Projekce v 360 stupních a splachování dešťovkou. Akce v Cubexu stojí za návštěvu i kvůli budově samotné

Co dělí průměrnou konferenci od skvělé? V technologiích, udržitelnosti i logistice jde pražské Cubex Centrum do detailů.

Marta PlecitáMarta Plecitá

good-game-03-1920-x-1080-px

Foto: Cubex Centrum Praha

Pražský Cubex láká na špičkové technologie i udržitelnost

Konferencí už jsme všichni zažili spoustu. Lepších i horších a ne vždycky se nám na ně chtělo. Často se podobají jako vejce vejci. Pražské Cubex Centrum se to už šest let snaží změnit a udělat z konferencí a firemních akcí události, na které se lidem chce. „Naší ambicí je, aby lidé na akce chodili už kvůli atmosféře, prostoru a technologiím. Když ke skvělému tématu a speakerům našich klientů přidáme prostředí, které má myšlenku a špičkové high-tech vybavení, stane se i dříve běžný event zážitkem, na který jen tak nezapomenete. Budete o něm chtít vyprávět a vrátit se na další,” říká marketingová manažerka Cubexu Dagmar Alexandra Koterová.

Mluvil tu prezident, přednášeli generální ředitelé významných firem a vystupovaly i známé kapely. Multifunkční prostor na pražské Pankráci pojme až 1 700 osob a je řešený tak, aby se přizpůsobil různému typu akcí, které se tu konají. „Ať už jde o rozložení prostoru nebo audiovizuální sdělení,” vysvětluje Koterová. Na mysli má třeba Media Wall, stěnu o rozměru 102 metrů čtverečních v hlavním foyer, kde projekci zajišťuje pět projektorů s rozlišením 4K, nebo LED stěnu o rozměru 44 metrů čtverečních trvale instalovanou v hlavním sále. 

Unikátní jsou i velkoformátové panoramatické projekce až do 360 stupňů v hlavním sále. „Architekti to s námi neměli lehké, ale vyplatilo se to. Sál má zaoblené rohy a hlavně nemá žádné sloupy. Takže promítání je skutečně působivé, po vizuální i zvukové stránce. Můžete tu vyprávět historii firmy, představit novinky nebo jenom lidi v sále naladit a probudit emoce,” dodává. Běžnou prezentaci v pdf nebo video z YouTube je pro prostorové promítání potřeba předělat, upravit formát, případně obsah. S tím firmám může pomáhat specializovaný dodavatel Cubexu. 

Další high-tech vychytávkou je světelný koncept Chameleon. Přizpůsobuje barevnost prostor požadavkům klientů a díky tomu jsou pokaždé jiné. „Že by některá barevná kombinace nebyla možná? Firmy se na to někdy ptají, ale stát se to naštěstí nemůže,” vysvětluje Koterová. Systém funguje na principu vkládání RGB kódu. Zároveň strop umožňuje různé části prostoru nasvítit jinou barvou, včetně divokých kombinací. 

Kromě vyspělých technologií jsou prostory Cubexu nadstandardní přístupem k udržitelnosti. Budova Trimaran, ve které sídlí, získala certifikát LEED Platinum, tím pádem musí všechna jeho kritéria splňovat i Cubex. Znamená to jedno ze dvou celosvětově nejrespektovanějších „razítek” o šetrnosti budovy k životnímu prostředí.

Silver a Gold už jsou poměrně standardem, ale Platinum má v ČR jen málokterá budova,” potvrzuje Koterová. Jsme na to hrdí a chceme naším přístupem inspirovat každého, komu ekologická stopa není lhostejná, dodává. Může přitom jít o zdánlivé maličkosti. Při splachování o přestávce mezi přednáškami se na WC dozvíte, že jste právě využili dešťovou vodu. Na jednotlivých akcích je také potřeba minimálně chladit nebo topit, a to díky vysoce výkonné fasádě kombinované s žaluziemi.

Všechna foyer i menší salonky nabízejí denní světlo, z hlediska energetických úspor je zásadní i využívání LED pásek, automatické řízení osvětlení celé budovy, čidla teploty a CO2 (což znamená, že se zbytečně netopí ani nevětrá) nebo vysoce efektivní topné a chladicí stropy.

