Prodal firmu, která dělala i pro CERN. Před třicítkou dostal na starost miliardový fond

Ondřej Zbytek stojí v čele nově vzniklého startupového fondu, který se zaměří na inovace v zemědělství. Je prý největší svého druhu v regionu.

Peter BrejčákPeter Brejčák

zbytek

Foto: AgriBoom Ventures/CzechCrunch

Ondřej Zbytek, šéf nového fondu AgriBoom Ventures

0Zobrazit komentáře

Z Agro CS během více než třiceti let vyrostl miliardový rodinný holding se zaměřením na pěstitelství, zahradnictví a krajinotvorbu. Před několika lety se vedení ujala nová generace zakladatelů včetně Jana Haranta mladšího. A zaměření skupiny, která loni utržila 3,4 miliardy korun se ziskem před zdaněním odpisy, úroky a zdaněním (EBITDA) přes 540 milionů, se díky této obměně posunulo více také k podpoře inovací.

První vlaštovkou byla investice do mladého startupu Plantee Innovations – chytrých skleníků, v nichž si v domácích podmínkách můžete vypěstovat i exotické rostliny. „Investice pro ně byla krokem do neznáma, díky kterému pochopili, jak venture kapitál funguje. Nyní by rádi investovali do dalších startupů a nabídli jim své know-how z oboru,“ vysvětluje Ondřej Zbytek, jenž Plantee zakládal s kolegou Danielem Satkem.

Agro CS se tak pustilo do nové aktivity a představilo vlastní startupový fond. Pod názvem AgriBoom Ventures má k dispozici celkem 1,5 miliardy korun, které chce investovat do klasického zemědělství či zahradnictví, ale i do inovací ve strojírenství či přidružených oblastech biotechnologií a zpracování bioodpadu.

Cílit naopak neplánuje na problematiku klimatických změn či snížení uhlíkové stopy, čímž se odlišuje od dalších fondů jako Soulmates Ventures či Tilia Impact Ventures. „Jde nám o inovace odspodu – zvýšení sklizně na poli, efektivní používání hnojiv, nižší použití chemických pesticidů, zlepšení podmínek půdy nebo ochranu životního prostředí. O investování do startupů řešících problematiku globální změny klimatu nemáme zájem, protože jí zkrátka nerozumíme,“ vysvětluje Jan Harant z pozice ředitele Agro CS, jež podniká v pěti klíčových oblastech – zahradní divize, strojírenská divize, agroslužby, bioenergie a pet food.

plantee3

Foto: Plantee

Ondřej Zbytek (vpravo) a Valery Mezencev u původního prototypu skleníku

Právě do čela nového fondu teď zasedne Zbytek. „V Agro CS si uvědomili, že sami na to nemají kapacitu ani zavedené procesy. Když zjistili, že žádný jiný agritech fond ve střední Evropě není, rozhodli se to změnit. Vznikl AgriBoom Ventures, který budu mít s Danielem Satkem na starosti,“ vysvětluje pro CzechCrunch.

Dnes devětadvacetiletý Zbytek vystudoval elektrotechniku na ČVUT, inovacím se ale věnuje od mlada. Například v osmnácti získal prestižní cenu Česká hlavička pro nadějné středoškolské talenty. O rok později založil svou první firmu Nuledo, jež vyvinula unikátní zařízení pro jadernou fyziku, a ve dvaceti letech se stal vůbec nejmladším partnerem CERNu, když jeho firma dodala do této prestižní instituce pokročilé zařízení umožňující vizualizaci radioaktivity.

Později Nuledo prodal, následně se začal věnovat zmiňovanému startupu Plantee, který také letos prodal. „Místo investice nám Agro CS nabídlo, že startup odkoupí a já s Danielem se staneme manažery AgriBoomu,“ popisuje Zbytek, kterého na fondu nadchla myšlenka vybudovat na Náchodsku centrum pro zemědělské inovace.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Jak vysvětluje, AgriBoom totiž nemá fungovat jako klasický investiční fond, cílem je kromě financí poskytovat projektům podporu i ve formě přímé spolupráce se zemědělskými podniky, tedy s možností otestovat si své technologie v praxi. „Bez legrace chceme vybudovat agritechnologický ekosystém, co nemá obdoby. Padl také vtip, že tu vlastně budeme budovat Babička Valley, jelikož se centrála Agro CS nachází jen deset minut od Babiččina údolí,“ usmívá se Zbytek.

Z praktického hlediska se AgriBoom zaměří na startupy především z Evropy, Izraele, Spojených států a Kanady. Aktuálně přitom cílí na poměrně velký rozsah takzvaného ticketu, tedy výše jednotlivých investic, a to od deseti tisíc až po čtyři miliony dolarů (od stovek tisíc korun po téměř sto milionů korun). Spodní hranice je zaměřená na nadějné studenty či projekty ve fázích ideje, horní hranice pak na etablované startupy hledající prostředky pro růst a expanzi.

