Jako dělník neuměl slovo anglicky. Teď je s 188 000 sledujícími na YouTube nejúspěšnějším online učitelem

Nebojí se o sobě říkat, že kdysi býval „jazykový trouba“. Když jsem se anglicky naučil já, zvládnete to i vy, tvrdí Bronislav Sobotka alias Broňa.

Marta PlecitáMarta Plecitá

bronislav-sobotka_mvp

Foto: CzechCrunch / Canva Pro

Bronislav Sobotka

0Zobrazit komentáře

Rád nosí tričko s nápisem Stay awesome and dream big. Přeloženo do češtiny, zůstaňte skvělí a mějte velké sny. To dokonale vystihuje jeho záměr – učit lidi online anglicky a povzbuzovat je, aby díky tomu s odhodláním zvládali i další životní výzvy. Bronislav Sobotka si ve veřejném prostoru říká Broňa – nadšený učitel angličtiny z Brna.

Když ve videu na Facebooku se svým typickým zápalem tvrdí, že angličtina je naprosto skvělá, není těžké mu to uvěřit. Svým nadšením už nakazil desítky tisíc studentů a jen na YouTube mají jeho videa 17,7 milionů zhlédnutí a uživatelé je sledovali celkem 1,4 milionu hodin. Se 188 000 sledujícími je na tomto kanále nejúspěšnějším českým online učitelem angličtiny. Ještě před dvaceti lety ale jeho příběh vypadal úplně jinak. Nebyl nadšený a nebyl ani učitel. To poslední, co byste u něj tipovali, by byla kariéra spojená s cizím jazykem.

„Poslouchej, Broňku, jsi hodný chlapec, ale někdo jako ty by se na střední hlásit neměl,“ řekla mu v osmé třídě základní školy shovívavě učitelka. Po letech trápení s němčinou byl ve škole jako dyslektik a dysgrafik vyhlášeným antitalentem bez šance na změnu. „Maturitu z češtiny a jazyka nezvládneš a zbytečně by ses trápil,“ dodala se slovy, že to s ním myslí dobře. Ani Bronislav se do dalšího studia nehrnul a podal si přihlášku na autoklempíře, kterou později změnil na opraváře televizorů.

brona-bronislav-sobotka

Foto: Bronislav Sobotka

Bronislav Sobotka alias Broňa učí lidi nebát se anglicky mluvit i s chybami

„O pár let později už jsem seděl v krachující fabrice na pletací stroje a z dlouhé chvíle listoval angličtinou pro samouky, kterou jsem doma náhodou našel,“ směje se. V jeden moment pak dostal nápad – vyrazit za prací do Irska a vyzkoušet, zda se anglicky přece jen nezvládne naučit. „Volání bylo silnější než strach,“ vzpomíná na moment, kdy se jeho profesní život začal převracet vzhůru nohama. Kromě práce ve fabrice na glukometry po Irsku cestoval a povídal si s lidmi. Hledal svůj vlastní způsob, aby ho učení bavilo, zkoušel, co na něj funguje. „A kupodivu to bez pětek za pomalost a potupného stání u tabule najednou šlo,“ vzpomíná. Samoukem pak zůstal i po návratu do Česka a protože ho objevená vášeň neopouštěla, rozhodl se nakonec, že angličtinu bude i studovat.

Po pár letech opouštěl vysokou školu s červeným diplomem, postupně získal certifikát Cambridge Proficiency s nejvyšším hodnocením A+, učil angličtinu v Oxfordu a v Londýně pak absolvoval nejvyšší neuniverzitní globálně uznávanou kvalifikaci pro vyučující angličtiny DELTA. Kromě toho přednáší na Masarykově univerzitě a školí učitele po celém Česku. „Prostě jsem se do angličtiny zamiloval. Použil jsem sám sebe jako dokonalý testovací materiál na to, že anglicky se opravdu může naučit každý, když chce,“ říká.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Svůj vlastní příběh teď využívá jako klíč k úspěchu ve výuce druhých. „Umím si docela dobře představit, proč někdo nechápe to, co nechápe. Takže lidem podávám angličtinu jednoduše, po kouscích a hlavně odlehčeně. Vždyť nejde o život,“ vysvětluje si úspěch svých videí a krátkých reels, kde například vypráví vtipy, komentuje běžná denní nedorozumění nebo ukazuje originální způsob, jak si zapamatovat náročné slovo.

Lidé se dnes podle něj angličtinou chtějí bavit. „Pro běžnou práci a studium si už vystačíte s umělou inteligencí a to je dobře. Nemusí anglicky umět každý. Pozoruju ale, že se angličtina čím dál víc posouvá do roviny koníčku,“ přemýšlí a dodává, že někdo se baví sportem, někdo tancem a někdo si pro radost koupí jeho kurzy, aby rozuměl filmům bez titulků nebo si dokázal popovídat na cestách.

