Investoři Jan Barta a spol. sází na Polsko a osvědčený byznys. Za stamiliony kupují srovnávač dovolených

Česká investiční skupina Pale Fire Capital je znovu aktivní v byznysu, kde už dřív vydělala velké peníze. V Polsku buduje několik srovnávačů.

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

jan-barta4

Foto: Tomáš Svoboda / CzechCrunch

Jan Barta, investor a spoluzakladatel Pale Fire Capital

0Zobrazit komentáře

Na srovnávačích všeho druhu kdysi zakladatelé investiční skupiny Pale Fire Capital zbohatli a v posledních letech se do tohoto byznysu opět vydávají. Jan Barta a spol. oznámili, že společně s polskými partnery koupili stoprocentní podíl v portálu Fly.pl, který se zabývá srovnáváním cestovních balíčků. Pro CzechCrunch čeští investoři potvrdili, že se jednalo o transakci ve stovkách milionů korun, na které se podíleli napůl s polskou investiční společností Posella Limited. Nejde přitom o první byznys těchto dvou subjektů.

S Posellou se investoři z Pale Fire Capital (PFC) v čele s Janem Bartou, Dušanem Šenkyplem a Davidem Holým potkali před lety v polském srovnávači pojištění Mubi, do kterého vložili stovky milionů korun. A právě tam můžeme hledat stopy vedoucí i k nejnovější akvizici dovolenkového srovnávače Fly.pl, který vznikl v roce 2018 a podle oficiální tiskové zprávy měl v posledních dvou letech zaznamenat výrazný růst.

Celkový objem transakcí za posledních dvanáct měsíců činil v případě Fly.pl přes 100 milionů zlotých, tedy více než 580 milionů korun, a průměrný roční růst tržeb (CAGR) se drží přes třicet procent. Firma má být zároveň zisková. V čele Fly.pl bude i nadále působit jeho zakladatel a generální ředitel Grzegorz Bosowski. Noví investoři, kteří firmu kupují prostřednictvím společného vehiklu Skyhook, v němž drží po padesáti procentech, chtějí využít zkušeností se škálováním online podniků a zvýšit podíl na polském trhu srovnávání cestovních balíčků.

Pro skupinu PFC je přitom zásadní zejména samotný byznys model, než že by se chtěla vydat více do světa cestování. „Vidíme tam synergie s Mubi.pl. V Německu je super úspěšný byznys Check24.de, který kombinuje pojištění, travel, energie a podobně. Je to zajímavé z pohledu frekvence interakce se zákazníkem – idea je s ním ‚mluvit‘ častěji než jednou, dvakrát za rok, kdy řeší pojištění,“ říká Jan Barta, spoluzakladatel PFC.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Do zmíněného Mubi.pl před třemi lety čeští investoři vstupovali s vizí, že z něj udělají jedničku na tamním trhu online pojištění – a to se již podle Jana Barty povedlo. „Z Mubi.pl se nám podařilo vybudovat nádherný byznys, který je v tuto chvíli už jedničkou na trhu s online pojištěním, s brutálním fokusem čistě a jenom na pojištění, hlavně aut. Teď pomalu přichází doba, kdy se začínáme víc dívat na další možnosti upsellingu/cross-sellingu toho našeho kmene v Polsku,“ popisuje Barta.

Pale Fire Capital zakládal Jan Barta společně s Dušanem Šenkyplem a Davidem Holým, a to mimo jiné na základech kapitálu získaného při mnohamiliardovém prodeji společnosti ePojištění. Zkušenost PFC se srovnávači a agregátory všeho druhu je navíc mnohem širší. Samotné ePojištění.cz, které bylo jedním z největších srovnávačů pojištění v Česku, patřilo do NetBrokers Holding. Celá skupina byla jedničkou na trhu srovnávačů nejen pojištění, ale také mobilních a datových tarifů či energií.

Patřily do ní také služby jako Tarifomat, Uspory.cz a další portály v Česku i na Slovensku. V roce 2018 pak celý NetBrokers Holding převzala německá mediální skupina Bauer Media Group, která dva roky předtím získala nadpoloviční podíl a následně ovládla i zbylé podíly. Dnes se PFC mimo dalších investic věnuje také transformaci americké společnosti Groupon.

V polských firmách se čeští investoři potkávají se zmíněnou investiční společností Posella Limited, která má oficiální sídlo na Kypru a v roce 2007 ji založil podnikatel Jacek Olechowski. Posella se zaměřuje na investice do firem z oblasti médií, srovnávání cen, finanční distribuce a nemovitostí. Vedle Mubi.pl patří do jejího portfolia také například Budlex, který se zabývá rezidenčním realitním developmentem. Firma historicky prodala své podíly ve skupině MJM Holdings, specializující se na komerční pojištění, mediální skupině Group One a také v projektu Rankomat.pl, což byl srovnávací portál pro pojištění.

