Platforma Upvest, kterou Komerční banka za odhadovaných 100 milionů odkoupila v létě 2022, v minulém roce investorům nabídla financování developerských projektů v objemu 1,338 miliardy korun. Tržby dosáhly výše 56,2 milionů a zisk po zdanění 11,2 milionů.

„Výsledků jsme dosáhli i přes chybějící likviditu zejména na trhu s rezidenčními nemovitostmi, která značně omezovala prostor pro mezaninové financování Upvest pro projekty v segmentu bytové výstavby,“ komentuje ředitel Upvestu David Musil (na fotce vlevo s druhým zakladatelem Petrem Volným). Počet aktivních investorů na platformě ke konci roku dosáhl 4800 s průměrnou zainvestovanou částkou 443 tisíc korun a průměrnou jednotlivou investicí 97 tisíc.

Učinili tak v otevřeném dopise adresovaném českým vlastníkům nejsledovanější slovenské televize. Prostřednictvím firmy CME patří do skupiny PPF, kterou vede Renáta Kellnerová. Ta skupinu převzala po smrti manžela, miliardáře Petra Kellnera. Osobnosti majitele vyzývají, aby odolali tlaku slovenské vlády a zachovali společenský význam televize.

Ve slovenských médiích se totiž objevily informace, že v zákulisí Markízy, která čelí bojkotu vládní strany Směr-sociální demokracie (Směr-SD) premiéra Roberta Fica, zuří boj o podobu zpravodajství. Redakční rada mateřské společnosti CME, složená z renomovaných novinářů, došla po prověření na místě k závěru, že Markíza dodržuje standardy etické a profesionální žurnalistiky a dbá na zásady objektivity, nestrannosti a věcné správnosti.

Slovenská vláda se podle kritických hlasů snaží omezit nezávislost objektivně pracujících médií. Tamní ministerstvo kultury před týdnem připravilo nový návrh zákona o veřejnoprávní televizi a rozhlasu (nyní RTVS), který by podle kritiků vedl k ovládnutí stanice a jeho programu státem. Vláda se zároveň podle některých médií snaží tlačit i na majitele Markízy.

Japonská centrální banka podle očekávání jako poslední na světě upustila od záporných úroků. Základní sazbu zvýšila poprvé po 17 letech z minus 0,1 procenta na interval nula až 0,1 procenta. Záporné sazby snižovaly atraktivitu japonského jenu pro globální investory, což vedlo k poklesu jeho kurzu.

Japonská ekonomika postupně ztrácí konkurenceschopnost a produktivitu, zatímco počet obyvatel se snižuje s tím, jak Japonci stárnou a mají méně dětí. Japonsko v roce 2010 opustilo pozici druhé největší ekonomiky světa a na jeho místo se dostala Čína. Loni pak Japonsko přišlo i o třetí příčku, z níž ho sesadilo Německo.