První bytová dřevostavba v Praze je hotová. Stojí v Řeporyjích a nabízí nízkoenergetické bydlení

Domy využívají i geotermálních vrtů a také tu jsou tepelná čerpadla. Především jsou ale zčásti ze dřeva, což je vidět i uvnitř bytů.

Eliška NováEliška Nová

timber-praha-7

Foto: UBM Development

V Řeporyjích vznikla první bytová budova ze dřeva

0Zobrazit komentáře

Základy nových domů v pražských Řeporyjích jsou z betonu, stejně jako schodiště. Jinak jde ale o čtyři dřevostavby, které vznikly z CLT desek. První bytové domy ze dřeva nyní dokončil developer UBM. V nabídce je přes šedesát bytů.

Projekt, který dostal název Timber Praha, vznikl z prefabrikovaných dílů, jež developer převezl z továrny rovnou na stavbu. Prefabrikaci podléhaly například i koupelny. To všechno zkrátilo dobu práce až o třetinu. Hrubá stavba všech čtyř domů byla hotová za sedm měsíců, po roce je projekt ve finále. UBM nyní spouští dny otevřených dveří a k prohlédnutí je k dispozici i vzorový byt.

První dřevěná bytovka má dřevo přiznané na jedné z fasád, uvnitř ho lidé uvidí na podlahách a stropech. Dohromady bylo na projekt použito 1 800 kubíků dřeva, které na sebe naváže oxid uhličitý o hmotnosti 1 800 tun. To zaručuje zhruba o šedesát procent nižší emise než u klasické výstavby. Zanedbatelné to není vzhledem k tomu, že na účtence za globální oteplování představuje stavebnictví velkou položku.

Domy jsou v energeticky nejúspornější kategorii, k čemuž nicméně pomohlo nejen dřevo. Timber Praha využívá zároveň geotermálních vrtů, které zajistí budoucím majitelům topení, chlazení i ohřev vody. Jsou tu také tepelná čerpadla na bázi země-voda, elektřinu ve společných místnostech či provoz výtahu zajišťuje fotovoltaika na střeše, okna mají exteriérové žaluzie, které zabraňují přehřívání, a v garážích jsou rovněž nabíjecí stanice pro elektromobily.

„Byty s ekologickou certifikací jsou pro majitele potvrzením kvalitní investice, růstu hodnoty nemovitosti v čase a snížených nákladů na provoz v budoucnu,“ uvádí jednatel UBM pro Česko Josef Wiedermann.

Projekt je každopádně součástí většího stavebního celku, který se jmenuje Arcus City. Tady UBM staví domy konvenční cestou, důvodem jsou především peníze. Dřevostavby mohou v Česku dosahovat jen dvanácti metrů požární výšky. Nízké budovy se však developerovi tolik nevyplatí, představují totiž malou návratnost. Cena za stavění je navíc dražší než u konvenčních budov, a to i přesto, že jde vše rychleji. „Kdyby si člověk koupil pozemek v Praze, čtyři patra by mu absolutně nedávala finanční smysl. V našem případě je to třetí fáze úspěšného projektu,“ uvedl již dříve Wiedermann.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Dohromady se ve čtyřech dřevostavbách nachází 62 bytů, které mají dispozice od jedné místnosti s kuchyňským koutem až po 4+kk. Jsou ve velikostech od 39 metrů čtverečních do 110. Byty mají sklep, parkovací stání v podzemní garáži a také balkon, terasu nebo předzahrádku.

Nadzemní části bytových domů jsou ze smrkového dřeva, zatímco venkovní fasády tvoří modřín. Uvnitř jednotlivých bytů je pak dřevo schováno pod sádrokarton, a to jednak kvůli akustice, jednak kvůli vnitřním instalacím. Ty by sice mohly být i ve dřevě, ale muselo by jít o silnější CLT desku. I tak je tu ale přírodní materiál krásně cítit. Byty v nabídce začínají nad šesti miliony korun, ty nejdražší stojí kolem sedmnácti.

