Jurečka: Lidovci nejsou ve středověku, ale liberální nebudeme. Jako ministr dělám digitalizaci nejvíc a dobře

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka o budoucnosti strany, konzervativní DNA lidovců, digitalizaci nebo o podpoře MotoGP.

0Zobrazit komentáře

Marian Jurečka stále neví, zda bude na říjnovém sjezdu KDU-ČSL obhajovat post šéfa strany. „Rozhodnu se až po krajských a senátních volbách,“ říká v podcastu Crunch s Čestmírem Strakatým. Nejprve chce vidět, jak zda lidovci obhájí přes 50 mandátů v krajských vládách a post hejtmana v Jihomoravském kraji. Právě o jihomoravském hejtmanovi Janu Grolichovi se mluví jako o možném Jurečkově nástupci. Z konzervativnějšího křídla strany se zase do boje o šéfa lidovců hlásí senátor Jiří Čunek.

O konci Jurečky v čele KDU-ČSL, která se v celostátních průzkumech potácí na 5% hranici nutné pro vstup do Sněmovny, se hlasitěji mluví od prosince, kdy jako ministr v den střelby na filozofické fakultě nezrušil vánoční večírek na MPSV. „Potřebujeme zdravou obměnu toho týmu. Je na místě dát prostor úspěšným krajským politikům s mladou energií, ale nechci dávat nikomu polibek smrti,“ říká na adresu možných kandidátů. Jako „množinu dobrých kandidátů“ jmenuje Grolicha a ministra zemědělství Marka Výborného. Zároveň odmítá, že by konzervativně-tradiční DNA lidovců mělo ustoupit liberálnějším proudům ve straně.

„Nejsme ani strana, která by byla někde ve středověku, jak se nám občas někdo snaží nasadit tu psí hlavu, ale nikdo od nás nebude čekat, že budeme prostě liberálně progresivní strana – my jsme tradiční, hodnotově konzervativní strana, která je zároveň velmi praktická a řeší vaše problémy. Vidím to jako ministr, který dnes digitalizaci dělá nejvíc a dobře,“ tvrdí šéf resortu práce a sociálních věcí.

Tým Karla Trpkoše, který na Jurečkově resortu vede digitalizaci, za sebou skutečně má viditelné výsledky. Přes klientskou zónu Jenda lze požádat třeba o příspěvek na bydlení, přídavky na děti nebo rodičovský příspěvek přes internet. „Za rok máme 182 tisíc lidí, o kterých můžeme říci, že na úřad práce vůbec nemuseli přijít,“ tvrdí Jurečka. Aktuálně jeho IT tým chystá zredukování počtu formulářů, které vyplňují zaměstnavatelé, nebo možnost přihlásit se do evidence nezaměstnaných na Úřadu práce přes internet.

marianjurecka

Foto: CzechCrunch

Marian Jurečka, ministr práce a sociálních věcí (KDU-ČSL)

Přestože agenda Ministerstva práce a sociálních věcí i v souvislosti s uprchlickou krizí roste, Jurečka díky postupující digitalizaci redukuje počet úředníků. Loni v září vyhlásil cíl zredukovat počet zaměstnanců o 2500, nyní hlásí „1950 lidí dolů“.

„Budu ještě pokračovat, ale můj primární cíl už není osekávat počet mých lidí, byť tam ještě nějakou úsporu vidím, ale ty lidské zdroje přesměrovat na sociální práci s tím klientem, abychom měli víc čas s ním mluvit a pracovat,“ tvrdí.

Na příští rok vejde také v platnost nová „superdávka“, která slučuje čtyři dosavadní sociální dávky do jedné. Jurečkovo ministerstvo revizi dávek anoncovalo na sociálních sítích postem s citací „Dávkami akorát platíme nemakačenkům za lenost.“ Komentátoři i odborníci z neziskových organizací označili kampaň jako populistickou. „Vy víte, že já silné výrazy nepoužívám, ale když si sednu s přáteli u piva nebo na vesnici, tak jak označíte někoho, kdo by pracovat mohl, nepracuje a vy ho živíte z vašich daní?“ odmítá kritiku Jurečka.

Přesný počet lidí, kteří podle něj dávky v Česku zneužívají, ale neuvádí. „Já na to nemám tvrdá data, ale když se podíváme na to, kolik lidí kombinuje příspěvek, doplatek na bydlení a kolik z těch lidí opravdu má ambici se dostat na pracovní trh a pracovat, tak jsou to tisíce lidí,“ tvrdí šéf rezortu práce.

Rozpočet bych viděl i přísnější. MotoGP v Brně? Říkám ok

V souvislosti s navhovaným 230miliardovým schodkem státního rozpočtu a nutností šetřit Jurečka říká, že by si představoval rychlejší tempo konsolidace veřejných financí. Sociální výdaje mají podle šéfa Lidovců zůstat prioritou, i když je třeba škrtat jinde. Státní dotování sportovní akce MotoGP, která se má příští rok vrátit do Brna, se ovšem nebrání.

„Pokud se dnes upravila situace, že přichází město Brno i hejtmanství společně, aby složili většinu potřebné částky na to, aby tady MotoGP byl, tak říkám dobře, je to jejich rozhodnutí. Nadšený z toho nejsou, ale Česko má nejen tradici motosportu, ale také automobilového průmyslu,“ říká Jurečka o rozhodnutí jihomoravského kraje, který vede jeho stranický kolega Grolich.

