Sáhněme si pro hlasy Pirátů a Starostů. Kandidujme s Fialou, ale připravme se na opozici, říká Grolich

„Lidovci jsou zdravě konzervativní strana, která chápe moderní svět. Za liberály nás nepovažuje snad nikdo,“ říká lidovecký hejtman Jan Grolich.

0Zobrazit komentáře

Jan Grolich (KDU-ČSL) na jižní Moravě během krajských voleb dokázal získat téměř 40 procent hlasů – mimo jiné tím, že dlouholetou komunikací s voliči, která zahrnuje třeba vlastní podcast nebo videoskeče s hnidopišským alter egem Panem Kšiltovkou, oslovil i dřívější voliče Pirátů a hnutí STAN.

„Pro naše koaliční plány bylo málem ohrožující, jak moc jsme voliče k nám přetáhli. Cesta tady je, a když se bude komunikovat a pracovat způsobem, jak jsme to dělali na jižní Moravě, se značkou Spolu, případně se samostatnou značkou lidovců, tak to možné je,“ říká Grolich k šancím porazit sílící hnutí ANO, které zatím suverénně kráčí k vítězství ve sněmovních volbách plánovaných na příští rok. Celý rozhovor pro podcast Crunch sledujte ve videu výše, na Spotify nebo Youtube.

Grolicha řada stranických kolegů a komentátorů po volbách vyzývala, aby se chopil lidoveckého kormidla. Od pátku si KDU-ČSL volí v Olomouci nové vedení – přesněji staronové. Největší šanci na zvolení má stávající šéf a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka a ministr zemědělství Marek Výborný, který už dříve stranu také vedl. Do boje se přihlásil ještě konzervativní senátor Jiří Čunek, který byl šéfem partaje v letech 2006 až 2009.

„Na sjezdu je klíčové zvolit jednotný tým do vedení strany, bez ohledu na to, kdo bude zvolen předsedou. Osobně si myslím, že větší šance má Marek Výborný. Důležité je, aby mu byl navolen silný tým, který mu vyhovuje, žádné vyvažování mezi liberálnějším a konzervativnějším křídlem strany,“ tvrdí Grolich.

dsc_9156

Foto: CzechCrunch

Jihomoravský hejtman a člen KDU-ČSL Jan Grolich byl hostem podcastu Crunch

Úspěšný regionální politik se celkem rychle po volbách rozhodl, že sám do čela lidovců kandidovat nechce. Zatím. „Nevím, jestli jsem vlastně schopný dělat politiku na celostátní úrovni. Uvědomuju si své limity. Pro mě je ideální scénář, když mi řeknou: Grolichu, zůstaň na Moravě. Mně by se teď těžko komunikovalo a obhajovalo, jak tu vládní strany uplynulé tři roky jednaly. Procesní vítězství při jednání ve sněmovně, kdy totálně blokujete opozici – to je mi cizí,“ vypočítává důvody.

Nevylučuje ovšem, že jeho čas nepřijde. „Když vyhraje ANO a bude tady vládnout s SPD, půjdeme maďarskou či slovenskou cestou, tak to bych startoval,“ říká Grolich k zapojení do celostátní politiky.

Kandidujme s Fialou, ale připravme se na opozici

Grolich je přesvědčen, že KDU-ČSL má potenciál od pravicově smýšlejících lidí přes středové voliče až po ty s levicovější orientací. „Tady jsou teď dvě party – antiBabiš a antiFiala. Není tu vlastně žádná strana, která by říkala, že nekandiduje proti tomu nebo proti tomu, a oslovovala voliče z různých částí politického spektra,“ tvrdí. „Lidovci jsou zdravě konzervativní strana, která chápe moderní svět a dokáže v něm dobře komunikovat. Za liberály nás nepovažuje snad nikdo,“ dodává.

Samostatné preference strany podle aktuálního volebního modelu STEM ovšem naznačují, že tuto vizi by ocenilo pouze 3,5 procenta voličů. I podle Grolicha je logické, že koalice Spolu bude dál pokračovat společně. A že ji povede dál premiér Petr Fiala.

„Marketéři budou sice říkat, že by to chtělo novou tvář, protože ano, vláda má vysokou míru nepopularity, ale v politické realitě si vůbec nedokážu představit, že by stávající premiér skončil jen tak. Co se ale může stát, je, že Spolu volby prohraje, koalice se rozpadne a najednou budou fungovat tři samostatné opoziční strany. Každá si pak bude hledat svou vlastní cestu a příběh. A v tom vidím velký potenciál,“ dodává Grolich.

Poslechněte si celý rozhovor. Dozvíte se v něm také:

  • Jak Jan Grolich hodnotí odchod Pirátů z vlády?
  • Jakou cestou by se měla KDU-ČSL vydat?
  • A v čem se shoduje s dalším krajským suverénem, jihočeským hejtmanem Martinem Kubou?

