Je to deset let, co poprvé vešly v platnost Pražské stavební předpisy. Vyhláška převážně technického rázu, která je doplňkem ke stavebnímu zákonu, měla ambici vrátit se k ryze městskému plánování a tvorbě funkčních čtvrtí. Po deseti letech, během kterých to šlo s předpisy nahoru a dolů, je přijalo také Brno. Ostrava k nim má nakročeno, jejich schvalování je tu ale stejně problematické, jako bylo kdysi v hlavním městě. Co se během té doby změnilo a jak předpisy ovlivnily tvář tří největších českých měst?

Psal se rok 2014, v Praze vládl Tomáš Hudeček z TOP 09 a jeho rada tehdy schválila dokument, který se jmenoval Pražské stavební předpisy. Vytvořilo ho několik odborníků, architektů a urbanistů, kteří se chtěli vrátit k osvědčenému plánování města. Ve zkratce se říkalo, že podle nového předpisu bude možné stavět městské bloky podobné těm, které patří mezi lidmi k nejoblíbenějším. Uliční čára, výškové limity, pravidla pro parkování i pro reklamu… Tohle všechno mělo dohromady vytyčit čtvrti, které se budou podobat Vinohradům, Vršovicím či Dejvicím.

Dokument tak nemá roli ve stavebním řízení ani jeho délce, ale předurčuje to, jak by měly stavby vypadat a podle jakých pravidel by se mělo stavět. Kromě technických věcí se navíc zaměřuje na pravidla v daném území, která jsou mnohem propracovanější než celostátní vyhláška.

Pokrokový předpis tehdy chválili kromě odborníků, mezi nimiž byl třeba architekt Josef Pleskot, i developeři. Šéf Central Group Dušan Kunovský je označil za malou revoluci, podpořily je Skanska, Sekyra Group i Ekospol. To všechno spolu se silnou billboardovou lobby, které vadilo omezování reklam, mimochodem zasahovalo i do pražských voleb a má se za to, že právě to mimo jiné prohrálo v roce 2014 TOP 09 a Hudečkovi volby.

Přidala se další velká města

Zatímco hlavní město si rozhodlo, jakým směrem se vydat, státu se to ale nelíbilo. Ministerstvo pro místní rozvoj dokument několikrát smetlo ze stolu a svého času mělo dojít i na úplné vyškrtnutí možnosti, že by si Praha tvořila vlastní předpis.  Nakonec se stal opak – speciální zmocnění metropole se rozšířilo na tři největší města. Kromě Prahy si tak smějí vlastní předpisy vytvořit také Brno a Ostrava.

Rozdíl mezi tím, jestli stavíte ještě podle celostátní vyhlášky, nebo podle Pražských stavebních předpisů, je přitom zásadní a vidět je ho na první pohled. Příkladem může být i nedávno dokončený projekt na Rohanském ostrově od firmy Sekyra Group. Jedna z prvních částí se plánovala ještě v době, kdy Pražské stavební předpisy neplatily. I proto teď na jednom z nejlukrativnějších pozemků vznikly místo blokové zástavby solitéry, na jejichž podobu se snáší kritika.

Věže jsou pětiboké a architekti se původně museli vyhnout severní orientaci kvůli předepsanému oslunění. „Stavby se plánovaly ještě v době, kdy platilo nešťastné pravidlo, aby prvního března svítilo slunce na jednu třetinu podlahové plochy bytu po dobu jedné a půl hodiny. V takovém případě bylo nemožné vytvořit byt na sever, což je v tomto případě s výhledem na Vltavu. Domy tak musely být nějak natočené,“ vysvětloval architekt Pavel Hnilička, který vytvořil pro Rohanský ostrov urbanistickou studii. Nyní se staví další etapy projektu, které by už měly být plánovány podle pokrokového dokumentu. Rozdíl tak bude možné sledovat přímo.

Praha pak v letošním roce pokročila a přidala tři novinky. První je zavedení vrstvy zeleně na střechu v případech, kdy má sklon dvacet stupňů. Zelená střecha by se měla objevit všude tam, kde není využita k něčemu jinému, například pro terasu či světlíky. „Primárním cílem je napomáhat snížení a zpoždění odtoku srážkových vod ze střechy. Sekundárním pak doplnění o takzvaný vegetační kryt a eliminace dopadů klimatických extrémů,“ popisuje pro CzechCrunch tiskový mluvčí pražského Institutu plánování a rozvoje Marek Vácha.

Další novinka by měla zajistit větší dostupnost veřejných toalet. Až dosud platilo, že WC musí mít obchody s plochou nad pět tisíc metrů čtverečních, nově je to jen tisíc. A do třetice předpisy reagují na novelu vodního zákona a zavádí pravidla pro hospodaření s dešťovou vodou. To znamená povinnost zřizovat retenční nádrže, do kterých by se srážková voda vsakovala. Mají přispět nejen v boji se suchem, ale například také zabránit přívalovým dešťům, po kterých se voda valí ulicemi.

Nové stavební předpisy platí od letošního července také v Brně. To prakticky převzalo pražské znění a rozdíly nejsou významné, byť nějaké přece jen existují. Moravská metropole například nepotřebuje část týkající se metra. „Městu přinesou Brněnské stavební předpisy novou záruku kvalitního rozvoje. Vychází vstříc vzniku městských tříd a významných ulic, kdy předepisují jejich minimální šířku s dostatečným prostorem pro potřeby pěšího pohybu a bezmotorové dopravy. Důraz je v předpisech kladen i na boj proti suchu a povodním, například skrze větší využití modrozelené infrastruktury,“ popsala Kancelář architekta města Brna.

Město si od nových předpisů slibuje také důraz na charakter výstavby a veřejného prostranství, regulaci reklamy a kromě parkování řeší i místa pro odkládání jízdních kol. Prim bude nyní hrát bloková zástavba, stejně jako už nějakou dobu v Praze, a zjednodušit by se měla výstavba v prolukách. „Především je možné díky brněnským stavebním předpisům navrhovat smysluplnou městskou zástavbu,“ dodává kancelář.

Docela jinak je na tom Ostrava, kde se stavební předpisy ocitly ve stejných porodních bolestech jako před lety v Praze. Slezská metropole tak nyní hraje de facto se třemi variantami. Přijmout pražský předpis podobně jako Brno, což se ovšem už dřív setkalo s nevolí vedení města. Druhou variantou je upravit si předpis k obrazu svému. A třetí je speciálního zmocnění v zákoně vůbec nevyužít a řídit se dál pravidly celostátní vyhlášky. Byť náměstkyně Hana Tichánková (ANO), která má věc na starosti, říká, že na tvorbě se pracuje.

„Řešíme poslední detaily a na podzim letošního roku budou (předpisy) připraveny tak, aby řešily potřeby a zohledňovaly podmínky výstavby v Ostravě. Stavební předpisy dalších českých měst jsou jistě inspirací, ale důležitá je pro nás jejich funkčnost na území tak specifického města, jako je Ostrava,“ uvedla pro CzechCrunch Tichánková. Zatím ale rozhodnutí o jejich osudu rada města odkládá. Naposledy minulé pondělí.