Technologicko-logistické Dodo vyvinulo řešení zohledňující rostoucí poptávku zákazníků po doručovaní zásilek v předem zvolený den a čas. Dodání zboží v konkrétním časovém okně, které je již standardem v oblasti potravin, začíná firma rozšiřovat i do dalších segmentů a klade si za cíl ze slotového doručování postupně vytvořit tržní standard. Zájem nakupujících potvrzuje i průzkum agentury STEM/MARK, podle nějž by osmdesát procent zákazníků dalo přednost e-shopu, který jim zásilku doručí v jimi zvolený čas.

„Hodinová časová okna se spotřebitelům osvědčila u nákupů potravin a tento komfort stále častěji vyžadují napříč dalšími segmenty e-commerce. A není divu – prozákaznicky orientovaný přístup by neměl spočívat v tom, že zboží dorazí v momentě, kdy se to hodí e-shopu či dopravci. Nákup by tedy logicky měl dorazit v momentě, kdy se to zákazníkovi hodí a kdy s jeho převzetím počítá,“ popisuje komerční ředitel Peter Menky.

Mezi segmenty e-commerce, ve kterých je o slotové doručení aktuálně největší zájem, podle Doda patří kromě potravin také léky, chovatelské potřeby, kosmetika, elektronika, oblečení, sportovní vybavení nebo hobbymarkety. Doručování v přesných časových oknech díky spolupráci s Dodem již zákazníkům nabízejí například řetězce Dr. Max, Decathlon, Samsung, Rituals či Super zoo.

Češi se výrazně negativně staví k vyhazování jídla. To nás sice šlechtí – podle nového průzkumu agentury STEM/MARK, který si u ní zadala firma Too Good To Go, to platí u 87 procent z nás –, přesto u nás ale potravinami plýtváme až až. A taky to, co o sobě tvrdíme, ne vždy odpovídá realitě. Ze stejného průzkumu vyplývá, že pravidelně vyhazuje jídlo 30 procent z nás, u Gen Z a mileniálů je to dokonce 45 procent, naopak generace takzvaných boomers má vyhodit jen kolem 13 procent jídla. Méně mají plýtvat lidé, kteří žijí sami (18 procent), více pak rodiny (38 procent).

Pozitivnější výsledky průzkumu hlásí, že 74 procent lidí u nás nakupuje zlevněné jídlo s blížícím se datem spotřeby, jenže 14 procent ho pak stejně vyhodí. Přes 80 procent Čechů údajně vždy používá při nakupování potravin vlastní tašku a více než polovina dotazovaných uvedla, že dojídá v restauraci, i když je přejedená, protože je jí líto jídlo vyhodit. Čtvrtina si nikdy neříká o zabalení jídla s sebou.

Nejnovější data Eurostatu vedle toho ukazují, že se v Česku vyhodí více než jeden milion tun jídla ročně. V přepočtu na obyvatele to vychází na 101 kilogramů na osobu bez ohledu na věk. To jsou přibližně dva kilogramy odpadu týdně.

Podle průzkumu Too Good To Go, která provozuje aplikaci, skrze niž lze zakoupit z vybraných podniků zlevněná jídla před koncem zavírací doby, každý Čech vyhodí ročně v průměru potraviny za 1 800 korun, u generace Z a mileniálů je to více než 2 400 korun a u generace X a baby boomers 1 200 korun. Jenže tvrzení dotazovaných bývají různá – z průzkumu Mendelu totiž plyne, že průměrná česká domácnost (2,33 osoby) utratí za vyhozené potraviny 8 199 korun ročně…

Že v Česku chybí zájem o elektromobilitu? Rychlost, s jakou se vyčerpaly státní dotace určené na jejich nákup, dokazuje, že tou největší překážkou je hlavně cena elektrických modelů. Přestože byl rozjezd celého programu rozpačitý, postupně nabralo čerpání vyhrazené částky na obrátkách a po sedmi měsících je hotovo.

Včera byla vyčerpána poslední část z celkové sumy 1,95 miliardy korun, kterou mohli zájemci z řad firem a podnikatelů využít na pořízení elektromobilu, vodíkového vozu a nabíjecí stanice. Stát přitom v srpnu k stanovené částce přihodil dalších 300 milionů původně určených na výstavbu nabíječek. Vůbec nejčastěji zájemci využívali dotace na nákup elektromobilů značky Tesla.

Samotná dotace měla běžet až do 30. září minulého roku. Její vyčerpání přitom bylo klíčové. Jednalo se o podmínku, pod kterou budou peníze proplaceny Evropskou unií. Nyní je otázkou, zda bude zvyšující se zájem o elektromobily v Česku pokračovat i bez dotací, případně se dočkáme druhého kola státních pobídek.