Český překlad Star Wars je nejlepší kočkopes a splněný sen, říká překladatel. A už chystá nový seriál

Pavel Klimeš všechno možné ze Star Wars nejen překládá, ale také na počešťování odborně dohlíží. Na čem pracuje a jak se mu líbí Akolytka?

Michal MančařMichal Mančař

pavel-klimesRozhovor

Foto: Archiv PK / Star Wars / CzechCrunch

Pavel Klimeš, překladatel a odborník na univerzum Star Wars

6Zobrazit komentáře

Nejspíš v sobě má trochu té mystické Síly, kterou ve Star Wars vládnou rytíři Jedi. Jak si jinak vysvětlit, že zvládá práci PR konzultanta pro Gen (bývalý Avast), překládat nejen Star Wars, ale i marvelovky, a ještě si užívat život s manželkou a dvěma dětmi. Do toho všeho Pavel Klimeš vměstnal chvíli na to, aby pro CzechCrunch pohovořil o tom, jak si splnil fanouškovský sen, jaká jsou úskalí překladu Star Wars, na jaké novince zrovna pracuje… Anebo jak to bylo se Žvejkalem a Darebákem Jedna.

Temní Sithové jsou v univerzu Star Wars vždy dva, mistr a učedník. To český překlad této značky má řekněme vládnoucí trojici. Pavel Klimeš má na starost především animovanou tvorbu, Vojtěch Kostiha řeší většinou hraná díla včetně velkých filmů, donedávna ještě překlad a nyní spíš už redakci knih se věnuje Milan Pohl. Ale právě Pavel Klimeš i nad služebně staršími kolegy bdí jako knihovník jediovských archivů, který zajišťuje nejen překlad, ale i faktickou správnost všech starwarsovských detailů.

„Neznám jinou zemi, kde by měli poradce přes reálie Star Wars, který by takto hlídal filmy, seriály i knížky,“ říká v rozhovoru pro CzechCrunch. Co si myslí o Akolytce, jejíž finálová epizoda právě přistála na Disney+, a o reakcích fanoušků? Jak probíhá překlad Star Wars do češtiny a co se třeba nepovedlo? O čem bude nový Star Wars seriál? A byl by raději Han Solo, nebo Luke Skywalker? I na to přijde řeč. Tak ať vás při čtení provází Síla!

Vy, Vojtěch Kostiha a Milan Pohl jste vládnoucí triumvirát českého překladu Star Wars. Jste to ale jen vy, kdo je odborným poradcem přes všechno se značkou Star Wars. Jak se tato konstelace zrodila?
Já se k tomu dostal jako fanoušek, takže je to takový splněný sen. Díky znalosti Star Wars od her až po komiksy jsem začal jako tvůrce amatérských titulků a překladatel knižních encyklopedií, následně jsem pokračoval jako poradce Františka Fuky a až pak jsem začal sám překládat seriály.

Kamarádím se dlouhodobě s Milanem Pohlem, později jsem se dostal k Vojtovi. A to v době, kdy pracoval na seriálu Povstalci, v originále Rebels, u kterého jsme si vyměnili pár názorů… Z mnoha takových skoro hádek bývají ta nejlepší přátelství, což je i náš případ. Vojta si mě pak vzal jako poradce k Povstalcům, dokonce byly některé díly takříkajíc v mojí režii, protože jsou hodně „lore“ intenzivní (anglické slovo označující veškeré reálie, příběhy a detaily fiktivního světa – pozn. red.).

Takže od té doby jste takový „loremaster“ českého překladu Star Wars.
Je to tak. Navíc překládám většinu animovaných seriálů. Není to samozřejmě zcela striktní, něco animovaného dělá i Vojtěch, já zase přeložil hraného Bobu Fetta: Zákon podsvětí. Do toho všeho ještě překládám nějaký ten román, ve spolupráci s Milanem pro nakladatelství Alicanto (dříve Egmont) komiksy. A někdy si od toho odskočím třeba k Marvelu, hodně jsem si užil třeba překlad seriálu She-Hulk: Neuvěřitelná právnička.

Někteří fandové mají o Star Wars pevně danou představu. Ale trochu zapomínají třeba na původní filmy, kde Impérium porazí chlupatí Ewokové s klacky.

