Populární Brašnářství Tlustý je na pokraji krachu. Požádalo klienty o pomoc a hned mu spadnul web

Společnosti vyhlášené výrobou opasků či peněženek došly peníze, cítí pokles zájmu i jiné ekonomické neduhy. Veřejnost vyzvala, ať si u ní nakoupí.

Luboš KrečLuboš Kreč

brasnarstvi-tlusty11Insider

Foto: Jan Řezáč

Ivan Petrův, jednatel a spoluzakladatel Brašnářství Tlustý

0Zobrazit komentáře

Aktualizováno: Populární pražská kožedělná galanterie Brašnářství Tlustý se před lety prosadila díky Facebooku, kde propagovala své výrobky a získávala tam první movitější zákazníky. A na stejné platformě teď tytéž lidi žádá o pomoc: firmě prý hrozí bankrot a svých více než 70 tisíc sledujících vyzvala, ať si co nejrychleji něco koupí, pokud brašnářství nechtějí vidět padnout. Jenže stejně jako fungování společnosti i její záchrana není bez problémů.

„Tohle se nepíše lehce. Visí nad námi krach. Reálný, opravdový krach. Po jedenácti letech dřiny.“ Těmito slovy začíná aktuální post na Facebooku firmy Brašnářství Tlustý, která sídlí v pražských Vršovicích. A pokračuje mimo jiné takto: „Všechny, kdo jste si od nás koupili něco, co Vám slouží roky, prosíme a vyzýváme: Kupte si dnes něco pěkného. Dnes, ne zítra. Umožníte nám pokračovat dále. Ať už to bude opasek, peněženka, boty nebo taška. Každá koruna pomůže.“

A fanoušci, kterých je jen na Facebooku přes 70 tisíc, poslechli a ve velkém začali klikat na e-shop, který ovšem nápor nevydržel. Takže stránky, které měly ideálně ještě dnes pomoct společnosti vybřednout z nejtěžších problémů, byly dočasně nedostupné. „Pracujeme na tom, abychom to odbavili. Je to masakr,“ řekl pro CzechCrunch majitel a spoluzakladatel podniku, který je pojmenovaný po legendárním brašnáři Romanu Tlustém, Ivan Petrův.

Ostatně právě to, že když firma vyzve lidi, aby na e-shopu kupovali výrobky, tak by měla posílit i své servery, jí pak lidé na sítích vyčetli. Zvlášť když má opravdu silnou základnu online příznivců. Tamtéž se už navíc dřív objevovala kritika, že peněženky, pásky či kabely od Brašnářství Tlustý jsou sice velmi kvalitní, ale že jejich dodávky jsou extrémně dlouhé, nezřídka v měsících – naposledy se to týkalo třeba pásků oslavujících vítěze hokejového mistrovství světa.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Musíme přemyslet náš byznysový model,“ připustil Petrův při rozhovoru s CzechCrunchem s tím, že i když jeho společnosti lidé nyní svými objednávkami pomohou, dlouhodobě to není udržitelné. A je zjevné, že firma nefunguje ideálně. Čím to je, když ještě na jaře její majitel v rozhovoru se Forbes hlásil, že má to nejhorší za sebou?

Prý se sešlo více negativních trendů, které ve spojení se sezónním poklesem, poslaly brašnáře do kolen: „Završilo se víc věcí. Vysoké úrokové sazby, dražší energie, ochabující zájem střední třídy, která už nějakou dobu šetří a naše zboží je to, které si může odpustit, protože nejsme životní nutnost…“

Zároveň přiznal, že neměli vytvořené dostatečné rezervy, aby dokázali případný výpadek v příjmech ustát: „To menší firmy jako my nedokáží bez zázemí. To, co se nám děje, nyní zažívají stovky dalších. Naší výhodou je velká základna fanoušků.“

wuders3

Přečtěte si takéWuders povolali krizový management a hledají investoryZákazníci stále nemají stoly ani vrácené peníze. Wuders povolali krizový management a hledají investory

Jak přesně by měl nový byznysový model Brašnářství Tlustý vypadat, zatím není jasné, nicméně konkurence v podobě levnější produkce z Asie a několik let klesající reálné příjmy českých domácností v kombinaci s chřadnoucí ekonomikou nejsou pro firmy tohoto typu dobrou zprávou. Jejich výrobky totiž nejsou masová produkce, u Tlustých sami sebe označující za butikovou manufakturu, a není problém, aby u nich člověk nechal i desítky tisíc korun. „Jsme otevření investorům,“ napsal Petrův na závěr facebookového apelu.

Za rok 2022 společnost utržila 25 milionů korun z prodeje svých výrobků, loni už to bylo 35 milionů, takže na první pohled by se mohlo zdát, že z covidové krize, která je těžce zasáhla, se dokázali vyhrabat – na letošek si plánovali pokořit 40 milionů. To se nyní už zdá méně pravděpodobné. „Bohužel jsme museli sáhnout i ke škrtům v řadách zaměstnanců, což je typicky věc, kterou chcete dělat až jako úplně poslední,“ řekl Petrův.


