Představte si komunitu mladých vývojářů, kteří přes týden píší kód v kavárnách a o víkendech prezentují nápady na zahradě u kolegy. Investoři přicházejí na návštěvy, sdílejí se nápady, někde poblíž bzučí dron a čtyřnohý robot testuje svou chůzi po schodech. Řeč není o Palo Altu, ale o Liang-ču, předměstí čínského Chang-čou, které se rychle mění v centrum čínské umělé inteligence. Právě Chang-čou je místem, kam by se měl dívat každý, kdo chce pochopit budoucnost umělé inteligence v Číně.

Liang-ču se někdy říká vesnice programátorů. Žije tu komunita mladých lidí, kteří se rozhodli místo běžné kariéry zkusit prorazit s vlastní AI firmou. Kódují v kavárnách, testují nové modely a vyměňují si zkušenosti. Není výjimkou, když tady vznikne známá firma od nuly během pár týdnů. V tomhle prostředí se zrodil i DeepSeek, který začátkem roku 2025 vypustil do světa svůj nejnovější jazykový model a tím způsobil paniku v kancelářích západních konkurentů – OpenAI i Googlu. Nejen že byl jeho model chatbota srovnatelný s GPT-4, ale navíc byl přístupný komukoliv a zdarma.

Čína se vlastně nikdy netajila tím, že v umělé inteligenci vidí strategickou prioritu. Ve Spojených státech AI vývoj táhnou hlavně soukromé firmy, Čína k tomu přistupuje jako k průmyslové politice: pumpuje peníze do infrastruktury, výzkumu i startupů s cílem rychle dohnat Západ.

Od roku 2014 posílá stát do vývoje umělé inteligence obrovské peníze a odhaduje se, že za tu dobu částka přesáhla v přepočtu 2,2 bilionu korun. Režim financuje datová centra, podporuje stavbu čipových továren, dotuje startupy, platí výzkum na univerzitách a zakládá laboratoře, kde se propojují vědci s průmyslem.

The eastern Chinese tech city of #Hangzhou, home to #AI startup #DeepSeek and humanoid #robotics firm Unitree Robotics, has recently unveiled its 2025 action plan to further elevate its status as an AI innovation center. pic.twitter.com/1Pe25fZ5BW

— Beijing Business Today (@BusinessBeijing) June 24, 2025

Lokální úřady navíc podle amerického deníku The New York Times mezi sebou soutěží o to, která čtvrť naláká víc mladých firem. Nabízejí dotace, kanceláře za symbolické ceny, ubytování pro zaměstnance, daňové úlevy i přímé investice. Vývojáře z Liang-ču zvou na obědy místní úředníci.

Chang-čou, metropole provincie Če-ťiang, byla dlouho známá hlavně jako sídlo obřího e-shopu Alibaba. Za poslední roky se z ní ale stalo jedno z hlavních světových center AI. Vyrostla tu celá generace technologických firem: kromě DeepSeeku tu sídlí třeba výrobci robotů Unitree a Deep Robotics, herní studio Game Science nebo startupy pracující na propojení lidského mozku s počítačem.

Tyhle hráče čínská média označují jako šest draků z Chang-čou, tedy symbol nové éry. Většina z nich má vazby na Univerzitu Če-ťiang, jednu z nejprestižnějších technických škol v Číně, a některé z nich i přímé nebo nepřímé napojení na stát, armádu či Komunistickou stranu.

A geopolitika se prolíná vším. Spojené státy už několik let omezují vývoz nejpokročilejších čipů do Číny, zejména těch od Nvidie. Jenže Čína odpovídá podle očekávání: snaží se je nahradit domácími variantami. Huawei i SMIC vyvíjejí vlastní akcelerátory. Jsou horší, dražší, méně efektivní, ale dostačující na to, aby vývoj neustrnul. Zároveň si řada čínských firem stihla udělat zásoby západních čipů dřív, než začaly platit přísnější exportní zákazy. I kdyby se tedy dodávky z USA úplně zastavily, vývoj poběží dál.

Mezitím Čína sází na otevřenost. Zatímco firmy jako OpenAI nebo Google své AI modely chrání, zpoplatňují a zpřístupňují jen přes omezená rozhraní, čínské společnosti jdou opačným směrem. Svůj vývoj zveřejňují jako open-source. Znamená to, že jejich modely si může kdokoli stáhnout, prozkoumat, upravit a použít bez placení. Nejde přitom jen o technologii samotnou. Tím, že jsou tyto nástroje volně dostupné, získávají vliv: vývojáři po celém světě si na nich mohou stavět vlastní aplikace a učit se s nimi pracovat. Právě tato otevřenost může být pro Čínu silným nástrojem vlivu, podobně jako byl dřív americký vliv šířen skrze Hollywood nebo značky jako McDonald’s.

Čínský přístup má ale i negativní stránky. Tím, že jde o státem řízený ekosystém, je prostředí extrémně kompetitivní, ale zároveň svázané regulacemi. Výstupy AI modelů musí být nastaveny tak, aby nevybočovaly z oficiálních hodnotových rámců. V praxi to znamená, že kopírují pohled světa prosazovaný čínskou Komunistickou stranou. Například když se uživatelé ptali DeepSeeku na masakr na náměstí Nebeského klidu z roku 1989, odpověděl, že o události nemá dostatek informací.

Zatímco americké modely se učí třeba z Redditu a Wikipedie, ty čínské pracují s přísně kontrolovanými daty. Startupy se často musí rozhodnout: buď přijmout státní peníze a soustředit se na domácí trh, nebo se pokusit prorazit globálně a přemístit se třeba do Singapuru. A investoři zvenčí zůstávají ostražití. Pro mnoho z nich je státní podpora v Číně spíš červená vlajka. Bojí se, že to s sebou nese politickou zátěž, třeba jako v případě TikToku.