Znamená to, že i když jsou kolegové služebně starší, vy máte rozhodující slovo, co se týče názvosloví a fiktivních termínů?
V zásadě mám moc všechno stmelovat. Protože znám všechny ty věci nejen z audiovizuální tvorby, ale třeba i z knížek. Takže nad vším držím dohled, aby to mělo stále stejnou a správnou formu. To se hodilo i teď u Akolytky, kde jeden z Jediů složil slib Barash a ničím nerušený meditoval, což už ve Star Wars existovalo, ale pouze v komiksech a knížkách. Anebo u zhuštění či soustředění mystické Síly, na které si pozorní diváci vzpomenou z Epizody I, kde ho objevil Qui-Gon Jinn koncentrované okolo jistého chlapce na planetě Tatooine…

Funguje tak lokalizace Star Wars i jinde ve světě?
Neznám zemi, kde by to takhle měli. Kde by měli poradce přes reálie Star Wars, který by v tomto ohledu hlídal knížky, filmy i seriály. Každopádně musím dodat, že to není nijak direktivní, všechno je o dohodě a já jsem dodnes vděčný, že mě vzali mezi sebe. Že si nasadili do kožichu veš, která jim vlastně ztěžuje práci. (smích)

Narazí někdy fanouškovská a encyklopedická znalost na realitu překladu? Třeba při dabingu nebo u omezené délky titulků?
Ano, ale všechno je o dohodě. Právě pro dabing jsou věci potřeba upravit nejčastěji. Ten je zaprvé u české lokalizace primární verzí, která vše určuje, a zadruhé na rozdíl od knížek není až tak nafukovací a musíte se trefit do omezeného času, kdy herec mluví. Mimochodem i komiksy jde trochu upravit. Když se připravují pro tisk v češtině, grafik může bublinu trochu zvětšit, aby se do ní překlad vešel.

Také platí, že nejsem zapojený do všeho. Najdou se různé „černé ovce“. Třeba titulky animovaných seriálů dělá úplně jiný překladatel a také jedno nejmenované nakladatelství vydalo encyklopedii Star Wars, ke které si žádného odborníka nepřizvalo – a je to vidět. Jsou tam chyby, překlad nesedí s filmy a seriály, nejspíš je dílem lidí, kteří je třeba ani neviděli… A to mě mrzí.

Jak překlad seriálu probíhá?
Klidně i s mnohaměsíčním předstihem začnou postupně přicházet jednotlivé epizody. A přicházejí v několika verzích. Od předběžné verze číslo jedna až třeba po pětku, byť to už je extrém. Vždy záleží na tom, kdy se vše musí odevzdat, ale většinou se překládá až od verze číslo dva. Jednička totiž často bývá velice nedodělaná, chybí v ní třeba trikové záběry, zdaleka to není hotový film nebo seriál. Délka překladu pak záleží na množství dialogů. Třeba Dobrodružství mladých Jediů, což je sice dětský seriál, ale koukatelný i pro dospělého, jsou hodně „ukecaná“. A zaberou i dva dny na dvacetiminutovou epizodu. Naopak Vadná várka se zvládne rychleji. Má stejně dlouhé epizody, ale tak moc se tam nemluví, což je pro překladatele win-win situace.

S jakou nejvíce nedodělanou verzí jste se musel poprat?
Není to moje přímá překladatelská zkušenost, protože jsem na nich pracoval jen jako odborný poradce, ale jasná odpověď jsou Star Wars Epizody VIIIX, které překládal Vojtěch Kostiha. Ty nám stejně jako ostatní přísně tajné projekty přišly „zcenzurované“ – většina záběrů je takzvaně rotoskopovaná, to znamená začerněná, a vidíte jen pohybující se ústa postav. Jenže Star Wars jsou typické tím přístupem „show, don’t tell“, tedy ukazujte věci, nevysvětlujte je polopaticky. Ale pro nás překladatele to v takovém případě bylo přece jen horší.

