Ve srovnání s autem jsou na kratší vzdálenosti rychlejší, pohodlnější a především levnější, přesto kola ve většině evropských měst stále nedostávají takový prostor, jaký by si zasloužily. Nahnout misky vah se v nadcházejících letech pokusí italský Milán, který se zavázal, že vybuduje stovky kilometrů nových cyklostezek, jimiž propojí centrum města s přilehlými oblastmi. Město tím chce udělat z cyklistiky ten nejkomfortnější způsob přepravy.

Uzpůsobovat města chodcům a cyklistům není žádnou novou myšlenkou. Například Paříž už dlouhé roky dělá vše pro to, aby měli cestující na kolech co nejlepší podmínky (i proto v centru snížila maximální povolenou rychlost aut na 30 km/h). Francouzská metropole dokonce experimentuje i s takzvanou elektrickou cykloambulancí, která má být u případných raněných rychleji než konvenční sanitka. V Amsterodamu jsou pak kola naprosto zásadní dopravní prostředek.

Sílu městské cyklistiky chápou ale i Italové, konkrétně rada Milána, která se zavázala, že do roku 2035 vybuduje až 750 kilometrů cyklostezek. Lépe řečeno „supercyklistických koridorů“, jež propojí město nacházející se na severu Itálie a všech 133 obcí v jeho širší metropolitní oblasti. Pokud se vše vydaří, po dokončení sítě bude 86 procent obyvatel města a 80 procent služeb (včetně nemocnic i škol) v dosahu jednoho kilometru od cyklostezky.

Chystaná síť, nazvaná Cambio, se má skládat ze čtyř okružních linek uspořádaných soustředně kolem centra města a protínaných šestnácti radiálními linkami, zatímco čtyři dálkové zelené stezky propojí obvod metropolitní oblasti. Kromě cyklostezek budou k dispozici i parkovací stanice pro jízdní kola, orientační tabule nebo energeticky šetrné osvětlení, které se rozsvítí jen tehdy, když jeho systémy zbystří pohyb člověka.

„Jedná se o systémový projekt, který vnímá cyklistiku jako hnací sílu rozvoje a který v sobě spojuje ochranu životního prostředí, bezpečnost, hospodářský rozvoj a všeobecný blahobyt. Rozvoj cyklistické dopravy vede ke snižování emisí skleníkových plynů, zlepšení veřejného zdraví i zvýšení každodenních možností pohybu a cvičení,“ uvádí metropolitní rada italského Milána.

Foto: Metropolitní rada Milána

Vizualizace cyklosítě v Miláně

Celý projekt má podle aktuálních odhadů města stát zhruba 250 milionů eur, nicméně v nadcházejících letech má přinést úspory přesahující jednu miliardu eur. Zčásti i proto, že se sníží výskyt dopravních kolapsů a nehod, které by jinak způsobila auta. Podobná iniciativa probíhá také v Paříži, kde bude v rámci plánu Velo do roku 2026 vybudováno 130 kilometrů cyklostezek, aby bylo celé město dostupné na kole.

Trend takzvané mikromobility, kdy jsou ve městech preferovány alternativní dopravní prostředky včetně elektrických koloběžek, není cizí ani českým městům. Snad ve všech větších (krajských) městech je už nějaká forma mikromobility dostupná, a to samozřejmě včetně Prahy. O tom jsme se ostatně bavili v rámci konference CzechCrunch Onlajn, kde zazněly zajímavé názory například od Vítka Ježka z Rekol, Jakuba Ditricha z ekolo.cz a dalších.