Sociální platformy jsou semeništěm dezinformací, nenávistných projevů, negativně působí na teenagery a mohou také za rostoucí polarizaci ve společnosti – tak by se dal shrnout letmý dojem, který mohou v posledních letech mít čtenáři článků nebo naučně populárních knih na téma vliv sociálních sítí. „Je to složitější,“ říká Marie Heřmanová, antropoložka, která se zabývá výzkumem sociálních médií, konspirací nebo influencerů v Sociologickém ústavu AV ČR nebo Národním institutu SYRI. Rozhovor pro podcast Crunch s Čestmírem Strakatým si můžete pustit ve videu výše, na YouTube, Spotify nebo v Apple Podcasts.

Heřmanová upozorňuje, že u řady problémů, které jsou s fenoménem sociálních sítí spojené, je těžké identifikovat, zda bylo „dřív slepice, nebo vejce“ – odborně řečeno hrozí, že dojde k záměně korelace a kauzality.

„Sociální sítě nepochybně mohou být nástrojem, který tyto procesy může prohlubovat. Ve chvíli, kdy třeba hrubne celospolečenská diskuze, polarizuje se politika, získávají popularitu populisté, tak tohle jsou všechno věci, které se odehrávají i na sociálních sítích a sítě je nepochybně můžou zrychlovat a posilovat – ale z toho, co víme, tak je nemůžou samy o sobě způsobit,“ vysvětluje závěry dostupných výzkumů Heřmanová. Jinými slovy – sociální média a online komunikace nejsou samy o sobě příčinou celospolečenských problémů, ale spíše jejich zrcadlem.

V posledních týdnech je zejména v anglosaských médiích hodně diskutovaná nová kniha Jonathana Haidta The Anxious Generation, ve které americký sociální psycholog dává do souvislosti nárůst depresí a úzkostí dospívajících se sociálními sítěmi a chytrými telefony. Mimo jiné navrhuje dětem telefony do nástupu na střední školu zakázat a sociální sítě používat až od 16 let.

Foto: CzechCrunch

Antropoložka a výzkumnice sociálních sítí Marie Heřmanová

Řada vědců, včetně těch českých z brněnské Masarykovy univerzity, ovšem kritizuje Haidtovy závěry s tím, že dostupné studie používá velmi selektivně a jejich závěry interpretuje mylně. A ani podle Heřmanové k souvislosti mezi zhoršujícím se duševním zdravím dospívajících a rozmachu sociálních médií nejde dát definitivní stanovisko.

„Tohle se velmi těžko zkoumá. Nemáme žádnou kontrolní skupinu dospívajících, která by sociálním sítím nebyla vystavená, všichni už žijeme ve světě, který je tím ovlivněný. U teenagerů tedy můžeme dost těžko říct, jak by to bylo, kdyby na sociálních sítích nebyli,“ dodává vědkyně.

Podle vlastního interního výzkumu společnosti Meta, která provozuje Instagram, je tato sociální síť pro mladé dívky toxická. „Třicet dva procent dospívajících dívek uvedlo, že když se necítí ohledně svého tělo dobře, Instagram jim tento pocit ještě zhoršuje,“ uvádí se v prezentaci výzkumníků Mety z března 2020, kterou zveřejnili novináři deníku The Wall Street Journal.

„Víme, že sociální sítě například na mladé dívky vliv nepochybně mají a máme výzkumy, podle kterých je konkrétně na Instagramu nějaký ideál krásy zafixovaný – nejúspěšnější influencerky tam jsou konvenčně krásné, bílé, štíhlé dívky, velká diverzita tam není. To bylo ale podobné v devadesátých letech, kdy byly poruchy příjmy potravy nepochybně velkým problémem, a podle MTV nebo časopisů byla vzorem krásy Kate Moss,“ připomíná Heřmanová.

Představitelé Mety, TikToku i ostatních sítí v rámci svých PR výstupů často zdůrazňují komunitní prvek sociálních médií a možnost propojení a zviditelnění zástupců skupin, které jsme v mainstreamových médiích nebyli zvyklí vídat. To připouští i antropoložka.

„Sociální sítě nabízí alternativu, která tu dříve nebyla. Nabízejí možnost spojit se s lidmi, kteří mají různé tvary těla, vidíme na nich lidi s handicapem, kteří v mainstreamových médiích nejsou reprezentovaní. Je možné na nich najít i nějakou pozitivní komunitu, ujistit se, že lidé jsou různí a to, jak vypadáte, je v pořádku,“ vypichuje možná pozitiva digitální antropoložka.

TikTok jako obětní beránek

Debata se nyní točí kolem potenciálního zákazu sociální sítě TikTok, který minulou středu po schválení po americkým Kongresem podepsal také prezident Joe Biden. Legislativa přikazuje čínskému vlastníkovi, skupině ByteDance, aby do devíti měsíců firmu prodal – jinak v USA hrozí aplikaci definitivní zákaz. TikTok se plánuje bránit u amerických soudů a pokusí se změnu vlastníka zvrátit.

„TikTok je teď v pozici fackovacího panáka. Nyní nemáme empirické důkazy, že by TikTok způsoboval všechno, co padalo mimo jiné při diskuzi v Kongresu, třeba co se týče polarizace nebo závislostí. Je to velmi složitá diskuze, ve které musíme oddělit několik rovin – jedna je zahraničněpolitická, kde se propisují naše vztahy k Číně, a také fakt, že to může být způsob nějaké obchodní války s Čínou,“ připomíná antropoložka.

Američtí představitelé také opakovaně varovali, že TikTok ohrožuje národní bezpečnost, protože by jej čínská vláda mohla využívat ke špehování, a že sbírá data netransparentním způsobem. Podle Heřmanové ale TikTok prokazatelně nesbírá více dat, než o nás sbírají jiné aplikace.

„Určitě jsou na místě obavy a můžeme se domnívat, že bychom v případě ByteDance nezjistili závažné porušení bezpečnosti nebo nakládání s osobními daty tak snadno, jako to zjistíme například u společnosti Meta, která podléhá americkým zákonům a demokratickému systému. Ale zákaz TikToku považuji za krok, který může otevřít cestu představám, že internet můžeme znárodňovat, ohraničovat a regulovat způsobem, který v důsledku demokracii opravdu nepomůže,“ naráží Heřmanová na fragmentarizaci internetu, jak ji provádí zmiňovaná Čína a Rusko.

Pusťte si celý rozhovor. Dozvíte se v něm také:

• Je potřeba zavést další regulaci postihování hate speech na sociálních sítích?
• Jak fungují takzvané bubliny?
• A jak se vyvíjí pozice influencerů v Česku?
• Měli by dodržovat od jistého počtu sledujících speciální pravidla?