Jak složité je v takových podmínkách překládat?
Samozřejmě je to těžší. Ale i proto jsem tam byl já, protože svět Star Wars znám docela dobře, a tak jsem lépe dokázal odhadnout, co se asi zrovna může dít. Třeba jestli kolem letí křižník, nebo malá vesmírná loď. Prostě pomoct Vojtovi s odhadnutím toho, co se podle pár vět asi zrovna odehrává v zatmavených částech obrazu.

Stalo se někdy, že to prostě nešlo?
Třeba ve Vzestupu Skywalkera byl dost velký problém, že Kylo Ren od nějakého bodu vůbec nemluvil. Takže jsme si s Vojtou při sledování předběžné verze nejdřív mysleli, že umřel! Že ho Rey na měsíci Kef Bir, kde byly trosky Hvězdy smrti, v souboji zabila. Takže když jsme to sledovali dál, bylo to pro nás překvapení. Termíny odevzdání nicméně bývají neúprosné, takže i v takových podmínkách někdy musíte začít překládat. Je to daň za zabezpečení proti únikům filmů, nicméně musím říct, že žádný únik ze strany překladatelů nikdy nepřišel.

Každopádně do překladu filmových Star Wars jste se poprvé zapojil ještě dřív, když František Fuka lokalizoval Rogue One.
Tam to bylo trochu složitější. Moje pozice tehdy ještě nebyla pevně stanovená, takže jsem de facto byl jen někdo „z ulice“. S Františkem Fukou jsme nicméně už v té době dávali dohromady databázi pojmů – Disney má takový velký slovník prakticky všech možných slov ze Star Wars napříč filmy, seriály i merchandisingem. František v komunitě fanoušků hledal někoho, kdo se v tom všem vyzná, a tak jsem mu byl doporučen já. Ty stovky pojmů jsme společně prošli a lokalizovali. Od toho byl jen krůček k výpomoci přímo na Rogue One.

Star Wars: Skeleton Crew bude česky Bludná banda. Protože má být částečně o pirátech, tak je tam taková narážka na Bludného Holanďana.

Ten film se mimochodem mohl jmenovat Darebák Jedna, jestli se nepletu?
Mohl, odkazuje totiž na stíhací letku s volacím znakem, který Franta překládal jako Darebák, ale v knihách je už odedávna překládaná jako eskadra Rogue. Nicméně dovedete si představit, jak lidé na název Darebák Jedna reagovali. Tak se distributor rozhodl nepřekládat ho vůbec. Což si myslím, že bylo trochu zbrklé, ale pochopitelné.

Ale zpátky k Františku Fukovi. Jak reagoval na rady „z ulice“?
Jak už to tak bývá, u něčeho mé návrhy přijal, u něčeho ne. Pak už ve Star Wars nechtěl pokračovat a my na jeho práci navázali. Ačkoliv někdy jsme ty pojmy, které dodal on, museli udělat jinak. Kupříkladu Hanem Solem proslavený „Kessel Run“, který Franta kdysi bez znalosti kontextu přeložil jako „Kesselský závod“, jsme prakticky okamžitě opravili na „Kesselskou cestu“ a později už správně použili ve filmu Solo, kde je ostatně tato pašerácká trasa vidět.

Nebo jsme i v češtině navrátili slovo stormtrooper místo prostého spojení „voják Impéria“. I když je to anglické slovo, tak jde o ikonické označení a i pro další překlad je to praktičtější. Já vždycky rád říkám, že překlad Star Wars je kočkopes. Ale je to kočkopes úmyslný a vzniklý na základě těch nejlepších možných kompromisů a uvážení všech předchozích variant.

Co pro vás v českém překladu Star Wars bylo dosud nejzapeklitější, nejzapamatovatelnější?
Toho bylo vícero, ale napadá mě jedna věc, u které jsme se také odchýlili od Františka Fuky. Je to věta, která se objevuje ve všech možných dílech Star Wars: „I have a bad feeling about this.“ Tedy u nás: „Mám z toho špatný pocit.“ Ale Franta to překládal jako: „Tohle se mi nelíbí.“ Jenže ten „bad feeling“ je spojení, se kterým Star Wars často pracují, a kdybychom ho nechali ve Frantově podobě, tak o ty narážky či vtipy přijdeme. Někdy nám to otloukají o hlavu, ale je to správnější. Anebo asi nejznámější hláška: „May the Force be with you!“ Některá česká média – a mně to trhá žíly – to ještě překládají jako „nechť“ místo „ať tě provází Síla“. Tak to bylo v úplně prvním překladu Epizody IV, kde ještě byl Žvejkal, a ne Chewbacca.

