Flipovat se dají byty i kabelky. Co je ale lepší: mít birkinku, nebo akcie módního domu Hermès?
Francouzský módní dům Hermès neprodává své kabelky jen tak někomu. To otevírá prostor pro prodejce z druhé ruky. Ceny birkinek vystoupaly vzhůru.
Birkinky jsou pro někoho investice
Věděli jste, že flipovat se dají nejen byty, ale i kabelky? Podle deníku Wall Street Journal stojí například základní ikonická Birkin bag od módního domu Hermès 11 400 amerických dolarů (zhruba 228 tisíc korun). Ovšem překupník, jako je například americký Privé Porter, ji prakticky ten samý den, kdy si ji u módního domu koupíte, může obratem nabídnout ve svém e-shopu za půl milionu korun a výše.
Zní to jako jednoduchý způsob, jak přijít k penězům, ve skutečnosti to tak ale není. Koupit birkinku, jak se tašce familiárně říká, v Hermès obchodě totiž není vůbec snadné. „V současné době už nejde, aby si běžná žena přišla birkinku do obchodu Hermès jen tak koupit. Člověk musí být nejdříve věrným klientem a podporovatelem módního domu,“ říká pro CzechCrunch stylista Filip Vaněk.
„To znamená, že si u nich kupujete ready to wear, nábytek, talíře, příbory, skleničky a máte tam obrovskou historii coby klient. Následně si lze přát i kabelku a vybrat si typ kůže, typ kování a i barvu podle nějakých povolených variant. Nicméně i tento seznam přání je v současné době přetížený,“ vysvětluje.
Přitom ještě před nějakou dobu tak přísná pravidla pro koupi tašky neplatila. „Birkinku jsem si kupoval v době, kdy se v Česku otvíral obchodní dům Hermès. To může být tak patnáct let zpět,“ vzpomíná módní stylista Vaněk. „Tehdy se ještě dala koupit bez pořadníku a stála sto tisíc korun. To sice tehdy bylo více, než kolik je to dnes, ale vzhledem k tomu, za kolik se dá birkinka koupit nyní, je na tom vidět, jak se cena výrazně posunula,“ dodává.
Nastartujte svou kariéru
Více na CzechCrunch JobsI proto si tašku lidé kupují nejen jako módní doplněk, ale i na investici. Podle Vaňka je jedna z mála, jejíž hodnota neustále stoupá. V Česku ji kromě samotného stylisty vlastní například módní návrhářka Ivana Mentlová nebo manželka moderátora Leoše Mareše Monika.
Co se tedy stalo, že módní dům výrazně omezil možnosti si tašku koupit? Zjevně jde o snahu předejít tomu, aby se z birkinky stala masová záležitost, jako se to přihodilo například značce Louis Vuitton a jejím kabelkám. „Birkinka byla ikonická kabelka vždy, ale pro velmi bohatou třídu lidí. Díky sociálním sítím po ní touží mnohem víc lidí jako po statusu, ale jsou to lidé, kteří nejsou z této sociální skupiny,“ vysvětluje Vaněk. „Oni chtějí jen tu tašku, nebo pásek, nebo pantofle. Na to, aby si u Hermès koupili košili za sto tisíc, peníze nemají. A to je ten důvod, proč jim ji módní dům nechce prodat,“ dodává. Podle Vaňka je podstata luxusního zboží totiž ta, že ho nemůže mít každý. Módní dům si tak snaží udržet punc exkluzivity.
Za veškerou slávu francouzské ikonické tašky přitom může jedna britská zpěvačka a nešikovné palubní zavazadlo. Psal se začátek osmdesátých let minulého století a Jane Birkin, zpěvačka, herečka a tehdy už bývalá partnerka francouzského zpěváka a skladatele Serge Gainsbourga, nastoupila v Paříži do letadla směr Londýn. Snažila se svoji tašku umístit do prostoru pro zavazadla nad sedadly, ale nedařilo se jí to a celý obsah si vysypala na zem a zřejmě i na generálního ředitele Hermès Jean-Louis Dumase, který měl náhodou sedadlo vedle ní.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Poté, co si Jane Birkin zanaříkala nad tím, že se jí nedaří sehnat víkendovou tašku, která by se jí líbila, strávila dvojice let skicováním ideální tašky, a to na pytlík na zvracení nebo na ubrousek pod skleničku s pitím (záleží, kdo historku vypráví). Hermès tašku uvedl do prodeje v roce 1984 a pojmenoval ji právě po umělkyni Jane Birkin. Taška byla specifická svou praktičností, ručně šitou kůží, vnitřním dělením na kapsy a pořádným uzávěrem, aby se její obsah nemohl vysypat.
