Stavbu začali plánovat v roce 2018. Tou dobou byly v Česku se stavěním ze dřeva asi tak podobné zkušenosti jako s cestováním v čase. Studio Perspektiv se proto vydalo na zkušenou tam, kde byli v podobných projektech zběhlí. Výsledkem je dřevostavba o maximální možné výšce v Česku. Budova pro společnost BudexHub je tak nejvyšší administrativní dřevostavbou v Česku. Dokončená byla v druhé polovině letošního roku.

BudexHub je česká firma, která se zabývá informačními technologiemi, robotizovaným zemědělstvím, energetikou a s ní souvisejícími fotovoltaickými panely či automatizací. Stojí za ní podnikatel Pavel Schwarz, jehož rodinný byznys stojí například i za platební bránou GoPay. Schwarzovi jsou prostě fanoušci moderních technologií, elektromobility a celkově udržitelnosti. Architekti z ateliéru Perspektiv je proto přesvědčili o tom, že jejich sídlo by podle toho taky mělo vypadat.

Původně totiž chtěla firma budovu z prefabrikovaných dílů. „Návrh podle nás nereflektoval požadavek na reprezentativní sídlo rodinného holdingu. Společně jsme koncept diskutovali a dohodli jsme se na projektu. Naším úkolem bylo mimo jiné i to, aby dřevostavba BudexHubu včetně celého areálu dostála představám o významnosti společnosti,“ říká jeden ze zakladatelů studia Perspektiv Ján Antal.

Vznikl tak návrh čtyřpatrové pasivní dřevostavby. V Česku totiž musí mít stavby ze dřeva maximálně dvanáct metrů požární výšky, což v reálu odpovídá čtyřem podlažím. „V té době se v Česku jednalo o stavební materiál a technologii bez většího uplatnění v praxi, ostatně šlo o vůbec první čtyřpodlažní administrativní budovu s hybridní konstrukcí u nás. Nízké povědomí o této technologii nás proto dovedlo nejprve ke společným prohlídkám několika realizací, závodu jednoho z předních českých výrobců a také hlubší analýze všech pro a proti,“ líčí Perspektiv ve své knize Dřevostavby: Nová éra udržitelnosti.

V Plané u Českých Budějovic nakonec vyrostla dřevěná konstrukce z komůrkových stropních panelů a masivních dřevěných panelů, které se vinou kolem vnitřního železobetonového jádra. „Oba materiály těchto konstrukcí jsou v dominantních plochách řešeny jako pohledové a oba vás přivítají hned při vstupu do objektu,“ popisuje Perspektiv.

Primární materiál konstrukce je masivní smrkové dřevo. To zvolili architekti nejen kvůli šetření oxidu uhličitého, ale také proto, že se dá dobře recyklovat. Smrkové dřevo je velmi lehké, což je velká výhoda při přepravě i manipulaci s materiálem, dají se z něj pak navrhnout další podpůrné prvky, jen v menší velikosti.

Perspektiv se pak pustil také do inovace. A to se systémem zvětšené překližky, která má dobrý poměr dřeva v síle vůči hmotě. Díky tomu je možné ji srovnat s prefabrikáty z železobetonu. Z hlediska požární odolnosti se pak taková překližka vyrovná používaným CLT deskám. Další výhodou dřevostavby je pak podle architektů to, že umožňuje velkou míru prefabrikace, což ve finále znamená časovou, cenovou úsporu. Dřevo je povětšinou pohledové a člověk ho vidí hned při vstupu do budovy.

A myslelo se samozřejmě i na obnovitelné zdroje. „V rámci co nejvíce efektivního získávání sluneční energie jsme zvolili nejnovější technologii bifaciálních solárních panelů tvořících zastřešení přístřešků nad parkovištěm. Přísun tepelné energie pro chlazení nebo podlahové vytápění objektu je primárně zajišťován geotermálními vrty a tepelným čerpadlem,“ popisuje Perspektiv. Panely jsou speciální v tom, že přijímají energii z obou stran.

Ateliér použil pro návrh budovy systém BIM, tedy digitální model stavby, který dovoluje projekt posuzovat v mnoha vrstvách a předem také upozorní na možné kolize nejen při stavění, ale také při správě budovy.

Studio pak také dodává, že stanovisko hasičů, kterého se většina lidí při plánování dřevostaveb nejvíce bojí, nepředstavovalo žádný problém a projekt dostal kladné vyjádření bez dalších připomínek hned v prvním kole.