To je vlastně další věc, co lidi hned napadne při překladu Star Wars. Jak to se Žvejkalem bylo?
Já se Žvejkalem nemám vůbec problém… pokud by to byl překlad přezdívky Chewie, kterou ho oslovuje Han Solo. Jenže Chewbacca je člen rasy Wookieeů, která má taková jména. Teď v Akolytce je třeba mistr Kelnacca. Takže by bylo divné, kdybyste najednou měli normální jména Petr Novák, Martin Dvořák… a Žvejkal. To by bylo až dehonestující. A v češtině by použití u přezdívky nefungovalo z důvodu, že „chew“ je sice česky žvýkat, ale Žvejkal a Chewbacca bez znalosti angličtiny nemají nic společného. Nicméně už František Fuka se to při vydání speciálních edic Star Wars na konci devadesátých let rozhodl změnit zpátky na Chewbaccu. Ale lidé to v hlavách stále mají. Podobně jako třeba název lodi Malý sokol místo Millennium Falcon.

S Millennium Falconem to bylo jak?
Ten Malý sokol zase vznikl kvůli dabingu, protože slova „malý“ a „millennium“ zní podobně a jdou dobře „na pusu“. V knížkách to pak kdysi býval Sokol tisíciletí, což je přesnější překlad. Ale abychom se vyhnuli všem peripetiím, tak už to necháváme jako Millennium Falcon. Což platí i pro jiné názvy vesmírných lodí, pokud nemají nějaký důležitý význam jako třeba Stín, v originále Ghost, ze seriálů Povstalci a Ahsoka, který své jméno získal tím, že hladce proklouzne imperiálním očím i senzorům. Anebo loď Banshee pojmenovanou po bájné bytosti, která kvílí, ale český překlad nemá, jsme přeložili jako Siréna. Jednu hlasitou bájnou bytost jsme vyměnili za jinou.

Nad čím si coby překladatel lámete hlavu teď?
Toho je víc. Na stole mám aktuálně pár komiksů, jeden román na začátek příštího roku, do toho nový seriál LEGO Star Wars a pořád pokračují Dobrodružství mladých Jediů. A už jistě všichni vyhlížíme další velký hraný seriál Star Wars.

Počítám, že to je Star Wars: Skeleton Crew s Judem Lawem v hlavní roli?
Ano, v češtině se bude jmenovat Bludná banda. Protože má být částečně o pirátech, tak je tam taková narážka na Bludného Holanďana. Vojta navrhoval třeba i Děti smrti, což je také trochu pirátské. Ten proces, než se dojde k českému názvu, je velmi dlouhý, pinkáme si spoustu nápadů a verzí. Ke každému návrhu musíme Lucasfilmu poslat vysvětlení, co to znamená, a trvá to klidně i několik týdnů. Názvy jsou náročné, třeba i Vzestup Skywalkera z původního The Rise of Skywalker vznikl podle přísných pokynů.

To aby přeložený název filmu něco nevyspoiloval?
Většinou je to právě tak, byť tedy musím dodat, že přizvání překladatelů k vymýšlení názvu kinofilmů není nic běžného a je to o výjimečně dobrých vztazích dabingového studia s českým distributorem. V případě deváté epizody nesměl třeba přímo poukazovat na pohlaví postavy, tak jsme Skywalker brali jako pojem, jako název rodu.

Akolytka se mi líbí. Za mě je lepší než Obi-Wan Kenobi a je skvělým pohledem na začátek úpadku řádu Jedi, který vidíme v Epizodách I až III.

