„Politika je tvrdá disciplína, ale pojďme ubrat plyn. V červnu se dozvíme o motivu útočníka z filozofické fakulty, musíme o tom mluvit. Zaměříme se na prevenci,“ říká vicepremiér Vít Rakušan (STAN) v podcastu Crunch. Celý rozhovor si můžete pustit ve videu výše, na YouTube, Spotify nebo v Apple Podcasts.

Po atentátu na slovenského premiéra Roberta Fica se otázky na české politiky točí kolem paralel s našimi sousedy. Je společenská situace v Česku podobně vyhrocená?

„Lidé cítí nebezpečí, máme válku několik set kilometrů od našich hranic, je to naše první zkušenost. Můj šestiletý syn se bojí války podobně, jako jsem se já v 80. letech bál jaderné války. Měli bychom si dávat pozor, abychom to nepřepískli. První reakce, které jsem po útoku na Slovensku viděl, byly zase ve varu – ukazovalo se prstem, kdo co udělal. My politici spoluurčujeme společenskou atmosféru,“ tvrdí předseda Starostů.

Na druhou stranu odmítá, že by transparent s Vladimirem Putinem v pytli na mrtvoly, který nechal zpočátku ruské invaze na Ukrajinu vyvěsit na budovu ministerstva vnitra, byl nevhodný. „Asi bych to podruhé neudělal. Nebo bych váhal především o tom, jestli to mělo být na státní instituci. Ale stojím si za tím, že Putin je prostě objektivně existující zlo, on je agresor,“ dodává Rakušan.

Foto: CzechCrunch

Ministr vnitra a předseda Starostů Vít Rakušan

Atentát ve městě Handlová také české veřejnosti připomněl, že stále čeká na výsledky vyšetřování útoku střelce na pražské filozofické fakultě, který si vyžádal 14 obětí a 25 zraněných. Policie má sdělit své závěry v červnu nejprve pozůstalým, poté je bude prezentovat veřejnosti. Schůzku se zástupci rodin obětí naplánoval také prezident Petr Pavel. Iniciovala ji Lenka Šimůnková, jedna z pozůstalých, která v médiích vystupuje k průběhu policejního zásahu kriticky.

„Ano, v červnu budou tyto informace k dispozici. Nemyslím, že půlrok je doba, která by zavdávala pochybnosti, jestli někdo zveřejňování blokuje. Tlačím na všechny aktéry, tlačím na policii, která je pode mnou, žádám o to doktorku Bradáčovou, ale ona má stejný názor – jsou tu nevyřčené věty, které musí padnout vůči obětem, studentům, společnosti. Mnohem důležitější než hodnocení jednotlivostí policejního zásahu je, abychom se bavili o motivu a životě pachatele, jestli náš systém něco nezanedbal,“ říká ministr vnitra. A potvrzuje, že se dozvíme nejen podrobnosti o motivu, ale také o pozadí policejního zásahu – zhodnocen bude jak Generální inspekcí bezpečnostních sborů, tak pracovní skupinou policie.

Rakušan také plánuje společně s vládní zmocněnkyní pro lidská práva Klárou Laurenčíkovou předložit na bezpečnostní radě státu návrh mezioborové spolupráce mezi ministerstvem školství, ministerstvem práce a sociálních věcí a ministerstvem vnitra – pracovně nazvaný Osa dítěte. Podle Rakušana jde o soubor preventivních opatření a výměnu informací v systému, který ma včas zachytit v životě dítěte možné problematické momenty, například v rodinné situaci nebo při selhávání duševního zdraví. „Ve vyhodnocení musíme také brát v úvahu systém prevence nebo tabuizaci psychických onemocnění v Česku,“ dodává Rakušan.

Vedle vnitra je aktuálně nejviditelnějším resortem Starostů školství. Letošní přijímací řízení na střední školy sice usnadnil nový systém přihlášek Dipsy, v Praze byla po prvním kole ale situace pro uchazeče i rodiče ale velmi stresující. Každý šestý pražský deváťák se tu na střední školu nedostal a musí se snažit uspět ve druhém kole (celorepublikový průměr byl šest procent). Kapacity v hlavním městě nestačí také proto, že sem míří řada studentů ze středních Čech.

Starostové a nezávislí mají přitom nejen post ministra školství, který zastává Mikuláš Bek od loňského května, ale mají ve svých řadách také středočeskou hejtmanku Petru Peckovou a pražského radního pro školství Antonína Klecandu.

„Jde o letitý problém, který se ani za toto volební období nemůže povést vyřešit – už jen proto, že kapacity ve Středočeském kraji, kde za poslední dekádu přibylo asi 300 tisíc lidí, byly dlouhodobě neřešené. Musíme najít finanční prostředky na nějaké sdružené stavění společných středoškolských kampusů mezi Středočeským krajem a Prahou,“ tvrdí Rakušan.

Jenže ani na tom nepanuje v rámci zástupců Starostů shoda. Kampus pro tři až čtyři tisíce dětí by podle středočeského radního pro vzdělávání Milana Váchy (také STAN) mohl vzniknout v Letňanech, na Zličíně, v Písnici nebo na Černém Mostě. Podle zmíněného pražského radního pro školství Antonína Klecandy na to však v hlavním městě nejsou vhodné pozemky a efektivnější je stavět více menších škol nebo stávající gymnázia rozšiřovat. A lobbuje za větší spádovost, což se Středočeskému kraji naopak nelíbí.

„K Mikuláši Bekovi mám spoustu výhrad, ale tlačím na něj spíše v oblasti rámcových vzdělávacích programů – tam je jakýkoliv odklad nepřípustný,“ říká vicepremiér.

O potřebě revize současných učebních plánů se mluví od roku 2016. Podle těch nových, které mají být více zaměřené na dovednosti, by základní školy mohly začít dobrovolně učit v prvních a šestých třídách od září 2025.

Poslechněte si celý rozhovor. Dozvíte se také:

• Proč se Česko zdrželo při hlasování o finální podobě migračního paktu?
• Jak to bylo s „výjimkou“ na přijetí ukrajinských uprchlíků?
• Jak pravděpodobné je uzavření dohod se třetími zeměmi?
• A má prezident Pavel jezdit s policejním prezidentem na motorkách?