Neratovice jsou město bez kostela. Nový vznikne na místě černé skládky a vyjde na víc než čtvrt miliardy

Komunisté tu kostel nechtěli, a tak jsou Neratovice jedním z mála měst, které kostel nemá. Po dlouhých letech se to nyní změní.

Eliška NováEliška Nová

kostel-v-neratovicich-5

Foto: Nadace neratovického komunitního centra

Neratovice budou mít svůj první kostel

0Zobrazit komentáře

Městem jsou šestnáctitisícové Neratovice teprve od padesátých let minulého století. Kostel nemají, komunisté ho v něm nechtěli, a tak se jim také říká město bez kostela. Teď by se to mělo napravit. Sakrální stavbu si tu vysnila Nadace neratovického komunitního centra, za kterou stojí Arcibiskupství pražské. Nyní se začíná stavět.

Na území farnosti se přitom k církvi hlásí až tři tisícovky lidí, na pravidelné bohoslužby jich chodí kolem dvou set. A tito lidé musí pravidelně navštěvovat kostelíky v okolních obcích a často musí stát venku.

Na začátku tak byla poptávka po místě nejen pro věřící, ale také po místě, kde by se mohli lidé prostě setkávat. Nový kostel měl být také důstojnou dominantou města a architektonickým skvostem. „Když se řekne Neratovice, lidé si vybaví město chemického průmyslu plné komínů. Náměstí tvoří paneláky a městu chybí důstojná dominanta,“ popisuje nadace.

Nový kostel Nejsvětější Trojice a také pastorační centrum kardinála Josefa Berana navrhl pro církev architekt Zdeněk Fránek a nadace si od toho slibuje, že bude vyhledávanou kulturní památkou. Stavba má připomínat loď, respektive Noemovu archu s věží, která má zase evokovat postavu, jež se k lodi sklání. Věž je zároveň dutá a budou v ní zvony.

„Stavba zosobňuje církevní společenství daného místa, tvarem ale odkazuje i na dynamiku dějin, které zmítají celým lidstvem a propsaly se i do životního zápasu a odkazu kardinála Josefa Berana,“ uvádí nadace. Berana věznili nacisté i komunisté, nakonec odešel do nuceného vyhnanství do Vatikánu. Když zemřel, komunisté nedovolili, aby se jeho tělo vrátilo domů, a tak byl pohřben v bazilice svatého Petra po boku papežů. Do vlasti se vrátil až nedávno, vládním speciálem v roce 2018. Byť Beran nemá s Neratovicemi přímé spojení, pro jeho neuvěřitelný příběh se církev rozhodla novou stavbu zasvětit i jemu.

Co se Fránka týče, oceňovaný architekt má za sebou i několik církevních staveb. Je mezi nimi modlitebna Církve bratrské v Litomyšli a také v Černošicích. Ke vstupu do budoucího neratovického kostela navrhl také čtyřdílné okno na znamení čtyř evangelistů. Světlý interiér pak doplňuje spirála, která stoupá odzdola nahoru jako bezbariérová stezka. Po jejím obvodu jsou vstupy do jednotlivých provozních místností.

Kostel má mít zelenou střechu, která bude zavlažovaná z retenčních nádrží, a celá stavba bude také nízkoenergetická. Budova ve tvaru oválu s rozměry 40 x 22 metrů je čtyřpodlažní s vedlejší jednopodlažní farou. Vyrůst má na hranici obce Libiš a Neratovic, a to v místě, které je nyní zarostlé, navíc plné odpadků. Kostel tak nahradí černou skládku, doplnit ho má také hřiště a park s jezírkem.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Na farnosti by se pak měly odehrávat různé akce a kostel by měl být k dispozici pro aktivity všech lidí z okolí. Mohou se tu pořádat koncerty, výstavy i svatby. Zároveň má mít stavba významný společenský přesah a fungovat jako místo, kde se buduje občanská společnost, sociální vnímavost, fungovat má také v prevenci kriminality.

Náklady na hrubou stavbu jsou přes dvě stě milionů korun, konečná částka by se měla vyšplhat na skoro 300 milionů. Nadace ji plánuje financovat ze dvou zdrojů. Jedním jsou příspěvky od dárců, druhým pak prodej pozemků a nemovitostí ve vlastnictví nadace. Mezi nimi je například fara v Hostíně u Vojkovic. Kostel začne letos v létě stavět společnost HSF System. Hotovo by mělo být v roce 2027.