Se spacáky chtějí porazit zeleninu. V Patizonu využívají znalosti z architektury a bodují i v Japonsku

Až budete příště googlit, jak naložit s patizónem, místo zeleniny na vás možná vyskočí české spacáky. Takový je alespoň záměr značky Patizon.

patizon13Story

Foto: Patizon

Lukáš Výtisk (vlevo) a Jan Haráč, výrobci spacích pytlů Patizon

0Zobrazit komentáře

Zatímco většina výrobců oblečení a dalších textilních produktů začíná v domovském regionu a až na základě rostoucí poptávky přesouvá produkci do továren v Asii, příběh české značky Patizon je zcela opačný. Začali v Číně, ale rychle pochopili, že tudy cesta nevede. Dnes vyrábí péřové spacáky a bundy v Česku a vyvážejí je třeba i do Japonska či Jižní Koreje. A nad produktem občas přemýšlí jako nad domem. „V obou případech řešíme ochranu proti vnějším podmínkám a nacházíme i průsečíky, jako je rosný bod,“ říká zakladatel Patizonu Lukáš Výtisk.

Na počátku celého dobrodružství jménem Patizon byl Výtisk studentem architektury, který si odskočil na jeden semestr do Šanghaje. Z půl roku se nakonec vyklubala trojnásobně dlouhá asijská štace, na které mimo jiné navrhoval i celé městské bloky. Mimo to zde však absolvoval i exkurzi do světa masové čínské produkce.

Během své krátké návštěvy Čech se s kamarádem sešel u piva a bavili se o své velké vášni, kterou byly všemožné outdoorové aktivity. „Řeč se stočila k tomu, že když tolik milujeme hory, potřebujeme do nich vybavení. A já jsem v Číně, kde se všechno vyrábí, tak co kdybychom si založili rovnou značku“ vysvětluje Lukáš Výtisk.

Z podobných pivních nápadů člověk většinou druhý den vystřízliví, nicméně v tomto případě se myšlenka uchytila a o nějaký čas později už Výtisk letěl ze Šanghaje na návštěvu továrny, kde si chtěli nechat vyrobit první spacáky. „Přiletěl jsem do čínského města Čchin-chuang-tao na severu, klasicky s třemi miliony obyvatel, takže na čínské poměry menší město, kam pro mě na letiště přijelo auto. Dostal jsem vlastní průvodkyni a zamířili jsme do továrny,“ vzpomíná Výtisk. „Když jsem jim řekl, že bych potřeboval 60 spacáků, tak mě hned opravovali, že asi myslím 600, ale stál jsem si na svých šedesáti, o kterých jsem jim psal i v e-mailu.“

Z továrny ho nevyhodili, a dokonce se mu s čínskou stranou podařilo uzavřít obchod. Tak vznikla v roce 2011 první produktová várka, která na sobě již nesla logo s názvem Patizon. Kdo by si myslel, že má název nějaký hlubší přesah, bude nejspíš zklamaný. „Nad názvem jsme přemýšleli asi půl roku a možná trochu z bezradnosti zaznělo, že by se to klidně mohlo jmenovat Patizon. A chytlo se to. Když si někdo může pojmenovat firmu Jablko, tak proč ne Patizon?“ směje se Výtisk.

První produktová várka ovšem přinesla také první manažerské výzvy, během kterých Výtisk se svým kamarádem zjistili, že se jejich vize o produktu příliš nepotkávají. Zatímco Výtisk coby architekt vždy kladl důraz na estetiku, která však půjde ruku v ruce s funkčností a produkt bude vyladěný do posledního detailu, jeho kamarád směřoval spíše k větším objemům a nižší koncové ceně.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Jejich cesty se proto rozešly a vypadalo to, že patizon bude zase už jen ta obyčejná zelenina, kterou umí málokdo zpracovat. To by se však Výtisk nesměl potkat s Janem Haráčem, nadšeným horolezcem, účastníkem několika dobrodružných expedic, který dělal průvodce po různých koutech světa. Projekt ho nadchnul natolik, že do něj v roce 2014 naskočil a stal se důležitým tahounem, který dnes celému Patizonu šéfuje, zatímco Výtisk se soustředí na vývoj a stále také na architekturu.

Jak sám říká, o možnosti pověsit navrhování domů a dalších staveb na hřebík už přemýšlel, ale své profese se vzdávat nechce. Navíc mu pomáhá nad produkty Patizonu přemýšlet trochu jinak, hledat společné průsečíky profesí ať už v barvách nebo práci s vlhkostí. „Nechci být zahrabaný až po uši pouze v jedné profesi. Jsem rád, že mám zkušenosti i z jiného odvětví. V obou případech řeším ochranu proti vnějším podmínkám,“ vysvětluje Výtisk s tím, že díky Patizonu si dnes pokládá třeba otázku, proč se v architektuře více nepracuje s některými outdoorovými materiály, jako je například peří. „Když se může používat vlna, tak proč ne ve specifických případech i peří?“ ptá se muž, který navrhl například lezecké centrum v Dolních Vítkovicích či obchody pro značku Pietro Filipi.

