Chlupy po vašich mazlíčcích nejspíš vyhazujete rovnou do koše, německá designérka Emilie Luise Burfeind jim ovšem dává nový život tím, že je zpracuje do netradičních tenisek, které se po opotřebení rozloží a nezanechají po sobě nic, co by znečišťovalo planetu. Představuje Sneature, siluetu, ve které syntetické látky nemají žádné místo.

Tenisky z alternativních nebo přírodních materiálů jsou trendem posledních let. Adidas třeba vyrábí jednu ze svých modelových řad z oceánských plastů, český startup Bohempia pak vsází zejména na technické konopí. Reebok v minulosti experimentoval s kombinací eukalyptu a ricinového oleje, Allbirds zase používá ovčí vlnu. Někdo vidí smysl i v bambusu.

Ve výsledku se pak všichni chtějí alespoň částečně oddělit od spolupodílení na ohrožování životního prostředí, čemuž tradičně využívané obuvní komponenty na ropné bázi, jež na skládkách dokáží přežít i tisíc let, výrazně přispívají. Podobně smýšlí i sedmadvacetiletá Emilie Luise Burfeind, která propojuje psí chlupy s podhoubím a celulózou z rostlin.

Právě použití psích chlupů je na celém návrhu nejzajímavější. Možná proto, že jejich použití v textilním průmyslu není tak běžné. Alespoň v Česku, kde se psí vlna komerčně prodávat nemá. V jiných zemích je ale takzvaná Chiengora používaným materiálem kvůli své hřejivosti, která má být až osmkrát vyšší než u vlny ovčí, nicméně se ukazuje, že může dobře posloužit i pro výrobu tenisek.

Upravená psí vlna je v případě návrhu německé designérky, která svůj koncept nazývá jako Sneature (Sneakers a Nature), použita na svršek, respektive na celou ponožkovitou strukturu, jež je oblíbeným formátem pro lehké a pohodlné boty. Celé výrobní kouzlo pak spočívá v technologii tzv. 3D pletení, kdy není potřeba žádného dalšího (ručního) sešívání.

„Používání technologie 3D pletení mi umožňuje vytvářet extrémně diversifikovaný design přes programování každého jednotlivého stehu, který následně tvoří celek, jenž může být v nějakých částech měkčí, v dalších prodyšnější a v těch posledních elastičtější,“ popisuje Burfeind pro magazín Dezeen výrobní proces jejích netradičních tenisek.

Výsledek ovšem nestojí pouze na psí vlně, kterou odebírá od berlínského startupu Modus Intarsia. Nedílnou součástí je i přírodní guma, která pomáhá siluetě držet tvar a zajišťuje ji odolnost. Poté, co je totiž základní část tenisek ušita, se do rozteklé přírodní gumy namáčí. Následně zaschne a může se začít s podrážkou, která je tvořena směsí z hub, respektive mycelia, a nejviditelnější je v podobě decentních „podpatků“.

Vzhledem k tomu, že se jedná o projekt, který Burfeind navrhla během svých vysokoškolských studií, zatím nelze říct, jak se osvědčí v praxi. Pokud se vůbec do prodeje kdy dostane. V případě, že ano, Burfeind slibuje, že budou tenisky ekologičtější oproti běžné nabídce na trhu, ovšem vydrží zhruba dva roky aktivního používání, než začnou být obnošené.

Některé části boty se pak mohou samy rozložit, některé naopak znovupoužít pro jiné produkty, čímž chce zajistit ideální recyklační cyklus. „Energie vynaložená na výrobu je ve srovnání s extrahováním surových materiálů založených na ropě nižší. Proces produkce je navíc i rychlejší,“ dodává Burfeind a zmiňuje nenáročnost svého nevšedního obuvnického výmyslu.