Rubriku Bydlení a reality podporujíhypox

V Braníku roste bytovka s výhledem na Pražský hrad. Staví ji developer se stopou na Vltavské filharmonii

Bytový dům v Braníku je netypický svojí zkosenou střechou. Důraz dali architekti také na maximální využití prostoru jednotlivých bytů.

Eliška NováEliška Nová

panorama-branik-4

Foto: Panorama Braník

Panorama Braník

1Zobrazit komentáře

Potkávají se tu prvorepublikové vily s komunistickými paneláky. Do tohoto prostoru v Braníku nyní vstupuje také současný styl, který sem doplní projekt Panorama Braník. Ten slibuje cenově dostupné byty a také výhled do samotného srdce Prahy.

Bytový dům se svojí výškou přibližuje ke druhým z jmenovaných sousedů, tedy k panelákům. Má úctyhodných čtrnáct pater. Přesto se jim nepodobá. Bytovka má netradiční vzhled, a to především díky zkosené střeše. Ta umožnila, aby v nejvyšších patrech vznikly kaskádovité terasy.

A právě odsud je ten nejlepší výhled. „Lze dohlédnout na Pražský hrad a do širokého okolí, což bylo inspirací i pro název celého projektu. Balkon nebo terasu, odkud si obyvatelé mohou užít výhled na Prahu, má v projektu většina bytů,“ říká pro CzechCrunch architekt Daniel Smitka z Atelieru Smitka, který za projektem stojí.

Dům se nachází v ulici, která se svažuje dolů k Vltavě, výhled tak Panorama Braník poskytuje i na řeku. Budova má být takzvaně zelená, což v praxi znamená, že má retenční nádrž, která zavlažuje zelenou střechu. Počítá se také s pěstováním rostlin na balkonech, pro které jsou tu připraveny velké květináče. Vzniknout by tu měla rovněž občanská vybavenost, minimálně v parteru se počítá s komerčními plochami o velikosti až 750 metrů čtverečních, jež by měly zabrat obchody a restaurace.

Dohromady by v Braníku mělo vzniknout 77 bytů v různých velikostech, od 1+kk s třiceti metry čtverečními až po pět místností s kuchyňským koutem o sto dvaceti metrech, v nejvyšších patrech se nacházejí dokonce mezonety. Všechny mají velkoformátová okna, která kromě výhledů zajišťují také dostatek světla. Přehřívání mají zabránit předokenní žaluzie.

Architekti si pak dali záležet především na řešení dispozic bytů. „Několik měsíců jsme ladili, aby v bytech nepřekážela nevyužitá zákoutí nebo dlouhé chodby bez účelu. Stavěli jsme na konceptu machine à habiter, tedy stroj na bydlení, který pracuje s efektivním využitím prostoru a vytvořením dokonalého místa pro běžný život,“ líčí architekt, který upozorňuje na koncept, jejž razil slavný švýcarsko-francouzský architekt Le Corbusier. Právě řešení jednotlivých bytů a efektivní dispozice jsou podle Smitky to, díky čemu dům vybočuje z řady.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Developerem branického projektu je společnost Fetters, která se věnuje především projektovému řízení staveb. Jako taková má za sebou práci na koncertní hale v Ostravě, plaveckém bazénu v Nymburce nebo Velvyslanectví Korejské republiky. Aktuálně pracuje také na projektovém řízení pražské Vltavské filharmonie. Do bytového developmentu se vrhla až s Panoramou. „Chtěli jsme nabídnout cenově dostupné byty, ve kterých bychom chtěli sami bydlet,“ říká k tomu majitel společnosti Tomáš Fetters.

Byty začínají na ceně pod pěti miliony korun, ty nejdražší se vyšplhají přes patnáct. Hotovo by ve čtvrté městské části mělo být na konci roku 2026.

Rubriku Bydlení a reality podporujíhypox