Aktualizace 8. srpna: Tématu se budeme ještě v příštích dnech věnovat, Ivan Petrův totiž svůj původní výrok, že jsou s Brašnářstvím Tlustý na pokraji krachu, začal postupně mírnit. Na sociálních sítích se nechal dokonce slyšet, že jim vlastně bankrot nehrozil a že chtěl jen apelovat na příznivce značky, aby ji podpořili v těžších časech. Zároveň ale odmítl, že by se dopustil nečestné marketingové kampaně. Že firma není v dobrém stavu, je evidentní, nicméně, jak je naznačeno i v našem článku, problémů je v celém příběhu mnohem víc, než prozrazoval původní facebookový post.

Stačilo pět let a z českého páru jsou největší vývozci kampotského pepře na světě. Většinu prodají doma

Projekt Pepper Field začal s pár set kilogramy pepře vyvezenými z Kambodže. Dnes to jsou desítky tun a firma s ním chce prorazit ve světě.

pepper-field2

Foto: Pepper Field

Klára Dohnalová a David Pavel, zakladatelé projektu Pepper Field

0Zobrazit komentáře

Když Klára Dohnalová s Davidem Pavlem před lety navštívili Kambodžu, neměli ani tušení, že se promění v obchodníky s kořením, kteří ze země začnou vyvážet největší objemy tamního zeměpisně chráněného pepře. Dnes s ním bodují na mezinárodních gastronomických soutěžích i u českých zákazníků. Z Kambodže v minulém roce vyvezli přes 40 tun štiplavých kuliček a většinu z nich zkonzumovali zákazníci v Česku. Nyní chtějí úspěch opakovat i v dalších částech Evropy a Kanadě.

Když před lety zcela neplánovaně při objevování krás Vietnamu skončili v Kambodži, dostali se i do malých rodinných farem, které po téměř úplné decimaci Rudými Khmery začaly obnovovat dlouhou tradici pěstování kampotského pepře, jenž je označován za šampaňské mezi pepři.

Do mezinárodního byznysu s ním se Dohnalová s Pavlem zapojili v roce 2018. Své podnikání od začátku stavěli na myšlence férového obchodu a síť kontaktů mezi kambodžskými pěstiteli rychle houstla. Projekt Pepper Field začal s 12 farmáři a 250 kilogramy vyvezeného pepře, po pěti letech se vypracoval na největšího vývozce kampotského pepře na světě.

„V minulém roce bylo ze země vyvezeno celkem 110 tun kampotského pepře. My jsme vyvezli největší podíl, konkrétně 40 tun,“ udává konkrétní čísla Dohnalová s tím, že se zároveň zástupcům společnosti v zemi povedlo dostat se do vedení tamní Asociace kampotského pepře KPPA.

pepper-field1

Foto: Pepper Field

Komunita farmářů spolupracujících s Pepper Fieldem s každým rokem roste

„Ta globálně dohlíží nejen na kontrolu pravosti kampotského pepře, ale i na správné fungování procesů mezi farmářem, firmami v Kambodži a cílovými trhy. Díky letošní špatné úrodě začali někteří farmáři i firmy s pepřem podvádět, a i to je jedna ze zodpovědností v rámci KPPA – pustit od jednotlivých subjektů za hranice jen kampotský pepř, který je pravý a ve stoprocentně požadované kvalitě,“ vysvětluje Dohnalová.

Vzhledem k tomu, že většina jím vyvážené produkce kampotského pepře směřuje ke koncovým zákazníkům v České republice, udělal Pepper Field z Čechů největší konzumenty tohoto druhu pepře na světě. Ti si jej mohou dopřávat v klasické sušené podobě, podle Dohnalové však v poslední době roste zájem o pepře upravené například lyofilizací, tedy sušením mrazem, či fermentací.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

S takzvanými „čerstvými pepři“ společnost boduje i v soutěži Great Taste, která je v gastronomické komunitě považována za jakousi obdobu filmových Oscarů. V letošním ročníku v ní uspělo hned 14 produktů Pepper Fieldu, které si odnesly celkem 25 hvězd.

Zároveň byl jejich fermentovaný pepř nominovaný i na hlavní cenu Golden Fork. „Z celkového počtu více než 13,5 tisíce přihlášených produktů z celého světa se této nominace dočkalo jen 30 z nich, takže už samotná nominace je velký úspěch,“ říká Dohnalová. Vyhlášení tohoto klání, v němž Pepper Field bodoval už před třemi lety, proběhne v září.

S těmito druhy pepřů má podle Dohnalové firma navíc potenciál prorazit i na dalších evropských trzích. Společnost, jejíž obraty se v loňském roce vyšplhaly k téměř 50 milionům korun, proto chystá v letošním roce expanzi, a to především do Francie a Německa, kde se kampotský pepř již těší velké oblibě, dále také do Dánska coby mekky experimentální gastronomie, a také do Kanady.