Z vašich dřívějších vystoupení vím, že jednoduchá nebyla ani hláška „This is the way“ ze seriálu Mandalorian.
Ano, v češtině to je „Toť způsob náš!“ Nakonec je to můj nápad, ale s Vojtou jsme nad tím debatovali opět několik týdnů. Snažili jsme se přijít na něco, co by mělo stejný počet slabik a rytmus – ale hlavně aby to bylo úderné a zapamatovatelné. Tvůrci amatérských titulků měli prostě: „To cesta je!“ Ale uznejte sami, něco tomu chybí. Vojta říká, že to musí mít takové grády, že když hláška zazní, vypadají výlohy. (smích) Když děti půjdou z kina, musí mít hlášku v hlavě. Takové věty musí být trošku divné, neotřelé.

„Toť způsob náš!“ Disney odsouhlasit sice nemuselo, ale jinak jste zmínil třeba konzultace při zabezpečení předběžných verzí seriálů… Je to náročná spolupráce?
Velmi náročná. Na druhou stranu musím být férový a zmínit, že i když občas překládáme bez kontextu, ze záběrů bez hotových triků anebo z věcí, kde opravdu vidíme jen výřez s ústy postavy, tak máme jedinečnou možnost se Lucasfilmu přímo zeptat. A jsou vstřícní. Dřív se pro filmy pořádaly supertajné projekce pro dabingová studia z celého světa, kde jsme něco mohli vidět. Ale teď? Teď si napíšeme do chatu s produkcí toho či onoho seriálu a zeptáme se, jak to vlastně mysleli. I u Akolytky jsme konzultovali něco, co jsme s Vojtou každý interpretovali jinak. Takových drobností jsou klidně stovky.

Pro zachování vesmírné rovnováhy se musím zeptat na překlad, co se naopak nepovedl.
No toho bylo! Třeba jsme prohodili pohlaví některých postav, o kterých jen padne zmínka, ale až v pozdější knize se vrátí. Také si vzpomínám na seriál Obi-Wan Kenobi. Ke všemu nám chodí dokument, který vysvětluje různé fiktivní pojmy a nové věci, se kterými se jako překladatel setkáte. Jenže se často opozdí a termíny odevzdání klepou na dveře. A tuším hned v prvním díle byly nějaké „sweet melons“. No jo, jenže ona to byla chyba přepisu do dialogové listiny a nebyly to žádné cukrové melouny, ale „sweetmallows“, což je cukrovinka, která se jednou mihla v nové trilogii.

Nebo se může přeřeknout herec. Například v Epizodě VIII se repliky Luka Skywalkera výjimečně nahrávaly v pozdních nočních hodinách a unavený Michal Dlouhý místo „nejzapadlejší místo v galaxii“ řekl „nejzápadnější“, což bohužel nějak propadlo sítem kontroly. Ale tehdy přijdu ke slovu já a řeknu, že v kontextu Star Wars to kupodivu nesmysl není. Fiktivní galaxie má totiž místopisně stanovené strany a právě galaktický západ je místem málo prozkoumaných oblastí, kde se mistr Jedi skrýval.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Zmínil jste Akolytku, ta právě skončila. Jak se vám líbila?
Mně se líbí. Nejsem z ní ale tak nadšený jako Vojta Kostiha, který k ní byl přikovaný od začátku až do konce – a to se mu jen tak něco nelíbí. Za mě je Akolytka lepší než Obi-Wan Kenobi, kterému neprospělo natažení na seriál, ale z něhož si určité okamžiky přehrávám stále dokola. Akolytka je skvělým pohledem na to, jak řád Jedi na konci období vrcholné Republiky začal spět k úpadku, který jsme viděli v Epizodách I až III a který se stal podhoubím pro naplnění plánu Sithů na vznik Galaktického impéria. Z posledního dílu i prohlášení tvůrců, že mají materiál i na další řady, je navíc představitelné, že to není naše poslední setkání s ní.

A co je podle vás z té modernější Star Wars tvorby nejlepší?
Andor. Na něj nedám dopustit. Ahsoka mě také baví, Mandaloriana, Klonové války a Vadnou várku mám moc rád, ale Andor je vynikající.