Letos tak Birkin bag slaví čtyřicet let na trhu. Mimochodem i okolnosti jejího vzniku jsou částečně důvodem popularity. „Je to skvělý příběh,“ říká pro Wall Street Journal David Dubois, profesor marketingu na obchodní škole Insead. Zákazníci podle něj mají rádi příběhy, ve kterých hraje roli náhoda, zároveň birkinku pomohla navrhnout přímo žena, kterou společnost ve své době obdivovala pro její styl.
Taška nejprve zas až tak populární ale nebyla, větší známost zaznamenala až v devadesátých letech. V té době si ji pořád ještě mohl kdokoliv koupit v obchodě Hermès a přeprodávala se za běžnou cenu. Koneckonců i český divák si ji může z nultých let pamatovat z kultovních seriálů, jako byla například Gilmorova děvčata, kde ji hlavní hrdince Rory věnoval přítel Logan, nebo ze Sexu ve městě, kde po ní marně toužila Samantha.
K opravdové změně došlo po finanční krizi v letech 2008 a 2009. Nízké úrokové sazby znamenaly, že byly k dispozici levné peníze a ty si začaly hledat cestu i do alternativních aktiv. Navíc, když se ekonomice kdovíjak nedařilo, přestalo být ledaskde „in“ kupovat si každý rok novou moderní tašku. A tak se na světlo dostaly právě decentní nadčasové modely birkinek bez velkých log.
Jedním z lidí, kteří v tomto trendu rozpoznali příležitost, byl Matthew Rubinger. Dnes je obchodním ředitelem tržiště 1stDibs, ale v minulosti působil v aukčních síních Heritage Auctions a Christie’s. A právě v nich založil oddělení zaměřená na luxusní tašky, z čehož se stal postupně byznys, v němž se točí miliony dolarů. „Jakmile se začaly prodávat za víc než sto tisíc dolarů, začalo jít o velkou věc,” řekl Rubiger deníku Wall Street Journal. V roce 2010 navíc vzniknul Instagram, který slávu birkinek ještě dále posílil.
Módní dům Hermès samozřejmě ví, že jeho top zákazníci kabelky přeprodávají. Ostatně na účtence za birkinku je vždy drobným písmem psaná prosba, aby to nedělali. Přesto se v reseller byznysu točí velké peníze. Michelle Berk, zakladatelka portálu Privé Porter pro Wall Street Journal říká, že trh s přeprodáváním kabelek je pro určité lidi způsob, jak přijít k birkince hned a v barvě, kterou si přejí. Často totiž nemají trpělivost na to, aby splnili všechny formální kroky nutné k tomu, aby se ke kabelce propracovali. A pak ještě čelili riziku, že tašku nedostanou ani ve vytoužené barvě.
Hermés se pokouší proti přeprodejům bojovat, letos v lednu například zdražil o dvacet procent, zřejmě s cílem poškodit zisky těch, kteří kabelky posílají dál. Strategie ale nevyšla, protože na sekundárním trhu došlo ke zdražení také a koncový zákazník to bez problémů přijal.
Jenže pro firmu je samozřejmě taková popularita zároveň výhodná – nemusí utrácet tolik za propagaci, reklamu dělají značce samy celebrity, které se fotí na sociální sítě s taškou v ruce. Podle Wall Street Journal v loňském roce investovala značka pouhá čtyři procenta ze svých tržeb do propagace, oproti tomu módní dům Louis Vuitton jich investoval dvanáct .
Pobláznění kolem kabelek se ovšem vymkne: v Kalifornii stále ještě probíhá soudní řízení, ve kterém dva američtí zákazníci žalují Hermès za diskriminační přístup k zákazníkům, v minulosti také stanulo před soudem deset zaměstnanců módního domu za prodej a distribuci falešných tašek.
Výhodnější je koneckonců koupit si akcie samotného módního domu Hermès. Ty od roku 2010 vzrostly dvacetkrát, což o kabelkách nejde říct ani náhodou.
Otázkou ale je, zda se investice do birkinek tedy vyplatí, zda jejich nákup lze stavět na roveň třeba s akciemi? Podle deníku Wall Street Journal moc ne. Částečně proto, že původní investice, aby ji člověk vůbec mohl získat, je z principu vysoká. A cena kabelky samotné následně neroste tak rychle – výhodnější je koneckonců koupit si akcie samotného módního domu Hermès. Ty od roku 2010 vzrostly dvacetkrát, což o kabelkách nejde říct ani náhodou.
Důvěryhodnost luxusním kabelkám nepřidávají ani další současné aféry týkající se pracovních podmínek lidí, kteří je vyrábějí. Italští policisté nedávno po sérii zátahů na místní továrny v okolí Milána objevili podniky, které vykořisťují zahraniční dělníky a zneužívají je k výrobě luxusních kabelek značek Dior a Armani.