Je mu 19 a na olympiádu trénoval jen čtyři měsíce. Během pár dní tam získal dvě medaile a stává se hvězdou
Devatenáctiletý český rychlobruslař Metoděj Jílek potvrzuje, že má před sebou velkou budoucnost. Původně přitom závodil na kolečkových bruslích.
Nevyhrál u něj fotbal, hokej ani tenis. Metoděj Jílek si v dětství naopak zamiloval sportovní disciplínu, která v Česku nemá takovou tradici – už od pěti let závodil na kolečkových bruslích, což mu vydrželo až do puberty. U bruslí zůstal i dál, jen vyměnil kolečka za čepel a asfalt za led. A co se stalo za pár let? Vyrazil na první zimní olympiádu, kde si buduje renomé. A po dnešku rovnou zlaté!
Vedle snowboardistek Zuzany Maděrové a Evy Adamczykové je rychlobruslař Metoděj Jílek zatím jediným sportovcem, který letos vybojoval pro Česko medaili. Stříbro vydřel před pár dny v závodě na 5 000 metrů, když o dvě a půl vteřiny nestačil na favorizovaného Nora Sandera Eitrema. A před pár okamžiky přidal další skvělý úspěch v podobě zlaté medaile na deseti kilometrech.
Být na olympijské bedně je nepochybně skvělý zářez do životopisu, v případě Jílka je ale možná ještě zajímavější tempo, s jakým se mezi elitní rychlobruslaře zařadil. Ještě před čtyřmi lety totiž devatenáctiletý rodák z Prahy závodil na kolečkových bruslích, ke kterým přičichl jako malé dítě. „Šli jsme bruslit do střediska Na Korunce, tam nás potkala trenérka a zeptala se, jestli se nechceme přidat,“ vzpomíná Jílek v rozhovoru pro Český olympijský tým.
Zobrazit příspěvek na Instagramu
Teprve okolo patnácti let postupně přecházel na ty s dlouhým nožem, byť na kolečkách stále více či méně soutěžil. „Kvůli olympiádě jsem loni vynechal kolečkovou sezonu a v létě jsem se věnoval ledu. Připravoval jsem se asi čtyři měsíce,“ říká. To mu stačilo k tomu, aby uspěl na největším světovém sportovním pódiu, úplně snadné to ale nebylo.
Vedle toho, že týdně tráví až pětadvacet hodin tréninkem v posilovně a jízdou na kole, aby se udržoval v kondici, musel také objíždět závodní ovály napříč Evropou, aby si je takříkajíc osahal. Trénoval jak v Německu, tak v nejslavnější rychlobruslařské zemi, v Nizozemsku.
Neznamená to však, že by na olympiádu dorazil bez předchozích závodních zkušeností. Nejprve jako junior byl na šampionátech v Itálii a Japonsku, kde se mu v posledních letech podařilo vybojovat medaile všech tří hodnot. Dokonce přepsal i české juniorské rekordy. I to mu výrazně pomohlo při přechodu do dospělé kategorie.
☝🏻Metoděj Jílek je nejmladším medailistou ze zimních olympijských her v dějinách České republiky! pic.twitter.com/9bnGAhZXQe
— Český olympijský tým (@olympijskytym) February 8, 2026
Příchod mezi špičku ovšem obnáší nejen skvělou fyzickou připravenost, ale také mentální odolnost. I když Jílkovi bude teprve v červnu dvacet let, už dobře ví, jak klíčové je mít správné nastavení mysli. „Většina lidí by řekla, že to nejlepší na rychlobruslení je rychlost. U mě je to ale mentální výkonnost. To, že musím pořád překonávat svoje hranice a posouvat limity. O tom ten sport podle mě opravdu je,“ dodává.
Není proto divu, že už v tomto věku je přirovnáván k Martině Sáblíkové, nejúspěšnější české rychlobruslařce a držitelce sedmi olympijských medailí. A byť to bere jako velkou poctu, v hlavě to má nastavené jinak. „Chci si budovat vlastní příběh a nechci být přirovnáván k nikomu jinému,“ říká Jílek.
V olympijském programu má ještě dva další závody: ve čtvrtek 19. února jej čeká 1 500 metrů, kde má rovněž velké šance na cenný kov, a v sobotu 21. února se představí v závodě s hromadným startem. A ano, zřejmě i během těchto dvou klání si bude muset odskočit na záchod, než vyrazí na start, jak se smíchem doplňuje v rozhovoru.
Prozatím si ale může užívat velmi úspěšnou olympijskou jízdu a odpočívat. Třeba u videohry Kingdom Come: Deliverance II nebo u konzole Nintendo Switch 2, které si prý zapíná ve chvílích, kdy má čas na relax.
