Američané se opět chtějí vrátit na Měsíc, a to s lidskou posádkou. Naposledy vstoupil člověk na povrch jediné známé přirozené družice Země 7. prosince 1972. Bylo to v rámci mise Apollo 17, která byla zároveň poslední misí celého programu. Téměř po padesáti letech je Měsíc opět středem zájmu a Američané na něm chtějí již posedmé v historii úspěšně přistát, navíc vůbec poprvé i s ženou na palubě.

O tom, že americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) misi pro návrat na Měsíc připravuje, se ví již delší dobu. Cílem je zapíchnout americkou vlajku na jeho povrchu do roku 2024, ale až dosud nebylo jasné, kolik si vlastně program Artemis, jak se celá mise označuje, vyžádá peněz. To zajímalo nejen širokou veřejnost, ale především americký Kongres, který rozpočet pro NASA schvaluje.

Původní plán Američanů byl, že se na Měsíc vrátí do roku 2028. Prezident Donald Trump ovšem nařídil, aby se vše zrychlilo, a šéf NASA Jim Bridenstine nyní v rozhovoru pro CNN oznámil, že jeho agentura bude pro splnění tohoto cíle potřebovat desítky miliard dolarů navíc.

Nad rámec standardního rozpočtu, který v případě NASA pro fiskální rok 2020 činí 21 miliard dolarů, bude potřeba dalších zhruba 5 až 6 miliard dolarů ročně v průběhu pěti let. Návrat na Měsíc si tak má vyžádat 20 až 30 miliard dolarů (450 až 680 miliard korun) navíc a celý projekt by se měl naplno rozběhnout, aby byl ambiciózní plán splněn.

NASA má totiž sice aktuálně finišovat s vývojem masivní nové rakety Space Launch System a také modulu Orion, který k Měsíci donese lidskou posádku, ale prozatím se neví, jaký lunární modul ji pak umožní přistát na samotném povrchu naší jediné přirozené družice. NASA totiž plánuje poblíž Měsíce vybudovat novou vesmírnou stanici Gateway, ze které se pak bude přistávací manévr podnikat. Lunární modul chce NASA nechat vyvinout třetí stranu, zájem má prý například Jeff Bezos a jeho Blue Origin, ale očekává se, že se přihlásí i další.