Brněnští a také krajští radní minulý týden schválili příspěvek 35 milionů korun na každý rok po dobu pěti let. Kolik přispěje stát, není jasné. Podle premiéra Petra Fialy ještě není částka pevně daná, půjde „o vyšší desítky milionů korun“.

Poslechněte si celý rozhovor. Dozvíte se v něm také:

  • Proč by podle Jurečky byla demise Ivana Bartoše zbabělý útěk?
  • Bude nový zákoník práce výhra pro zaměstnavatele? A pro zaměstnance?
  • Mají lidovci právo na výroky typu „kuřecí je kuřecí“?
  • A proč říká, že se lidem v Česku daří více, než udávají průzkumy?

Vlastní bydlení nemáme, tak si děláme radost jinak. Mladí se obrací k malým a levným požitkům

Nejistota podněcuje mezi mladými trend malých požitků, kterými si dělají radost bez větších výdajů. Reagují tak na finanční potíže i celkovou úzkost.

Little treat culture

Foto: TikTok @amydubeau / CzechCrunch

Mladí lidé si dělají radosti třeba výběrovou kávou nebo sladkým

0Zobrazit komentáře

Vyhlídky na luxusní dovolené, drahé módní kousky, moderní bydlení či nabušená auta jsou pryč – tedy alespoň pro mileniály a generaci Z. V současné ekonomické situaci hledají mladí lidé naopak způsoby, jak si zpříjemnit každodenní život bez nutnosti utrácet za drahé produkty. Fenomén zvaný kultura malých požitků, tedy little treat culture, přitom není novinkou, ve své podstatě se objevil už v minulém století.

Současný trend má své kořeny už v předchozích obdobích ekonomické nejistoty, kdy lidé inklinovali k dostupnějším nákupům, jež jim poskytovaly i malý pocit luxusu. Během Velké hospodářské krize ve 30. letech 20. století se například objevil pojem lipstick index, který dodnes popisuje nárůst prodeje rtěnek během ekonomických potíží. Jsou totiž malé, nestojí příliš a ženám dodávají pocit nadbytku.

Proto i v dnešní době, kdy se ekonomiky potýkají s inflací a pomalým růstem, se především mladí lidé opět obracejí k malým požitkům, kterými si mohou každodenní realitu zkrášlit. Může se jednat třeba o koupi kvalitní kávy, malé sladkosti v oblíbené pekárně, rozváženého jídla, oblečení z druhé ruky nebo udržitelných produktů na pleť.

@amydubeau little treats are not a want, but a need ✨ #toxictrait #aesthetic #thatgirlaesthetic #fallaesthetic #girlythings #autumn #matcha #pinterestaesthetic ♬ a little treat – Courtney Halverson

Z nedávného průzkumu společnosti Deloitte vyplývá, že české mileniály a generaci Z nejvíce trápí náklady na bydlení. Ještě aby ne, v rámci evropských měst jsou byty v Praze mezi nejdražšími. Mladí se ale starají také o globální konflikty nebo o klimatickou změnu, která negativně doléhá na polovinu z nich.

„Patříme ke generaci, která se smiřuje s tím, že nic – možnost koupit si vlastní bydlení nebo obyvatelná planeta – nám není zaručeno tak, jako generaci našich rodičů,“ řekla pro web Fortune sedmadvacetiletá pracovnice neziskové organizace Liat. Obracení se k malým radostem je podle ní tak logickou reakcí na finanční potíže a celkovou úzkost, kterou mladí dospělí prožívají.

Současná kultura malých požitků má podle všeho navíc původ i v pandemii koronaviru, která s sebou přinesla vlnu nejistoty. Právě malé radosti byly bezprostředně po jejím vypuknutí odpovědí na pocit ztráty kontroly. Podle Tracy Llanery, profesorky filozofie na Connecticutské univerzitě, si mohli lidé tímto způsobem opět přivlastnit část svobody a stability, kterou během pandemie ztratili.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

K popularizaci kultury malých požitků přispívají beze sporu i sociální sítě, především pak TikTok. Na něm se objevují nová doporučení na věci, kterými si lidé mohou dělat radost. Zároveň jsou ale vytvářeny i memes, kterými si lidé dělají sami ze sebe a svého utrácení tak trochu srandu, třeba když si oblíbenou maličkost dopřejí každý den. Po měsíci se pak totiž i malé částky nasčítají.

Kultura malých radostí má přirozeně přesah i do spotřebitelského chování, které v souvislosti s ní směřuje k menším, udržitelnějším a promyšlenějším nákupům. Lidé přestávají dávat důraz na neustálý konzum, který jim je na sociálních sítích vštěpován, a obracejí se spíše ke svým vlastním oblíbeným maličkostem.

Sociální sítě

Přečtěte si takéTikToku vládne trend podspotřeby, mění nákupní návyky uživatelůPodspotřeba jako nový směr. Mladé lidi už nebaví konzum a začínají měnit své nákupní návyky

To dokládá i vzestup trendu podspotřeby, který je v posledních týdnech a měsících očividný. Lidé kladou větší důraz na kvalitu před kvantitou, ať už kvůli životnímu prostředí, nebo právě kvůli financím. Spolu s kulturou malých požitků se jedná o posun, který začínají brát na vědomí i firmy, a přesouvají se proto třeba k multifunkčním produktům.

Dá se předpokládat, že současný obrat k mantře méně je více bude dlouhodobější než ostatní zpopularizované směry konzumu. Po neustále se měnících trendech a doporučeních influencerů se konečně jedná o způsob, kterým si lidé mohou dělat radost, a to aniž by za své oblíbenosti bezhlavě utráceli nesmyslné částky.