Chataření ve stylu 21. století. Nová chatka za Prahou se stala místem pro útěk před rušným městem

Z původního objektu ze 70. let zbyla jen podezdívka, na které vyrostla nová dřevostavba ctící přání majitelů i sousedů.

chata-za-prahou2

Foto: Radek Úlehla

Rekreační chatka pojatá v moderním stylu

1Zobrazit komentáře

Chataření je i dnes stále velmi populární kratochvílí mnoha Čechů. Někteří z nich však již dávno nejezdí do zatuchlých dřevěných domů s palandou a plastovým ubrusem na stole. Chatařit se dá skutečně stylově, jak ukazuje domek kousek za Prahou, který navazuje na svého předchůdce ze 70. let. Objevte více příkladů zajímavé architektury v našem pravidelném newsletteru Arch, k jehož odběru se můžete přihlásit v boxu níže.

Ukazujeme to nejzajímavější ze světa architektury a co se nejen v Česku staví.

Newsletter Arch | Poslední vydání

Chatařská a chalupářská kultura je v České republice mimořádně silná, v globálním měřítku dokonce jedna z nejsilnějších. Odhadem je u nás téměř půl milionu nemovitostí, které slouží k soukromým rekreačním účelům, kdy na tisíc Čechů připadá každý rok zhruba 750 výletů do takového objektu. Někdo se vydává do roubenky v pohraničí, jiný zase do bílého domku u jihočeského rybníka a někdo vyráží do typické chatky, které jsou rozeseté napříč celou zemí.

Jedna taková stojí i v rekreační oblasti kousek za Prahou. Nejedná se však o typický objekt, který si většina z nás pod pojmem chatka představí. Tahle má atypický vzhled a tvar s asymetrickou stanovou střechou a světlíky.

Od 70. let tu typická chatka stála, její stav už ovšem neodpovídal potřebám nových majitelů. Manželský pár si klidné místo se zahradou a vzrostlými stromy uprostřed přírody vybral pro své útěky z města, a to nejen na víkendy.

Potřebovali tedy změnit dispozici a původní přízemní objekt rozšířit o podkroví a ložnici. Územní plán ovšem nedovoloval novostavbu a výška byla omezena na maximálně 7,7 metru od přilehlého terénu. Jediným řešením proto byla kompletní rekonstrukce, která by dům zvětšila a zároveň vyhověla požadavkům úřadů i sousedů.

Autor architektonického návrhu Martin Hajný z Ateliéru Hajný proto navrhl objekt se seříznutou střechou, díky které dosáhli výšky, která umožňuje sousedům dále se kochat výhledy do krajiny. Z původní chatky zbyl jediný prvek, a to kamenná podezdívka, na kterou byla posazena nová hmota.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Tu tvoří dřevostavba stojící na železobetonových pilířích, které se ukryly za kamenné stěny. Střecha i fasáda jsou opláštěny trapézovým plechem, který je bezúdržbový a nabízí dlouhou životnost. Jeho tvar navíc připomíná dřevěné latě a koresponduje tak s dřevěným opláštěním prostoru terasy.

Dřevo vnáší do černého pláště zajímavý kontrast, který pokračuje i v interiéru. Ten je celý světlý a má za cíl evokovat klasickou chatu.  Na střešních podhledech, stěnách i veškerém nábytku byla použita borová překližka s výraznou kresbou, která přináší také některé praktické výhody, kdy je díky ní v interiéru více světla.

To do objektu vpouští velké prosklené plochy v přízemí orientované na jih a východ. Naopak seříznutá střecha nemá okna žádná, aby nenarušovala jednoduchost domu. Do ložnice, která je pod střechou, proto světlo proniká skrze dvojici světlíků. Ty vytváří meditativní atmosféru a zároveň slouží k rychlému provětrání celého objektu.

V Braníku roste bytovka s výhledem na Pražský hrad. Staví ji developer se stopou na Vltavské filharmonii

Bytový dům v Braníku je netypický svojí zkosenou střechou. Důraz dali architekti také na maximální využití prostoru jednotlivých bytů.

Eliška NováEliška Nová

panorama-branik-4

Foto: Panorama Braník

Panorama Braník

1Zobrazit komentáře

Potkávají se tu prvorepublikové vily s komunistickými paneláky. Do tohoto prostoru v Braníku nyní vstupuje také současný styl, který sem doplní projekt Panorama Braník. Ten slibuje cenově dostupné byty a také výhled do samotného srdce Prahy.

Bytový dům se svojí výškou přibližuje ke druhým z jmenovaných sousedů, tedy k panelákům. Má úctyhodných čtrnáct pater. Přesto se jim nepodobá. Bytovka má netradiční vzhled, a to především díky zkosené střeše. Ta umožnila, aby v nejvyšších patrech vznikly kaskádovité terasy.

A právě odsud je ten nejlepší výhled. „Lze dohlédnout na Pražský hrad a do širokého okolí, což bylo inspirací i pro název celého projektu. Balkon nebo terasu, odkud si obyvatelé mohou užít výhled na Prahu, má v projektu většina bytů,“ říká pro CzechCrunch architekt Daniel Smitka z Atelieru Smitka, který za projektem stojí.

Dům se nachází v ulici, která se svažuje dolů k Vltavě, výhled tak Panorama Braník poskytuje i na řeku. Budova má být takzvaně zelená, což v praxi znamená, že má retenční nádrž, která zavlažuje zelenou střechu. Počítá se také s pěstováním rostlin na balkonech, pro které jsou tu připraveny velké květináče. Vzniknout by tu měla rovněž občanská vybavenost, minimálně v parteru se počítá s komerčními plochami o velikosti až 750 metrů čtverečních, jež by měly zabrat obchody a restaurace.

Dohromady by v Braníku mělo vzniknout 77 bytů v různých velikostech, od 1+kk s třiceti metry čtverečními až po pět místností s kuchyňským koutem o sto dvaceti metrech, v nejvyšších patrech se nacházejí dokonce mezonety. Všechny mají velkoformátová okna, která kromě výhledů zajišťují také dostatek světla. Přehřívání mají zabránit předokenní žaluzie.

Architekti si pak dali záležet především na řešení dispozic bytů. „Několik měsíců jsme ladili, aby v bytech nepřekážela nevyužitá zákoutí nebo dlouhé chodby bez účelu. Stavěli jsme na konceptu machine à habiter, tedy stroj na bydlení, který pracuje s efektivním využitím prostoru a vytvořením dokonalého místa pro běžný život,“ líčí architekt, který upozorňuje na koncept, jejž razil slavný švýcarsko-francouzský architekt Le Corbusier. Právě řešení jednotlivých bytů a efektivní dispozice jsou podle Smitky to, díky čemu dům vybočuje z řady.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Developerem branického projektu je společnost Fetters, která se věnuje především projektovému řízení staveb. Jako taková má za sebou práci na koncertní hale v Ostravě, plaveckém bazénu v Nymburce nebo Velvyslanectví Korejské republiky. Aktuálně pracuje také na projektovém řízení pražské Vltavské filharmonie. Do bytového developmentu se vrhla až s Panoramou. „Chtěli jsme nabídnout cenově dostupné byty, ve kterých bychom chtěli sami bydlet,“ říká k tomu majitel společnosti Tomáš Fetters.

Byty začínají na ceně pod pěti miliony korun, ty nejdražší se vyšplhají přes patnáct. Hotovo by ve čtvrté městské části mělo být na konci roku 2026.

Rubriku Bydlení a reality podporujíhypox