S tím, jak se ekologie a udržitelnost dostávají stále více do centra zájmu podniků i vlád, vyvstává pro firmy povinnost reportovat nejen své finanční výsledky, ale také výsledky svého snažení právě v oblasti ochrany životního prostředí a snižování emisí. Blíží se termín, kdy se bude takzvaný ESG reporting nově vztahovat i na společnosti s více než 250 zaměstnanci a s obratem nad jednu miliardu korun ročně. V Česku jde přitom o přibližně 1 200 firem, podle průzkumu společnosti Adastra však více než polovina z nich neměří uhlíkovou stopu u svých dodavatelů i odběratelů a pětina dokonce nesleduje emise vůbec.

Adastra, společnost zaměřená na digitální transformaci, se tak aktuálně snaží české firmy na ESG reporting co nejlépe připravit. A dokonce ho zásadně modernizovat.

„Dlouhodobě jsme zvyklí na finanční reporting, který shrnuje zisky, ztráty, náklady a další parametry. Uděláme si tak obrázek o tom, jak se firmě daří a jak bude fungovat v kratším horizontu. Ale jestli je dlouhodobě dobře nastartovaná, o tom víc vypovídá nefinanční reporting. Investor tak k finančnímu výkazu získá další informace z nefinančního reportingu a uvidí, zda jde firma správným směrem – tedy podle dnešních představ o tom, jak by taková správná cesta měla vypadat,“ vysvětluje Radim Petratur, který ve společnosti Adastra propojuje udržitelnost s digitalizací.

Podle něj se v Česku objevila spousta konzultačních firem, které svým zákazníkům dokážou perfektně zpracovat data pro ESG reporting a nastavit strategie pro to, co by měly dělat, aby se v jednotlivých oblastech udržitelnosti posouvaly kupředu. Chybí jim však know-how, jak data spojená s udržitelností digitalizovat a svým zákazníkům je zpřístupnit a vizualizovat v reálném čase.

Foto: Adastra

Cesta k digitalizaci udržitelnosti

„V Adastře se zabýváme také umělou inteligencí a internetem věcí. Takže ve chvíli, kdy máme data zdigitalizovaná a na jednom místě, nenecháme je ležet ladem, ale můžete s nimi dále pracovat. Firma například zjistí, že jí nějaká data chybí, na což se dá nasadit právě internet věcí. Na logistiku pak můžeme použít umělou inteligenci, která pomůže celý proces optimalizovat. Pomocí algoritmu spočítá, jak jezdit optimálněji, takže ušetří peníze, ale také emise,“ doplňuje Petratur.

Příkladem může být automobilka Škoda Auto, ve které narazili na limity lidského mozku v momentě, kdy už nevěděli, jak navýšit nakládkovou kapacitu kontejnerů, ve kterých převážejí komponenty do aut. Situaci si lze představit trochu jako hru Tetris. Ve spolupráci s Adastrou se po optimalizaci s pomocí umělé inteligence podařilo kapacitu každého kontejneru navýšit o tři kubické metry. A i když to možná nezní příliš velkolepě, řešení ušetří 160 tun emisí oxidu uhličitého a asi 840 tisíc eur ročně.

„Konzultační firmy dělají fantastickou práci, co se týče dohledání dat. Vědí, kde jsou, v jaké jsou formě, sesbírají je a spočítají z nich například uhlíkovou stopu. Udělají to ale jednou ročně a dál s daty bohužel nepracují. Už zde není nikdo, kdo by je převedl do elektronické podoby a na jedno místo. A tady můžeme do procesu vstoupit my. Dokážeme data zdigitalizovat a dát je do jednoho dashboardu tak, aby byla co nejpřehlednější,“ říká Petratur.

Takové řešení přitom potřebují především velké firmy, které mají hodně poboček a pohybují se ve složitější subdodavatelské síti. Podle Petratura je vůbec nejlepší, když firma nějaký ESG reporting dělá a cítí, že by s daty, která sbírá, potřebovala kontinuálně pracovat a stavět na nich důležitá byznysová rozhodnutí. Případně je využít při komunikaci s bankami nebo investory.

Modernizace a převedení do digitálu je nyní ještě aktuálnější než dřív. Už od roku 2017 musejí velké banky, pojišťovny a společnosti obchodované na burze, které mají více než 500 zaměstnanců, povinně zveřejňovat ESG report a v roce 2025 se tato povinnost rozšíří na společnosti s více než 250 zaměstnanci a obratem nad miliardu korun. A od roku 2027 se pak budou k reportingu muset přidat i malé a střední podniky kótované na burze.

Výsledný nefinanční report přitom nebude sloužit jen k tomu, aby měla daná firma přehled o tom, jak moc je její působení udržitelné, ale stane se z něj důležitý nástroj mimo jiné také pro banky a investory. A třeba i jedno z kritérií pro výběrová řízení. Data z nefinančního reportingu se budou sdílet i v rámci dodavatelsko-odběratelského řetězce, kde bude digitalizace klíčová.

Foto: Adastra

Kdo využije ESG řešení od Adastry

Ideální budoucnost by podle Petratura mohla vypadat tak, že sběr ESG dat bude do velké míry automatizovaný, díky čemuž snáze vznikne jakýsi ekosystém firem, ve kterém budou všechny společnosti propojené – právě prostřednictvím dat. Jedna firma je tak automaticky bude sdílet s druhou. K takovému propojení však povede ještě dlouhá cesta. A s tím, jak se bude do systému zapojovat více firem, bude jednodušší jim ukazovat, jaké aspekty mohou zlepšit a na jaké procesy se zaměřit. Nejprve se ale tato cesta musí postupně prošlapat.

„Měli jsme setkání s ESG manažery velkých českých firem a jeden z nejpalčivějších problémů, který jsme identifikovali, jsou chybějící pravidla a návody, jak to dělat. Firmy nevědí, jaká data mají sbírat, chybí také instrukce ze strany státu, takže jeho roli nyní suplují právě konzultační firmy. Nyní je ale skutečně ten nejvyšší čas, aby začaly firmy na ESG reporting někoho hledat, začaly ho automatizovat a digitalizovat, aby měly všechno přehledně na počítači v grafech a byly schopny to řídit a z dat vytěžily maximum – ať už v úsporách, nebo ve snížení uhlíkové stopy. Naší misí je pomoci firmám ESG digitalizovat a automatizovat,“ uzavírá Petratur.

On sám má velké zkušenosti s udržitelností i digitalizací. Petratur se IT věnoval například v Microsoftu nebo Avastu, na Úřadu vlády působil v odboru ekonomických analýz a na ministerstvu obrany vedl oddělení internetu. Aktuálně také dělá doktorát na VŠCHT, kde se zaměřuje na uhlíkovou stopu korporací a udržitelnost. A internetoví pamětníci si ho mohou spojit ještě s projektem Nakupujte lokálně, který v roce 2008 založil společně s Davidem Pavlíkem, současným technologickým šéfem logistického startupu ShipMonk.