Předčí Andor i to ostatní, co ze Star Wars znáte?
To je záludná otázka! Já přečetl stovky knih z expandovaného univerza Star Wars a viděl snad všechno, co ze Star Wars vyšlo. Takže zvolit jednu věc je prakticky nemožné. Samozřejmě mám od útlého dětství slabost pro Epizodu IV, ale od té doby vzniklo tolik skvělých věcí. Třeba i na poli komiksů, kde mě nejvíc ovlivnila řada Star Wars: Republic. I když spoustu událostí pak změnil ještě George Lucas v seriálu Klonové války a později Disney rozšířené univerzum tvořené knihami a dalšími díly oddělilo od kanonické příběhové linie. To pro mě byl docela šok.

star-wars-phantom-menace-skryta-hrozba

Přečtěte si takéStar Wars: Epizoda I – Skrytá hrozba slaví 25 let od premiéryNejnenáviděnější Star Wars slaví 25 let. Dnes už ale víme, že Epizoda I: Skrytá hrozba byla fakt dobrá

Skalní fanoušci nový směr Star Wars těžce nesli…
Já taky! Kdybyste se zeptal mojí ženy, tehdy ještě přítelkyně, tak by vám řekla, že jsem z toho dva dny nespal a měl jsem depresi, že nám zrušili ty naše Star Wars! Ale nakonec jsem se s tím smířil a ostatně spousta věcí se nějakým způsobem vrátila, i když v pozměněné podobě nebo jen jako pomrknutí na fanoušky.

Když je řeč o fanoušcích, jak vnímáte jejich současný postoj? Tedy části z nich. Právě Akolytka se stala terčem online odporu, nespokojenci se houfně hrnuli na hodnotící servery, aby jí tam hodili nula bodů, nadávali do woke nesmyslů a podobně.
Star Wars je tak velký fenomén, že má nespočet fanoušků. Takže platí sto lidí, sto chutí. Nicméně u tak velkého počtu lidí je jasné, že se objeví i nějací toxičtí členové – anebo prostě opravdu zarytí fandové, kteří mají svou pevně danou představu, co Star Wars jsou. Každý má rád to, na čem vyrůstal. Ale to přece neznamená, že musíte hned nenávidět nový obsah, který vypadá jinak. Nota bene když třeba není určený pro vás, ale pro jinou cílovou skupinu. Je to Mandelův efekt. Něco si přesvědčeně pamatujete, ale skutečnost byla úplně jiná. Vezměte si původní trilogii, kde Impérium porazí chlupatí Ewokové s klacky. Anebo Luka Skywalkera, kterého mají fanoušci za vzor správňáctví, přitom v Jabbově paláci přiškrtí strážného a ve finále se ze zoufalství skoro poddá temné straně Síly. Nemá tak čisté ruce, jak si lidé myslí.

A máte vy sám nejoblíbenější postavu, kterou byste ve Star Wars chtěl být? Spíš pašerák jako Han Solo, spíš rytíř Jedi jako Luke…
To je, jako byste si měl vybrat nejoblíbenější dítě! Já si vždycky představoval, že bych byl obojí. Jsem hráč počítačových her a vždycky jsem měl rád Kylea Katarna ze série Dark Forces a Jedi Knight. Ten to vždy spojoval. Začal jako pistolník, ale stal se z něj Jedi.

Osmý symbol zadán! Před 20 lety začala Stargate: Atlantis s doktorem Zelenkou a Jasonem Momoou

Stargate SG-1 je fenomén, Hvězdná brána: Atlantida nebyla o moc menší. A české diváky bavila díky Davidu Nyklovi neboli Radku Zelenkovi o to víc.

Michal MančařMichal Mančař

Stargate Atlantis

Jennifer Kellerová

McKay, Carterová, Sheppard, Teyla a Ronon aneb hrdinové Stargate: Atlantis. Český divák si domyslí doktora Zelenku!

0Zobrazit komentáře

Stargate: Atlantis dnes slaví dvacet let od premiéry. Jestli je vám kolem třicítky a rozklikli jste tenhle článek, tak jste Hvězdnou bránu hltali stejně jako všichni naši vrstevníci. A když přišla Atlantida, hltali jsme ji podobně. Pojďme se vrátit na základní a střední školy do doby, kdy Jason Momoa ještě nebyl slavný – a kdy byl mnohem slavnější jeden český doktor jménem Radek Zelenka.

