Založit vlastní firmu, materiálně se zajistit a vést byznys, ke kterému má člověk od začátku blízký vztah, je snem mnoha lidí. Část z nich to nikdy nezkusí, někteří to vzdají při prvních nezdarech a některým se to opravdu podaří. O dotyčných zakladatelích pak čteme takzvané „success stories“ na stránkách byznysových magazínů.

K těmto úspěchům však často vede trnitá cesta plná překážek, které pak v kontextu milionových investic nebo závratných sum ročních obratů mohou vypadat spíš jako jakási dějová zápletka, aby bylo o čem debatovat. Ve skutečnosti může být založení vlastního byznysu velmi stresující, i když to na druhé straně jeho zakladatele obrovsky naplňuje.

I proto se v rámci Founders Virtual, které pořádají Vít Horký a David Šiška a kde byl CzechCrunch mediálním partnerem, řešilo téma duševního zdraví startupových zakladatelů – neboli „founderů“. Letošní setkání bylo otevřeno zdarma pro všechny registrované zájemce a diskutovala se mimo jiné i témata jako budování vztahu mezi zakladatelem a investorem nebo jak na enterprise sales.

Téma, o kterém se nemluví

Když loni v létě spatřil světlo světa sebeodhalující příběh Pavla Šímy, zakladatele startupu Roivenue, byla odezva, která se mu dostala, nečekaná. Na příspěvek, ve kterém Šíma popisoval, jak se ocitl na dně svých sil, reagovalo v rámci sociální sítě Linkedin více než 900 lidí.

Ve 140 komentářích a dalších soukromých zprávách Šímovi sdíleli i neznámí čtenáři vlastní podobnou zkušenost. „Běžně se o takovém problému nemluví, ale když někdo sebere odvahu, objeví se další stovky lidí, kteří si prochází nebo prošli tím samým,“ zmínil svou zkušenost na Founders Virtual Šíma.

Případ Pavla Šímy tedy není žádnou raritou. Marie Salomonová, zakladatelka neziskové organizace Nevypusť duši, ve své prezentaci zmínila i alarmující čísla ze studie Národního ústavu duševního zdraví, která dokazují nárůst psychických obtíží kvůli pandemii i v běžné populaci. Před covidem duševní neduhy přiznalo 20 procent respondentů. Během první covidové vlny narostlo toto číslo na 33 procent.

Zodpovědnost za vlastní byznys je přitom z hlediska stresu a tlaku i za běžných podmínek poměrně náročnou disciplínou. O founderech jako rizikové skupině náchylné k psychickým obtížím psal na konci loňského roku také americký magazín TechCrunch a apeloval na otevření tématu minimálně v komunitě stejně zaměřených lidí.

O to se snaží také například nový podcast startupu Terap.io, ve kterém si můžete poslechnout příběhy úspěšných osobností, jimž do života vstoupila duševní nemoc nebo psychický problém. Prvním z hostů byl Lukáš Strnadel, který nedávno sdílel svůj nelehký příběh také pro CzechCrunch.

Proč právě foundeři?

Zakladatelé dávají do stavění své firmy všechno – cítí vůči ní velký závazek a pro to, co dělají, mají často velké nadšení a především osobní zájem. To jsou samozřejmě velmi důležité předpoklady pro založení vlastního byznysu, bez kterých by se asi jen těžko dal dlouhodobě a úspěšně budovat.

Když se ale něco neděje tak, jak si dotyčný představuje, nebo má pocit, že jeho snaha negeneruje kýžené výsledky, může nastoupit rozčarování a v dlouhodobějším měřítku frustrace. V této kombinaci se už například jedná o jeden z rizikových faktorů syndromu vyhoření. Každý, kdo někdy zakládal startup, by asi dokázal takových situací vyjmenovat požehnaně.

Rizikových faktorů, které jsou v komunitě founderů výrazněji viditelné, je ale více. Miroslav Spousta, kouč a mentor působící aktuálně v Alze, za takové faktory považuje hlubokou vnitřní motivaci, neznalost vlastních hranic, velká očekávání od sebe samého nebo vlastní ego.