⁠⁠Až budu umírat, chci mít pocit, že jsem co nejvíce lidem pomohl mít radost ze života. To je důležitější než slovíčka.

Podle jeho slov také roste množství lidí, kteří se jazyk začínají učit až ve zralém věku. Vytvořil pro ně speciální online kurz, „ve kterém se nespěchá“ a který si stahují studenti nad 60, 70 i 80 let. „Mému nejstaršímu studentovi je 94,5 roku. Hrdě mi zdůrazňuje těch půl a je na něm vidět, jak se učením baví,“ vypráví Broňa s tím, že učení jazyků je mimo jiné účinným nástrojem, jak trénovat mozek v každém věku a oddálit demenci.

Oblíbeným časem, kdy lidé začínají s učením a kupují si online kurzy, je leden, kdy si jich zaplatí stejně tolik jako následujících pět měsíců dohromady. „Předsevzetí jsou předsevzetí,“ směje se Sobotka. „Já ale dělám maximum pro to, aby lidem odhodlání vydrželo, jdeme po krocích, oceňujeme úspěchy a hlavně říkám, že u mě se můžou vykašlat na dokonalost, v první řadě ať se angličtinou každý den třeba jen malou chvíli baví,“ vysvětluje svůj přístup učitel, jehož videa jsou na vzdělávacím portálu Seduo nejsledovanější z jazykových kurzů, mají tu přes 15 000 recenzí a průměr spokojenosti studentů 96,6 %. Velkou část kurzů už ale prodává sám na vlastní platformě.

Angličtinu vidí Broňa jako jeden z mnoha způsobů, jak si v životě plnit přání. „Když se lidé odhodlají, pustí se třeba popáté v životě do angličtiny a konečně zažijí úspěch, vede to pak často k otázce: A co dalšího bych si mohl a chtěl splnit? Zhubnout? Cestovat?“ vysvětluje Broňa, proč svoje poslání vidí širší, než jen učit lidi jazyk. „Až budu jednou umírat, chci mít pocit, že jsem co nejvíce lidem pomohl mít radost ze života a prožit ho naplno. To je důležitější než slovíčka,“ přemýšlí na závěr rozhovoru učitel, který se v roce 2021 stal Živnostníkem roku Jihomoravského kraje a ve stejné soutěži získal také ocenění Srdcař roku.

Kromě tvorby online kurzů také o angličtině vydává knihy u nakladatelství Jan Melvil Publishing a vymýšlí další originální způsoby, jak lidem angličtinu dostat do života. Momentálně chystá interaktivní výstavu o angličtině pro třebíčské muzeum, outdoorovou hru v Brně, která propojí běhání a plnění úkolů, a vyvíjí výukové materiály a hry pro školy.

Hraješ nebo běháš? A nechceš jít na rande? Tinder mladé frustruje, volí místo něj specializované aplikace

Klesající zájem o klasické seznamky souvisí s přehlcením i změnou priorit. Populární je teď seznamování přes gaming, Stravu nebo sociální sítě.

rande

Foto: Filip Houska/CzechCrunch

Rande se přesouvají třeba na Stravu

1Zobrazit komentáře

Tinder, Bumble, Raya, Badoo a mnoho dalších. Seznamovací aplikace dnes nabízí širokou škálu možností pro ty, kteří si chtějí najít partnera, partnerku nebo nezávaznou známost. V posledních letech se ale potýkají s poklesem zájmu uživatelů – online generaci Z navzdory. Právě její neustálá aktivita na sítích může být jedním z důvodů, proč už klasické seznamovací aplikace nefungují, mladí lidé jsou přehlcení a když přijde na hledání lásky, sází už spíš na specializované služby nebo offline prostředí.

Zakladatelka seznamky Bumble a spoluzakladatelka Tinderu Whitney Wolfe Herdová nedávno prohlásila, že její aplikace se postupně změní na platformu zaměřenou na širší lidské propojení, nikoliv pouze na seznamování. To má reagovat nejen na takzvanou epidemii osamělosti, se kterou se mladí potýkají, ale také na klesající příjmy samotné platformy.

Bumble totiž zpomalil svůj roční růst tržeb o 1-2 procenta, což je pokles oproti obvyklým 8-11 procentům. V polovině roku 2024 navíc tržby firmy dosáhly necelých 269 milionů dolarů oproti očekávaným 273 milionům. Podobné problémy zaznamenává ale třeba i Tinder, jehož počet platících uživatelů klesl z 16,5 milionu v roce 2022 na současných 14,9 milionu. Generace Z, která byla dlouho považována za klíčový segment trhu se seznamovacími aplikacemi, o ně totiž projevuje stále menší zájem.