Dnes bychom jí říkali spin-off. Ale tehdy jsme říkali jenom: „To je hustý, další Hvězdná brána! Myslíš, že bude stejně dobrá jako Stargate s O’Neillem a Teal’cem?“

A nakonec jsme si s kamarády docela často říkali, že Atlantida tak dobrá jako Hvězdná brána není! Že major Sheppard je jen slabý odvar z charismatického plukovníka O’Neilla. Že Ronon Dex, kterého hrál tehdy ještě nenasvalený a neslavný Jason Momoa, nesahá ani po kotníky Teal’covi a jeho „indeed“ neboli „vskutku“.  Že wraithové nejsou tak cool záporáci jako goa’uldi.

Jenže jsme byli mladí a nerozumní a seriál byl ve svých počátcích. Velice rychle nám došlo, že dílo i mezi českými diváky známější spíš pod původním názvem Stargate: Atlantis je prostě skvělá Stargate.

Ježíši, já s těma hercema nemůžu dělat! – doktor Radek Zelenka, Stargate: Atlantis

V původní Hvězdné bráně (tedy v původním seriálu, protože ještě před ním byl film s Kurtem Russellem) americké letectvo vysílalo z tajného komplexu pod Cheyenne Mountain vojenské a vědecké týmy prostřednictvím titulní brány – znalci by samozřejmě řekli šapa’áj – na různé planety naší galaxie. Operátoři nacvakali sedm starobylých symbolů, které určovaly pomyslnou adresu planety, hrdinové vkročili do zářícího portálu a potkávali se s mimozemským i lidským životem.

Jenže na přelomu sedmé a osmé řady Hvězdné brány se k zadávání adresy přidal osmý symbol… a vytvořená červí díra i seriál se vydaly do galaxie Pegasus. Do bájné Atlantidy! Stalo se tak přesně před dvaceti lety, 16. července roku 2004. Ovšem jen na amerických obrazovkách, na ty české se Atlantis dostala později… anebo způsobem, o který by se mohli zajímat muži zákona.

Hvězdná brána už ve své filmové podobě i v deseti řadách seriálu Stargate SG-1 vždycky kombinovala skutečnou mytologii a legendy s vědeckofantastickými koncepty. Však největšími protivníky lidstva byli zpočátku už zmínění goa’uldi, kteří působili coby egyptští (a později i jiní) bohové. Tak proč ne antická Atlantida, kdysi ztracená v mořských vlnách a řeckých bájích, ale nyní objevená a znovuosídlená výpravou ze Země?

Stargate: Atlantis vsadila na stejný recept jako SG-1. Opět se týden co týden objevovaly nové (ale tak trochu pokaždé stejné) planety a jen čas od času se posunul hlavní děj (tentokrát ne o válce s parazitickými goa’uldy, ale s život vysávajícími wraithy). Spoustu zdánlivých drobností ale začal nový seriál dělat jinak.

Expedice ztratila kontakt se Zemí a znovunavazovala ho jen postupně a pomalu. Kromě průzkumu nové galaxie dostávalo spoustu prostoru objevování tajemství kdysi potopeného titulního města. Neznámé planety přinášely úplně nové spojence i nepřátele. Ale pro českého fanouška byla zdaleka nejzábavnější ta skutečnost, že mise byla skutečně mezinárodní. Včetně jednoho Čecha.

david-nykl-comic-con

Přečtěte si takéDavid Nykl alias dr. Zelenka: Jason Momoa byl jako velké štěněJason Momoa byl takové velké štěně. A tahal mě na pivo, bavil dr. Zelenka z Hvězdné brány na Comic-Conu

Neměl sice hlavní roli, ale replik s každým dílem dostával víc a víc. A uprostřed vší té angličtiny na diváky začala promlouvat i čeština. Když dnes v Česku řeknete Stargate: Atlantis, fanoušky jako první nenapadne čtveřice hlavních hrdinů, ale doktor Radek Zelenka.