Tyto zkušenosti potvrzuje i Salomonová: „Často si lidé v managementu stěžují na chronický stres a na tlak, který mnohdy popisují jako tlak zevnitř, aby se dokázali vyhecovat k výkonu, na který jsou hodně zaměření.“ Dalo by se ale říci, že výkon může být dobrý sluha, ale zlý pán. Ve „vyhajpovaném“ startupovém světě, kde každý chce žít svůj americký sen, se však umírněnost nenosí.

„Dnes se s oblibou používá k motivaci typicky americká věta: ‚Můžeš dokázat cokoliv.‘ Já si ale myslím, že nemůžeme všichni dokázat cokoliv. Na rozjetí vlastního byznysu potřebujeme mít minimálně určité kompetence, vliv a umět se dobře rozhodovat. Naše vize může být skrze toto nastavení příliš sluníčková,“ stojí nohama na zemi Spousta.

Zakladatelé byznysů se podle zkušeností Spousty od běžné populace liší také osobnostně: „Tito lidé jsou ochotní jít do většího rizika, jsou otevření tomu zakládat nové věci, zadlužovat se, pouštět se do nevšedních projektů – mají velké vize a sny. Ochota těchto lidí vyjít ze své komfortní zóny za hranici průměru je velká.“

Právě znalost osobních hranic je podle všech spíkrů jedním z nejdůležitějších ochranných faktorů. „Zralý člověk pozná své limity a umí si říct o pomoc. Mladý člověk, co naskakuje do startupu, se obouchává a svoje hranice většinou hledá,“ dodává Spousta. Cestu k tomuto uvědomění a stanovení vlastních limitů si navíc dotyčný člověk musí vyšlapat sám, shodují se diskutující.

Jak chránit sebe a svůj byznys

Návod na ochranu psychického zdraví, šitý founderům na míru, bohužel neexistuje. Prevence ani potenciální intervence se zásadně neodlišují od řešení psychické nepohody běžné populace. Podle Salomonové je zásadní všímat si varovných signálů, jako je například nespavost, změny nálad, ztrácení přehledu v úkolech nebo nechuť k práci. Těch si lze navíc všímat nejen to u sebe, ale i v okolí.

„Pokud vás dlouhodobě nikdo neupozorňuje, že se mu na vás něco nezdá, nemusíte si ničeho vůbec všimnout. Proto je prevence a povědomí o vlastním duševním zdraví strašně důležitá,“ říká Salomonová. Všímavost vůči vašemu okolí tak může zachránit kůži nejen vám.

Dalšími preventivními opatřeními mohou být podle Salomonové sdílení v komunitě, mentoring, dostatečná sebepéče ve spojení vnímavosti vůči sobě samému nebo i psychoterapie. Na tu se přitom nemusí dostat až v případě obtíží.

„Psychoterapie funguje i jako určitá prevence. Ve spoustě případů nemusí člověk nechat situaci zajít tak daleko, odkud už není návratu. Je dobré o sebe pečovat dlouhodobě,“ vyzdvihuje zásadnost prevence Chadi Moussawi, zakladatel startupu Terap.io, který se zaměřuje na psychoterapie v online prostředí.

Lidé si mohou všimnout psychických obtíží až ve chvíli, kdy se projeví fyzicky. „Tělo jsme schopní vyždímat úplně neuvěřitelně. Když jsme od něj dlouhodobě odpojeni, tak nás to jednou dožene,“ komentuje Spousta. Následky již vzniklých potíží se pak mohou projevovat navíc i zpětně.

„I když se potom firmě začalo dařit, tak mám ještě dnes problémy se zhoršenou koncentrací a pamětí. Moje lékařka mi diagnostikovala subdepresivní stav. To mě doběhlo až rok po krizi, což je prý poměrně běžné,“ popisuje svou zkušenost Pavel Šíma a zdůrazňuje tak zásadní důležitost prevence a včasné intervence.

Psychická nepohoda klíčových lidí ve firmě je v podstatě jedním z rizik, která mohou byznys negativně poznamenat a lze na něj myslet už při samotném zakládání podniku. Od samých začátků jde o budování firemního prostředí, ve kterém se jeho aktéři nebojí požádat o pomoc a nastavení podpůrných mechanismů, které slouží jako prevence proti přepracování nejen u zakladatelů. Znovu je potřeba zmínit dostatečnou znalost sám sebe, svých hranic a podle nich byznys nastavovat.

Na celý záznam akce Founders Virtual o wellbeingu se můžete podívat níže.