Z Pražského hradu na beskydské louky. Architekti dokončují bydlení na okraji horské přírody

Renomované studio Acht přineslo do beskydské přírody tradiční humna. Lidé tu bydlí na okraji hor a zároveň dostatečně blízko k obchodům i školce.

Eliška NováEliška Nová

eden-roznov-10

Foto: Acht

Nová rožnovská humna

0Zobrazit komentáře

Rožnov pod Radhoštěm poptával především bydlení pro mladé lidi a rodiny. Vybral k tomu pozemek, který z jedné části navazuje na místní sídlištní zástavbu, z té druhé se ale otevírá do beskydských luk plných kvítí a podmanivých hor. Po letech se nyní projekt dokončuje a je skoro vyprodaný.

Město nechalo vypracovat územní plán už v roce 2016. Od roku 2019 se pak v Beskydech staví, a to v několika etapách, přičemž ta předposlední byla dokončena letos v květnu a poslední bude na konci léta. Autorem je studio Acht architekta Václava Hlaváčka, který mimo jiné už léta dokresluje areál Pražského hradu. Naposledy třeba v projektu Nového probošství.

Stejně tak je unikátní i projekt Eden Rožnov, kterému architekti přezdívají Nová rožnovská humna. To proto, že aktuální výstavba jakoby vrátila klasická humna, která historicky patřila k obcím podobné velikosti. Říkávalo se „za humny“ ve smyslu za stodolami nebo také tam, kde zástavba přechází do volné krajiny. A to je příklad beskydského komplexu.

Nevytěžil zdejší pozemky na maximum, naopak, vznikl zde projekt, který je složený z takzvaných dvojdomů, jež nerostou do výšky, ale nechávají volný pohled směrem do krajiny, do hor i na město. Zároveň není zástavba tak hustá. To všechno je ale dostatečně blízko, aby tu nechyběly služby a infrastruktura. Jen kousek odsud je obchod, mateřská škola i veřejná doprava.

„Navržené bydlení harmonizuje území, nesnaží se místo vytěžit a zničit ho. Nové bytové domy jsou rozmístěné od hrany již stojících domů směrem k horám tak, aby respektovaly tvar kopce a nepřevyšovaly horizont,“ popisuje Hlaváček.

Dohromady tady vzniklo patnáct moderních budov. V každé z nich je pouze šest až třináct bytů. Zatímco v té předposlední to bylo ono maximum, v právě dokončovaném domu jich bude už jen osm. Celkem tu od roku 2019 až do konce letošního léta vznikne 97 bytů v dispozicích od jedné místnosti s kuchyňským koutem až po čtyři a o velikostech 35 až 120 metrů čtverečních. Každý byt má terasu či balkon a také parkovací stání.

„Chtěli jsme, aby výstavba citlivě respektovala okolní přírodu a aby nabídla maximální pohodlí svým obyvatelům. Proto jsme pečlivě vybírali architekty a rozhodli se místo jedné či dvou velkých budov postavit raději větší počet malých domů. Zájem o bydlení v našem projektu potvrdil, že toto rozhodnutí bylo správné,“ říká Petr Goldmann z Eden Rožnov s tím, že v nabídce je posledních pár bytů.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Domy navazují na tradici. Jsou zděné a většina má sedlovou střechu. Štíty jsou bílé, fasáda některých z nich je také ze stran obložená dřevem. Patra jsou maximálně tři až čtyři. Byty mají zároveň přinést individuální bydlení, které zajistí co největší možné soukromí. To všechno zařadilo ještě nedokončený projekt do nominací na Českou cenu za architekturu v roce 2021.

Studio Acht má kromě Pražského hradu na svém kontě i další oceňované realizace. Od roku 1993, kdy vznikla pobočka nizozemského studia v Česku pod vedením Václava Hlaváčka, pracoval ateliér na desítkách projektů, mezi nimiž byla například obnova Sázavského kláštera a aktuálně je to konverze brněnského brownfieldu Vlněna či činžovní domy na pražských Příkopech.