„I am trying, do pr…“

 „To je na hov… tohleto. Kdo to vymyslel, že budeme pod vodou tentokrát.“

„Ty vole, ‚say hi to the kids for me‘, já ti dám! Ty jseš takovej vůl!“ 

„Ježíši, já s těma hercema nemůžu dělat.“ 

Těch hlášek by šlo napsat tucty. Vědec ztvárněný pražským rodákem Davidem Nyklem se pro české fanoušky stal symbolem Atlantidy. Jeho špičkování s kolegou Rodneym McKayem (David Hewlett) patřilo k nejvtipnějším částem seriálu. Jeho komentáře někdy až překračovaly rámec scénáře a nabíraly kuriózní rozměry – viz jeho citace výše…

V době, kdy americkou kabelovku v Česku naladil jen málokdo, se u nás SGA stejně šířila. A sám Nykl o tom dobře věděl. Na jeho osobních stránkách kromě hereckého infa brzy přibyla fotka knedlíků, přes kterou jste se dostali na česky psanou sekci. Domácí diváci milovali už Stargate SG-1, ale jestli měli vůči spin-offu nějaké dílčí výtky, Zelenka je všechny rozmetal.

Mimochodem, že je doktor Zelenka populární i dnes, dvacet let od premiéry Stargate: Atlantis, se ukázalo letos v dubnu na Comic-Conu Prague 2024. Na akci už poněkolikáté zavítal David Nykl – a v druhém největším sále O2 universa nebylo k hnutí. Dav se rozléval až za dveře. Jen aby si poslechl historky, vtipy a vzpomínky, z nichž většinu každý návštěvník už slyšel několikrát… ale které i tak baví.

Třeba když mluvil o Jasonu Momoovi. „Je skvělej. Takový velký štěně. On je do všeho hrrr, například když jsme byli v Austrálii, tak na mě houknul: ‚Nykl! Let’s go! Guns N’ Roses!‘ A tak jsme prostě šli na koncert Guns N’ Roses. Je fakt úžasnej. Je to osobnost, něco v sobě má. Od Atlantis jsem ho viděl už jen párkrát, ale vždycky se ke mně choval strašně fajn. Pojď na pivo, pojď na Guinness,“ vzpomínal Nykl na Comic-Conu.

Zajímavých postav či herců bylo v Atlantis každopádně vícero. Joe Flanigan neboli major John Sheppard sice nikdy úplně nevystoupil ze stínu Richarda D. Andersona a jeho Jacka O’Neilla, ale podobně pobavit dovedl. Jason Momoa coby Ronon Dex se ukázal jako správně hláškující, byť scenáristicky nenáročný drsňák (vidíte, už tehdy to směřovalo k Aquamanovi!)

Rachel Luttrellová v roli Teyly Emmagan si k fanouškům hledala cestu delší dobu, ale poskytla opět o něco méně okoukaný pohled obyvatelky galaxie Pegasus. Paul McGillion neboli doktor Carson Beckett pak zase často doplňoval Zelenku a McKaye.

Ve vedlejších rolích se zase objevily tváře, které byly fanouškům Hvězdné brány – anebo sci-fi obecně – dobře známé. Párkrát se v Atlantidě mihli i O’Neill, Teal’c a doktor Jackson, v pozdějších řadách se na větší porci dílů přidala Amanda Tappingová alias major Carterová.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Anebo Robert Picardo, který se už párkrát objevil v SG-1 a ještě známější je jako doktor ze startrekovského Voyageru. Taktéž ze Star Treku, ale z Nové generace či Hlubokého vesmíru 9 jste mohli znát Colma Meaneyho. Na kultovní Firefly dala vzpomenout Jewel Staiteová. A v jednom díle byl dokonce Danny Trejo.

Tihle všichni a bezpočet dalších postav rozdávali radost po pět sérií, které daly dohromady přesně stovku epizod. Což je poloviční objem oproti Stargate SG-1, ale i tak to byla velká porce sci-fi zábavy. A důvod, proč se každý týden těšit na nový díl. První seriál přežila Atlantida o dva roky, a když pak začátkem roku 2009 vyšel její úplně poslední díl, znamenalo to velký stargateovský smutek.

Ještě štěstí, že se Hvězdná brána zakrátko (i když jen na chvilku) vrátila coby Stargate Universe neboli Hluboký vesmír. Zato o pozdějším počinu Hvězdná brána: Třetí říše, v originále Origins, raději nemluvme. Spíš si tajně přejme, že se potvrdí loňské spekulace o tom, že Amazon chystá novou Stargate.