Prachové peří a japonský textil

Spolu s Haráčem si vyhodnotili, že vyrábět v Číně je nesmysl. Tamní fabriky nemají podle Výtiska takový důraz na detail a složitě se kontroluje výroba. Zaměřili se proto nejdříve na Polsko. Oslovili značku Pajak s tím, zda by jim nezačala produkt vyrábět. A přestože byl pro polského výrobce spacích pytlů jejich Patizon v podstatě přímým konkurentem, společnost kývla, a dokonce jim začala pomáhat i se zdokonalováním produktů.

Jak Výtisk vysvětluje, zatímco produkt z Číny byl na hony vzdálený tomu, co Patizon vyrábí dnes, v Polsku už začali vyrábět pytle, které se blížily dnešnímu standardu značky. Ačkoliv se to nemusí zdát, navrhnout skutečně funkční spací pytel je věda. Výtisk ani Haráč neměli moc zkušeností s textilními materiály ani peřím. Museli si tak postupně osahat, co skutečně funguje.

patizon6

Foto: Patizon

Lukáš Výtisk se dostal k Patizonu coby velký milovník outdooru

U bund či spacáků se pracuje s peřím z kachen či hus, kdy se využívá především prachová podsádka, která je ovšem z části namíchaná i s většími peříčky. Podle Výtiska je peří druhotný produkt drůbežích farem, který tvoří menší část zisku.

Další pátrání zavedlo Patizon k látkám od společnosti Pertex, od které odebírá například i Peak Performance, a také do Japonska, konkrétně k japonské firmě Toray, která patří k naprosté špičce v oblasti technických látek. Od ní odebírají materiály pro vnější i vnitřní vrstvy konstrukcí spacáků, která je podle Výtiska to nejunikátnější, co dnes Patizon na trh přináší.

„Nad konstrukcí jsme strávili spoustu času. Trvalo nám dva roky, než jsme dosáhli správné konstrukce u nohou. U naší G série jsme se pořád nemohli dostat k tomu, co jsme chtěli, a figurínu v testovací laboratoři zábly nohy, takže jsme kvůli tomu museli překopat kompletně celý spacák,“ vysvětluje a dodává, že spacáky Patizonu mají celou řadu dalších detailů, mezi které patří například i poloautomatický zip.

Na pomoc přišel Hanibal

V roce 2019 do Patizonu za nižší jednotky milionů coby společníci naskočili i bratři Pavel a Zdeněk Lázničkovi a Ondřej Vacek. Byť do projektu vstoupili čistě za sebe, jedná se o trojici, která vybudovala e-shop s outdoorovým vybavením Hanibal.cz.

„Do té naší naivity vnesli obrovské know-how týkající se marketingu a obchodu. To nás hodně nakoplo. Když jsme přemýšleli o novém projektu, tak jsme měli údaje, co se prodává. A najednou jsme byli schopni vyselektovat produkty, které bychom měli dělat,“ vysvětluje Výtisk, který dnes v Patizonu drží 25 procent, stejný podíl má i Haráč, bratři Lázničkovi mají po 20 procentech a na Ondřeje Vacka připadá zbylých 10 procent.

Před pěti lety už Patizon rozjel výrobu svých produktů přímo v České republice. Mohl totiž těžit z velmi silné tradice výroby outdoorového vybavení, která se tu naplno rozjela po revoluci. „Za komunistů si všichni takové vybavení vyráběli doma na koleni. Po revoluci s tím začala řada lidí podnikat a tím se vytvořil velmi dobrý základ. Takže najít dílnu nebyl problém, ale stejně jsme je museli vše učit,“ říká Výtisk.

Mimo Česka se Patizonu, který v loňském roce dosáhl obratu 20 milionů a letos míří na 26 milionů, velmi dobře daří ve Francii či Skandinávii, ale vyváží i do Japonska či Jižní Koreje. V blízké době chce Patizon, který dnes tvoří devět zaměstnanců, navíc zabodovat také na německy hovořících trzích. A stanovil si ještě jednu velkou výzvu.

„Odborníci přes branding nám radili, ať náš název změníme, ale neudělali jsme to. Teď je proto naším cílem porazit ve vyhledávačích zeleninu. Chci, aby naše spacáky byly to první, co na lidi vyskočí, a až pak tam byly patizony,“ říká s úsměvem Výtisk.

Jeho snem je vytvořit ze značky synonymum pro kvalitní spacák, které bude známé po celém světě. Může se to zdát odvážné, ale zatímco svět obecně sportovního oblečení má značky jako Nike či Adidas, ve světě spacích pytlů není žádný konkrétní neporazitelný žralok. Outdoorové značky se navíc v poslední době začínají silně dostávat i do mainstreamové módy. Patagonia, The North Face či Arc’teryx jsou toho zářným příkladem. Patizon, který se před dvěma lety pustil i do produkce péřových bund, tak o sobě může dávat vědět nejen v lesích, ale i v ulicích rušných měst. Primárním zákazníkem jsou pro něj však ti, kdo chtějí zažít pořádné dobrodružství mimo město, ať už během náročné expedice, nebo třeba s rodinou v Tatrách.