Britská nadvláda nad Čagoskými ostrovy končí. Může to mít velký dopad na oblíbenou doménu .io

Britské předání Čagoských ostrovů Mauriciu teoreticky může znamenat konec domény .io. Tu hojně využívají technologické startupy i další weby.

Čagoské ostrovy

Foto: Depositphotos / Canva Pro

Čagoské ostrovy jsou neodmyslitelně spojené s internetovou doménou .io

0Zobrazit komentáře

Internetová doména .io, která je populární především mezi technologickými firmami, se může brzy stát minulostí. Je totiž napojena na území, které prochází zásadní politickou změnou. Čagoské ostrovy v Indickém oceánu budou nově spadat pod Mauricius, nikoliv pod Spojené království, jak tomu bylo doposud. Právě ty ale doménu .io reprezentují, a tak je možné, že se zánikem britské nadvlády nad ostrovy zmizí i ona.

Spojené království se s Mauriciem na předání strategicky významného souostroví dohodlo teprve před několika dny, v jeho důsledku ale přijdou ostrovy o své mezinárodní kódové označení „IO“, které bylo základem pro přidělení domény .io. Organizace IANA, která internetové domény spravuje, by tak mohla spustit proces jejího postupného zániku. Takový osud potkal i například doménu .su po rozpadu Sovětského svazu nebo .yu po rozpadu Jugoslávie. 

Doména .io se od svého vzniku v roce 1997 stala velmi oblíbenou především mezi technologickými firmami a startupy. Stejná zkratka je totiž označením i pro input/output, což je pojem běžně používaný v programování. Symbolika vedla k tomu, že má doména jakési moderní vnímání. A zároveň byla spousta požadovaných adres s doménou .com už prostě zabraná. 

Mezi platformy a firmy, které doménu .io v současnosti využívají, patří například služba pro vývojáře GitHub.io, videoherní web Itch.io nebo platforma pro obchodování s kryptoměnami OpenSea.io. Nebo také ruský zpravodajský web Meduza.io, sídlící v Lotyšsku, který přináší nezávislé informace o ruském režimu. A samotnou zkratku využívá i Google I/O, každoroční konference zaměřená na vývojáře, kterou pořádá společnost Google.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Tisíce firem a projektů, které dnes doménu .io používají, tak budou v dalších letech možná nuceny přejít na jinou. To by bylo náročné nejen technicky, ale i finančně – za doménu dnes zaplatíte i stamiliony. Takové řešení může mít široký dopad na digitální ekonomiku i samotný provoz webových stránek.

Jak vůbec zánik domény probíhá? Proces obvykle trvá tři až pět let. Nejprve dojde k pozastavení registrace nových webů, ty stávající ale mohou během této fáze fungovat i nadále. Postupně však musí přejít na jiné domény všechny weby, protože po skončení daného období přestane být původní adresa funkční.

Existuje však pár scénářů, díky kterým by doména .io zanikat nemusela. Jedním z nich je převzetí její správy přímo Mauriciem, díky čemuž by země mohla zároveň inkasovat příjmy z jejího využívání. Tím druhým je pak převedení .io na takzvanou generickou doménu nejvyšší úrovně, tedy na doménu, která není vázána na žádnou geografickou oblast. Zda dojde přímo k zániku nebo k jednomu z výše nastíněných scénářů, se ale rozhodne až v dalších několika letech.

Čagoské ostrovy

Foto: CzechCrunch

Čagoské ostrovy se nachází uprostřed Indického oceánu

Historické pozadí domény .io i samotných Čagoských ostrovů je přitom zakořeněno ve velmocenských geopolitických hrách, které sahají až dvě stě let do minulosti. Souostroví původně kolonizovala Francie, ale v roce 1814 ho v důsledku napoleonských válek postoupila Velké Británii. Když pak v roce 1965 získával Mauricius nezávislost, Británie si Čagoské ostrovy ponechala jako zvláštní teritorium – Britské indickooceánské území.

V té době uzavřela navíc Velká Británie se Spojenými státy dohodu, která umožnila postavit na největším ostrově Diego García vojenskou základnu. Kvůli jejímu vybudování bylo nuceně vystěhováno přes tisíc původních obyvatel Čagoských ostrovů, kteří se následně přesunuli na Mauricius a Seychely. Jakmile byla ustanovena doména .io, veškeré zisky z ní inkasovaly jen britské firmy a vláda, aniž by o tom byli původní obyvatelé Čagoských ostrovů srozuměni. 

Po desetiletích dalších sporů se tak Velká Británie rozhodla předat Čagoské ostrovy zpět Mauriciu. Dohoda byla uzavřena po mezinárodním tlaku, především ze strany afrických zemí a OSN, které britskou nadvládu považují za přímý pozůstatek kolonialismu. Součástí dohody je nicméně umožnění provozu vojenské základny, a to na dalších 99 let.