Trend je očividný i v České republice. Podle dat z průzkumu CZECHSEX se online seznámilo asi 13,4 procent párů. Podíl je pak nejvyšší mezi mladými lidmi ve věku 18 až 25 let, kde dosahuje 20,7 procent. Se stoupajícím věkem sice podíl klesá, i mladí se ale začínají stále více tradičním seznamovacím aplikacím vzdalovat.

Whitney Wolfe Herdová

Přečtěte si takéWhitney Wolfe Herd založila seznamku pro ženy. Teď se stahujeStála u zrodu Tinderu, pak založila seznamku vyladěnou pro ženy. Teď se stahuje, byznys drhne

„Mladí lidé obecně méně vstupují do vztahů a sexuálního života. Mohou být také unavení online světem. Přesto online seznamování zůstává, ale mladí se přesouvají jinam – z tradičních aplikací na jiné kanály, třeba sociální sítě nebo menší, specializované služby,“ vysvětluje pro CzechCrunch Markéta Šetinová, zakladatelka Institutu Moderní láska. Podle té se dnes mladí seznamují třeba skrze gaming nebo sportovní aplikaci Strava a dopředu si tak vybírají prostředí, které odpovídá jejich zájmům.

Jedním z důvodů takového přesunu může být frustrace. Zakladatel společnosti Cosmic Latte vyvíjející seznamovací aplikace Milan Kovačič uvádí, že mnoho uživatelů trpí takzvaným online vyhořením. „Lidé zažívají frustraci z nekonečného swipování a mají pocit, že aplikace nenabízejí skutečné spojení, které hledají. Zároveň se generace Z snaží hledat hybridní přístupy, kombinující online svět s osobním kontaktem,“ říká Kovačič.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Podle něj už současné aplikace nenaplňují potřeby uživatelů, což vede k poklesu jejich zájmu. U gay komunity si sice aplikace jako Grindr stále udržují svou popularitu a růst díky specifickému zaměření, heterosexuální seznamky ale čelí návratu uživatelů k seznamování v offline prostředí v rámci sociálních aktivit nebo pracovních kolektivů.

Jedním z problémů, který může k přehlcení uživatelů přispívat, je i nerovnoměrný počet žen a mužů, kteří online seznamky používají – muži jsou na nich zpravidla častěji než ženy, což vytváří disproporci a snižuje šance na adekvátní propojení. „To, co jsme dříve považovali za výhodu, tedy obrovské množství profilů, vede dnes spíše k frustraci, protože uživatelé mají pocit, že si nemohou vybrat,“ říká Kovačič.

Lidé zažívají frustraci z nekonečného swipování a pocit, že aplikace nenabízejí skutečné spojení, které hledají.

To otevírá prostor pro nové technologie, jako je umělá inteligence, která by mohla problém částečně řešit prostřednictvím efektivnějšího párování a filtrování profilů. AI by mohla analyzovat osobnostní data a preference, aby nabídla kvalitnější shody, třeba za využití digitálního asistenta. Skupina Match Group, pod kterou spadá i třeba Tinder, slíbila zavedení takové novinky na jaře 2025, je ale otázka, zda by stagnující segment seznamovacích aplikací dokázala vůbec vzkřísit.

Stále větší roli tak hrají specializované platformy, které dokážou zaujmout konkrétní demografické skupiny. Příkladem může být právě aplikace Zoe od Kovačičovy firmy Cosmic Latte, zaměřená na LGBTQ komunitu. Objevují se ale i platformy pro feministicky smýšlející lidi (jako je Lefty) nebo pro nadšence do sportu (Fitafy).

Prostředím, kam se lidé za účelem navazování kontaktů namísto seznamovacích aplikací opět vracejí, jsou sociální sítě jako Instagram a TikTok. Jsou prostorem pro sdílení více informací o životě uživatele než klasické seznamky, na druhou stranu jsou ale velmi hierarchické a často povrchní – pokud má někdo třeba na Instagramu desítky tisíc sledujících, pravděpodobně se mu zpráva od jiného uživatele v záplavě těch dalších ztratí.

Faktorem, který může klesající zájem o seznamovací aplikace nakonec také ovlivňovat, je i přetrvávající stigma, které je s tímto typem seznamování spojené. „Stále existuje část společnosti, která považuje seznamky za méněcenný způsob, jak navázat vztah,“ vysvětluje Šetinová. Kromě toho pak stále přetrvávají bezpečnostní hrozby, jako jsou romantické podvody nebo obtěžování, které mohou nové uživatele odrazovat.