Ženeva vytápí i ochlazuje městské budovy vodou z jezera. Úspory jdou do desítek procent
Město je čerpáním vody z hloubky 45 metrů schopno snížit spotřebu energie až o 80 % a značně omezit produkci emisí.
Ženevské jezero se svým tradičním vodotryskem je ozdobou města a zároveň mu pomáhá i ušetřit
Švýcarsko je zemí pokroku, jak dokazuje i systém ochlazování a vyhřívání části tamních budov. K tomu je využívána chladná voda z alpského jezera, která slouží k ochlazování interiérů veřejných budov a v zimě naopak k jejich ohřevu pomocí tepelných čerpadel.
Princip fungování celého systému je relativně jednoduchý. Z hloubky 45 metrů je pomocí potrubí dovedena voda až k výměníkům tepla některých městských budov. Tekutina do sebe v letních měsících absorbuje teplo a tím budovy ochlazuje. Díky tomu není nutné uvádět do provozu tolik klimatizačních jednotek, které mají vysokou spotřebu energie.
Naopak v zimě je díky zapojení tepelných čerpadel do celého systému možné stavby vodou vyhřívat. Tepelná čerpadla fungující na principu voda-voda dosahují vůbec nejvyšší účinnosti. Princip jejich fungování spočívá jako u jiných tepelných čerpadel ve výparníku a stlačeném chladivu v kompresoru. To je zahříváno rozdílem teplot chladiva a přicházející vody.
Pomocí vody jsou ochlazovány a vytápěny veřejné budovy
Voda nacházející se ve 45metrové hloubce Ženevského jezera má konstantní teplotu pohybující se okolo šesti až osmi stupňů Celsia. Jejím odčerpáváním se jen minimálně narušuje ekosystém jezera, protože je odebíráno menší množství vody z celkového objemu, do kterého je navíc voda po použití vracena zpět, případně se vypouští do řeky Rhôny.
V Ženevě je tímto systémem vytápěno přibližně 50 objektů včetně sídla OSN, Mezinárodního výboru Červeného kříže a dalších veřejných budov. Město navíc počítá, že by do roku 2035 rozvedlo dalších 30 kilometrů potrubí, čímž by mohlo zamezit vypuštění až 70 tisíc tun emisí CO₂ ročně, tedy přibližné produkci emisí z asi sedmi tisíc domácností.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch Jobs
Výstavba celého systému vytápění v Ženevě byla dokončena v roce 2017. Potrubí je schopné za hodinu nasát až 2,7 milionu litrů vody a následně ji dopravit do rezervoáru. Odtud je dále distribuována do výměníků a tepelných čerpadel. Instalace systému měla město vyjít na 280 milionů švýcarských franků, v té době přibližně 6,6 miliardy korun.
Ženeva však není jediným městem, které využívá vodu svých jezer podobným způsobem. Obdobně jsou vytápěny některé budovy v dalším švýcarském sídle, a to Svatém Mořici. Svou zkušenost s využíváním vody pro chlazení jezerní vody má Toronto, které 180 budov chladí vodou z jezera Ontario, kde si tekutina drží teplotu okolo čtyř stupňů Celsia.
Nepřehlédněte:
