Spotřeba antidepresiv strmě stoupá v celém světě, jen v Evropě se jejich konzumace za poslední dvě dekády zdvojnásobila. Češi teď ale přišli na to, jak s tím něco udělat a zároveň vydělat – medicínská společnost BTL vytvořila robotického psychoterapeuta, který s pomocí elektromagnetických impulsů zlepšuje náladu pacientům. Zájem ze světa je takový, že nestíhá vyrábět a jen pár týdnů od premiéry už ví, že trefila multimiliardovou well-being žílu.

Transkraniální elektromagnetická stimulace je už pár desítek let známá neinvazivní metoda léčby některých psychiatrických onemocnění. Nemá v podstatě žádné vedlejší účinky a funguje na osvědčeném principu – elektromagnetickými pulsy aktivuje část mozku, která zodpovídá za regulaci emocí, a pomáhá tak bojovat například s depresemi.

TMS, jak zní zkratka technologie, byla historicky vyhrazena pro těžší psychiatrické pacienty a vybavené s ní byly primárně ordinace v léčebnách či nemocnicích, ostatně nastavení správného působení vyžadovalo detailní zkušenost. Jenže s rozvojem fenoménu longevity a péče o mentální zdraví začal být zájem i zvenčí.

Technický ředitel české skupiny BTL Tomáš Drbal podnikatelskou úvahu za jejich novým strojem s názvem Exomind popisuje poměrně výstižně: „Důležitou částí našeho byznysu je estetická medicína a zařízení pro ni. A pro lidi, kteří se starají o své zdraví, záleží jim na kondici a chtějí vypadat dobře, je stejně důležité i to, aby se sebou byli spokojeni také uvnitř.“

Čeští inženýři se vývoji Exomindu věnovali zhruba čtyři roky a firma do této platformy celkově investovala několik desítek milionů eur. Klíčové bylo mít v ruce něco, co dobře vypadá, je jednoduché na ovládání, nezabere moc místa a pacientům to pomůže, ale zároveň to v nich nevyvolá myšlenky na Přelet nad kukaččím hnízdem.

„Premiéru jsme měli letos v lednu. Zájem, který se strhnul, nás zaskočil. A to jsme neměli malá očekávání,“ směje se Drbal, který je veřejnou tváří multimiliardové firmy, jejíž majoritní vlastník Jan Vild v médiích nevystupuje. V řeči čísel to znamená, že plán vyrobit letos 800 robo-terapeutů už neplatí a bude jich výrazně přes tisíc.

Drbal k tomu dodává: „Vyrábíme je v Benešově i v naší továrně v Bulharsku. Teď nás spíš brzdí subdodavatelé. Každopádně už po dvou měsících je pryč čtvrtina celoročního plánu produkce.“ Přesnou cenu jednoho Exomindu říct nechce, vyjde ale prý na jednotky milionů korun. Takže je zřejmé, že jen letos na nich BTL utrží několik miliard korun: „S tím se nedá než souhlasit.“

Drtivá většina objednávek je ze severní Ameriky, právě na tamní trh obchodníci BTL nyní míří primárně (bez ohledu na cla Donalda Trumpa) – zdravotnictví je tam totiž v rukou privátního byznysu a investice lidí do zdraví a krásy jsou v USA mnohem rozvinutější než v Evropě, kde navíc hrají klíčovou roli veřejné zdravotní pojišťovny. V Česku by se ale přístroj v první ordinaci měl objevit už během jara.

Pro BTL, relativně nenápadnou firmu sídlící v legendární kostce po Koospolu na pražské Evropské třídě, je byznysový úspěch poslední dobou téměř samozřejmý – v mezinárodní tiskové zprávě představující Exomind se společnost s více než třemi tisíci zaměstnanci pochlubila, že jen za poslední kvartál roku 2024 utržila 220 milionů dolarů, tedy pět miliard korun.

Jak přístroj vlastně funguje? Pacient se usadí na křeslo či se uloží na lehátko a lékař či sestra obsluhující Exomind mu k hlavě přiloží rameno s elektromagnetickým aplikátorem. Prvním krokem je nalezení ideální intenzity terapie pro konkrétního pacienta. „V tomto kroku cílím na motorické centrum, postupně zvyšuji intenzitu pulzů a sleduji, kdy uvidím záškub ruky,“ říká Barbora Nezpěváková, která se na vývoji stroje podílela.

Ve chvíli, kdy zpozoruje, že nervová soustava zareagovala, dá pokyn, aby si přístroj zapamatoval pulzní hodnoty, které vedly k aktivaci neuronů. Poté přesune aplikátor ze střední části hlavy dopředu, kde se nachází prefrontální kortex, který má na starost regulaci našich emocí. „A toto místo budeme v terapii stimulovat,“ dodává.

Jedna terapie trvá 24,5 minuty, doporučuje se jich absolvovat šest v rozmezí zhruba 10 dnů a pak nechat zhruba měsíc na vyhodnocení toho, jak se pacient cítí a zda se mu subjektivně (jinak to u psychických stavů měřit ani nejde) ulevilo. „Výsledkem by měla být lepší nálada, kvalitnější spánek, jasnější vnímání,“ doplňuje kolegyni Tomáš Drbal.

Samotné působení Exomindu, jak se CzechCrunch přesvědčil na vlastní kůži, připomíná mírné brnění v místě, kde je hlavice ramena přiložená k lebce. Nebolí to, nepálí, jen tam pacient cítí cyklicky se opakující šimrání pulzních výbojů. Jsou to takoví mravenečci, řekli by asi dětští pacienti.

 

Zobrazit příspěvek na Instagramu

 

Příspěvek sdílený Serena Williams (@serenawilliams)

Tomáš Drbal připomíná, že jde o technologii, která je bezpečná a léty odzkoušená. „Jenže dosud byla dostupná jen velmi omezenému množství lidí. A nám to přišlo škoda. Navíc pomáhá se zbavit prášků,“ říká s tím, že využili i některé z patentů, jichž má pražská firma registrovaných v Evropě i USA stovky.

Ostatně právě pracují ve spolupráci s elitním kardiochirurgem Petrem Neužilem z nemocnice Na Homolce na unikátním nástroji na šetrnější léčbu srdeční arytmie, který má potenciál pomoct stovkám tisíc lidí.

BTL nejsou jediní, kteří se vrhli do léčby depresí a úzkostí, jež trápí čím dál víc lidí. Elektromagnetické zařízení na léčbu depresí nabízí i britská společnost Magstim nebo americká BrainsWay, český konkurent je ale subtilnější a podle Drbala i výrazně jednodušší na obsluhu.

„Tohle je úplně nová oblast, která skýtá obří příležitosti. A nemusí zůstat zdaleka jen u léčby úzkostí a depresí. Elektromagnetická stimulace má mnohem širší potenciál využití v psychiatrii či neurologii a my se na to koukáme,“ naznačuje technický šéf BTL.