belgie

Antverpy se chtějí vydat do budoucnosti udržitelnějším krokem a k tomu patří i nová podoba záchytných parkovišť P+R. Vzhledem k tomu, že město by rádo, aby tato parkoviště sloužila i jako jakási vstupní brána, přizvalo si k návrhu architekty. Tak vzniklo dřevěné P+R. Zatímco nosná konstrukce, sloupy či podlahové desky jsou z betonu, zbytek budovy tvoří dřevěné vrstvené trámy, které opět absorbují množství oxidu uhličitého. Prosvětlené záchytné parkoviště také snižuje počet automobilů v centru města. Tři parkovací domy mají dohromady kapacitu až čtyři tisíce aut a existuje tu přechod na tramvaj, autobus či sdílené kolo.

Architekti: HUB
Rok otevření: 2022

Dřevěná knihovna v Helsinkách, Finsko

Naproti velkému schodišti finského parlamentu v hlavním městě vyrostla knihovna Oodi – budova, která připomíná prosklenou loď, na jejíž střeše jsou usazena mračna. Knihovna stojí na náměstí, kde jsou i další významné budovy jako muzeum umění, koncertní sál a hala Finlandia. Knihovna je každopádně nepřehlédnutelný solitér, který vznikl naproti parlamentu proto, aby zdůraznil vztah mezi vládou a lidem a demonstroval finský zákon o knihovnách, ze kterého vyplývá celoživotní vzdělávání, aktivní občanství, demokracie a svoboda projevu.

Oodi vznikla z místních materiálů, to znamená, že dřevěná fasáda je obložena prkny z finského smrku. Budova přechází z exteriéru do interiéru a vytváří tak prostor pro pořádání veřejných akcí před knihovnou. Je tu také veřejně přístupná terasa, odkud se dá koukat na parlament i na náměstí. Kromě knihovny v budově sídlí kino, kavárna či restaurace, jsou tu nahrávací studia i dílny. Místní čítárně se pak po právu přezdívá knižní nebe.

Architekti: ALA Architects
Rok otevření: 2018

World of Volvo v Göteborgu, Švédsko

Je to ráj Volva. Vznikl ve švédském Göteborgu, kde byla značka před téměř sto lety založena. Letos si společnost nadělila nové muzeum a zážitkové centrum, které vzniklo v dřevěné konstrukci o rozloze 22 tisíc metrů čtverečních. Kruhová fasáda je prosklená, střecha a vnitřní sloup, které připomínají obří strom, jsou pak z masivního dřeva. Vytváří se tak plynulý přechod mezi vnitřkem a vnějškem. Na konstrukci bylo pořízeno smrkové dřevo z Rakouska a také CLT desky ze Švédska. Inspirací byly stromy a švédská krajina. Do World of Volvo se přestěhovaly všechny výstavní kousky značky, kromě toho se tu také pořádají různé akce, přednášky a výstavy o historii automobilky.

Architekti: Henning Larsen
Rok otevření: 2024

Budova radnice v Eysturkommuně, Faerské ostrovy

Na Faerských ostrovech byly dvě obce – Leirvík a Gøta –, které od sebe oddělovala řeka. Sloučily se v jedinou obec Eysturkommuna, a to i díky radnici, která je zároveň mostem spojujícím oba břehy. Budova o rozloze 750 metrů čtverečních je jednopodlažní černá stavba z jasanu, která nad řekou připomíná kus naplaveného dřeva. Střecha je asymetrická a svažuje se k oběma břehům. V podlaze je kruhový skleněný otvor, díky němuž je možné zevnitř pozorovat pstruhy v řece. Kolem něj je pak kulatý stůl, kde se schází městská rada. Na Faerských ostrovech prý nemají domy přední ani zadní stranu, každá stavba je samostatnou ukázkou sebe sama. Radnici mezi nimi snadno přehlédnete, splývá s okolím.

Architekti: Henning Larsen
Rok otevření: 2018

Kulturní centrum Sara a hotel v Skellefteå, Švédsko

Skellefteå se nachází těsně pod polárním kruhem na severu Švédska a má dlouhou tradici dřevostaveb. Tento materiál tak byl jasnou volbou i pro vznik nového kulturního centra a hotelu. Jde o komplex věží, které jsou jednou z nejvyšších dřevostaveb světa. Pro jejich speciální konstrukční systémy byly použity předem vyrobené moduly z křížem lepeného dřeva, ty jsou pak uloženy mezi dvěma výtahovými jádry. Díky tomu může být celá konstrukce z CLT desek. Hotel má výšku 75 metrů a tím pádem i úchvatný výhled. Provozuje ho město. V kulturním centru je regionální divadlo, muzeum, galerie umění a také městská knihovna.

Architekti: White Arkitekter
Rok otevření: 2021

Mešita v Cambridgi, Velká Británie

„Nechtěli jsme vytvořit repliku něčeho, což už existuje jinde. Možnost udělat něco anglického nás nadchla. Teď, když tu máme významnou muslimskou komunitu, přišel čas vyřešit, co to znamená mít anglickou mešitu,“ říká architekt David Marks. Jeho studio vyhrálo v soutěži na stavbu, která měla být vynalézavá a inovativní a mít kapacitu tisíc míst. Měla být také udržitelná a začleněná do svého okolí.

Mešity po celém světě se po staletí přizpůsobovaly místním stavebním materiálům, lidovému rázu a kulturním i klimatickým podmínkám. A tak k tomu přistoupili i architekti v tomto případě. Vznikla konstrukce ze smrkového dřeva se sloupy, které reprezentují stromy. Ty podpírají střechu pomocí propletené osmiboké příhradové klenby, která připomíná anglickou gotickou klenbu, známou i z nedaleké kaple King’s College v Cambridge. Modlitební sál je pak orientován k Mekce.

Architekti: Marks Barfield Architects
Rok otevření: 2019

Výzkumné centrum GC a galerie v Kasugai, Japonsko

Chidori je stará japonská hračka z dřevěných tyček, které mají stejný tvar a skládají se do větších obrazců. Tradice hračky se předává v malém horském městečku Takayama, kde je mnoho zručných řemeslníků. Z dílků se dá vybudovat mřížka a z ní zase krychle a přesně tak vypadá budova japonského architekta Kenga Kumy, který z chidori vybudoval velkou krychli. Je to výzkumné centrum a galerie v japonském Kasugai. Budovu tedy tvoří menší dřevěné díly, které jsou rozvrstvené do mřížky o rozměrech 50×50 centimetrů.

Kengo Kuma musel nejprve ověřit, zda podobná konstrukce funguje jen u malých produktů, nebo i v architektuře. Trámy pro výzkumné centrum a galerii nakonec vyráběli právě ve vesnici, kde má chidori tak velkou tradici. Budovu tvoří dřevěné díly, které zvenčí vstupují i do ní. Vidět je lze třeba nad jídelním stolem, takže to působí, jako když se dřevěná konstrukce už už blíží k vám. Trámy a sloupy jsou z cypřiše a jilmu. Kromě galerie se uvnitř nachází výzkumné centrum pro společnost GC, která se zabývá zubní protetikou.

Architekti: Kengo Kuma & Associates
Rok otevření: 2010