Protože je AgriBoom v podstatě rodinným fondem, kdy do něj prostředky nevložil žádný další partner, podle Zbytka je v investičním horizontu flexibilní. „Zvažujeme i evergreen variantu, kdy bychom si některé startupy drželi a dovedli je k zisku sami. Nejsme ale včerejší a víme, že pokud do námi zainvestovaných startupů budou zapojeny i jiné VC fondy, bude nutné dodržovat pětiletý až osmiletý horizont od založení do exitu,“ komentuje.

Celkový objem 1,5 miliardy korun chce fond investovat během pěti let, tedy tři sta milionů ročně. Může přitom jít o jednotky, ale i o více než deset projektů ročně. „V případě, že by bylo třeba investovat v nějakém roce větší částku, musely by se hledat cesty v podobě co-investingu s jinými subjekty,“ přibližuje Zbytek.

Do budoucna je pak manažer fondu otevřen i myšlence otevřít jej a zapojit do něj i externí subjekty. „Oblast agritechu je ale tak neprobádaná, že než budeme něco slibovat cizím, musíme si být jistí, že oboru perfektně sami rozumíme,“ uzavírá Zbytek.

Tým z Brna řeší bolehlav AI firem s čipy. Na jejich potenciál si vsadili i lidé z Dellu či Intelu

Univerzitní spin-off Dynanic již spolupracuje s nadnárodními giganty. A uzavřel také svou první investici na rozvoj programovatelných čipů.

Peter BrejčákPeter Brejčák

zakladatele-brnologic-c-2-zleva-ing-pavol-korcek-ph-d-ing-lukas-kekely-ph-d-cto-a-doc-ing-jan-korenek-ph-d-cso

Foto: Dynanic

Zakladatelé BrnoLogic Pavol Korček, Lukáš Kekely a Jan Kořenek

0Zobrazit komentáře

Na půdě brněnského Vysokého učení technického vzniká unikátní technologie s potenciálem hrát důležitou roli v jednom z nejrychleji rostoucích průmyslových odvětví. Startup Dynanic se konkrétně zaměřuje na oblast takzvaných programovatelných čipů (FPGA), které jsou zásadní zejména v souvislosti s příchodem umělé inteligence, virtuální reality a dalších vysokorychlostních technologií. Tradiční čipy, které jsou naprogramované již z výroby, totiž práci v takto rychle měnícím se prostředí a v datových centrech nezvládají. Naopak FPGA umožňují firmám měnit funkci čipů i po výrobě a přizpůsobovat je aktuálním potřebám.

Za novou technologií stojí tým výzkumníků s dvacetiletými zkušenostmi z VUT v čele s Pavlem Korčekem. Vyvinul prostředí, kde si mohou firmy samy navolit parametry pro daný čipset. Tyto čipy se přitom jinak velmi obtížně programují. „Málokdo to umí, nejde totiž o běžný vývoj softwaru s jeho standardními paradigmaty. My jsme tuto schopnost získali během dvou minulých dekád, kdy jsme na VUT a v rámci sdružení Cesnet pracovali na unikátním výzkumu právě na toto téma,“ komentuje Korček.

„Na základě našich zkušeností jsme koncem roku 2021 s majetkovou účastí VUT založili společnost BrnoLogic s vizí, podle které by klient mohl čipy FPGA využívat, aniž by na to musel mít vlastní, specializované odborníky,“ pokračuje Korček. Tuto vizi se pak podařilo naplnit spin-off startupu Dynanic, který má řešení licencované a aktuálně již spolupracuje se všemi největšími výrobci čipů FPGA jako Intel a AMD.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Kromě nich technologii využívají i nadnárodní firmy včetně Kakao Corp a Kaloom Networks či také jedno z největších datových center v Česku. V praxi jej používají především pro akceleraci aplikací v datových centrech. Právě programovatelné čipy totiž dokážou zásadně zvýšit efektivitu serverů, a tedy celého datového provozu.

Aby se tým Dynanicu mohl dále rozšířit, rozhodl se i pro pomoc od externích investorů. Již před časem získal přibližně deset milionů korun z veřejných zdrojů, teď šlo o dalších 550 tisíc eur (bezmála 14 milionů korun) od soukromníků. Konkrétně jde o český tzv. deep tech fond Tensor Ventures i andělské investory Přemka Staroveského, Belgičana Rogera Bensona a Wernera Schaefera z USA.

„Investují s námi lidé, kteří dříve pracovali v Dellu, AMD, Intelu či Hewlett Packard Enterprise. To je velmi slibná vizitka pro Dynanic,“ komentuje Petr Ulvr z Tensor Ventures. „Dynanic má našlápnuto oslovit světové ikony čipového průmyslu, protože potřeba programovatelných čipů je a bude čím dál naléhavější,“ doplňuje jeho kolega Roman Smola.

Na co chce startup peníze využít? „Proces našeho vstupu mezi těžké váhy světového čipového průmyslu chceme zásadně urychlit, přičemž míříme na tzv. hyperscaler firmy, jako jsou Google, Microsoft, Meta, Amazon či IBM,“ popisuje Korček. Cílem ale prý není Dynanic rychle prodat nějaké nadnárodní firmě a stát se její divizí. „Chceme postupně vybudovat hrdou českou dodavatelskou firmu pro největší světové giganty, která přinese zásadní technologii.“

Vše o startupových investicích