Přijedete k nám MHD, catering dostanete do porcelánu místo plastu, pití z velké nádoby místo malé lahve…” vyjmenovává Koterová drobnosti, které jako celek plní vizi Centra. Mezi průměrem a unikátním zážitkem leží často detaily, tvrdí. Dostatečně velký pult na kávovary, logistika luxusních prezentačních aut, která projdou „dveřmi” na centimetr i se sklopenými zrcátky, last minute technická přání, která je nutné vyřešit v řádu sekund, nebo modlitebna pro všechna náboženská vyznání. Zatím čekám na úkol, který bychom nezvládli, byť někdy s potem na čele, říká na závěr.

CC Native

Partnerem článku je Cubex Centrum Praha

Dům pro fotografa se stal pomyslnou tečkou za beskydskou vesnicí. Okolní louky pouští až k fasádě

Novostavba to hraje na obě strany. Je posledním domem ve vesnici, za ní se již rozkládají jen louky. Bere si proto trochu z přírody i urbanismu.

dum-fotografa2

Foto: BoysPlayNice

Dům pro fotografa

0Zobrazit komentáře

Na dohled od valašských kopců stojí dům na pomezí volné přírody a zástavby obce. Je obklopený budovami ze 70. let minulého století, a přesto jeho stavba nebyla vůbec jednoduchá kvůli poloze. Objevte více příkladů zajímavé architektury v našem pravidelném newsletteru Arch, k jehož odběru se můžete přihlásit v boxu níže.

Ukazujeme to nejzajímavější ze světa architektury a co se nejen v Česku staví.

Newsletter Arch | Poslední vydání

Dům, který se snaží splynout s okolní krajinou, je pomyslnou tečkou za socialistickou zástavbou obce, ve které se nachází. Za ním se už rozlévají jen louky plné zeleně a Beskydy. „Pozemek vypadal jako pěkná mírumilovná louka pod lesem, ale klamala nás tráva. Leží na rozhraní třetí a čtvrté zóny CHKO Beskydy. I přesto, že všude kolem je původní zástavba ze 70. let 20. století, jsme museli vyvinout veliké úsilí, abychom mohli tento dům postavit. Ani orientace pozemku nebyla úplně ideální, ale nic, co bychom nezvládli,“ říkají architekti ze studia ValArch, kteří měli projekt na starosti.

Aby se jim podařilo z domu vytvořit pomyslnou bránu mezi zástavbou a přírodou, použili z každého trochu. Při pohledu z ulice dům působí lehce urbanistickým dojmem, čemuž vděčí střeše bez přesahů. Při pohledu z louky se ale mění v organickou hmotu plnou dřeva a zeminy prorostlé trávou.

Jedno křídlo domu splývá se svahem a jeho zelená střecha prodlužuje louku až k fasádě. Ta je bílá, ovšem její součástí jsou i segmenty obložené dřevěnými latěmi. Výrazným prvkem jsou také velkoformátová okna a prosklený štít, který pouští maximum světla do podkroví.

To bylo rozděleno na dvě části. Zatímco prosklený štít nabízející výhled na beskydské kopce patří prostoru vyhrazenému dětem, v druhé části se nachází fotografický ateliér majitele domu s výstupem na zelenou střechu.

Pod ní se nachází ložnice s koupelnou, na kterou navazuje hlavní obytný prostor s kuchyní, jídelnou a obývákem. „Ve vstupu je vytvořen záliv pro parkování, kterým vyrovnáváme první výškový rozdíl pozemku a vytváříme i jakýsi pocit soukromí tím, že polosoukromým předprostorem oddělujeme dvě části. Absence oplocení, branek a bran opět odkazuje na okolní louky a volně plynoucí valašskou krajinu,“ říkají architekti.

Zatímco interiéru podkroví vládne především bílá, v přízemí dostalo slovo také dřevo, ze kterého jsou okenní rámy, trámy na stropě, schodiště a některé kusy nábytku. Celkově vše působí minimalistickým, přesto útulným dojmem.