Indexy opět překonávají rekordy a řadě investorů to začíná připomínat internetovou bublinu z přelomu tisíciletí. Hodnoty akcií jsou vysoké a jejich růst se vysvětluje mimořádně silnými finančními výsledky technologických firem. Je však třeba dodat, že kvalita podnikání těchto společností je dnes nesrovnatelně vyšší než tehdy. Jaká je na trzích aktuálně situace a jak se může vyvíjet v příštím roce?

Realita je taková, že největší technologické firmy – tzv. big tech – generují skutečné peněžní toky a zároveň stojí v centru obrovské vlny investic do rozvoje umělé inteligence (AI), jakou jsme v posledních deseti letech neviděli. Otázkou zůstává, zda je současná růstová dynamika udržitelná a kdy se masivní investice do umělé inteligence začnou reálně vyplácet.

Během internetové bubliny rostly nejrychleji společnosti spojené s internetem a telekomunikacemi. Tehdy tvořily hardwarové firmy více než čtvrtinu hodnoty amerického indexu S&P 500, zatímco dnes je to zhruba devět procent. Na jejich místo se postupně dostávají výrobci čipů a polovodičů, jejichž podíl v indexu vzrostl z téměř zanedbatelných úrovní na více než třináct procent.

Právě mezi nimi dnes najdeme hlavní vítěze současného boomu umělé inteligence – jsou to zejména společnosti Nvidia, AMD a Broadcom, které profitují z obrovské poptávky po výpočetním výkonu.

Valuace nejsou tak přehnané jako dřív

Ukazatel P/E (price-to-earnings ratio), tedy poměr ceny akcie k jejímu zisku, je jedním z hlavních měřítek, jak drahé nebo levné akcie jsou. Čím vyšší P/E, tím víc investoři platí za každý dolar (nebo korunu) zisku – často proto, že očekávají výrazný růst ziskovosti v budoucnu.

Na vrcholu internetové bubliny se u tehdejších lídrů pohyboval průměrný P/E kolem 150, u spekulativnějších firem dokonce přes 300. Dnes jsou čísla podstatně střízlivější. Průměrný P/E u největších hráčů v oblasti AI, tzv. hyperscalerů (např. Microsoft, Amazon, Google) a jejich dodavatelů, činí přibližně 62, respektive 51. To je stále vysoká úroveň, ale výrazně nižší než v roce 2000.

Internetová bublina vs. AI bublina

Srovnání ocenění klíčových akciových košů – ocenění dynamicky rostou, ale stále nedosahují extrémních hodnot zaznamenaných v letech 1999–2000.

Upozorňujeme, že předložené údaje se týkají výkonnosti v minulosti, a nejsou proto spolehlivým ukazatelem budoucí výkonnosti.

Srovnání ocenění klíčových akciových košů

Zdroj: Bloomberg, XTB Research

Pokud navíc z výpočtu vynecháme extrémně oceněné společnosti, jako jsou Tesla a Palantir, klesne průměrné P/E těchto firem přibližně na 27. Naopak společnosti, které zajišťují infrastrukturu pro umělou inteligenci – tedy výrobci čipů, serverů nebo datových center –, se obchodují o něco výše, obvykle za 40–50násobek ročních zisků (vyjma extrémů).

Takové ocenění sice naznačuje vysoká očekávání, ale tentokrát je alespoň částečně podloženo reálnými výsledky. Příkladem je právě Nvidia, jejíž akcie za poslední roky vzrostly více než desetkrát – stejně jako její zisky. Jinými slovy: i když cena prudce stoupla, ocenění zůstalo zhruba stejné. V éře dot-comů taková synchronizace růstu zisků a cen prakticky neexistovala.

Riziko přehřátí v roce 2026?

Zisky v indexu S&P 500 jsou dnes výrazně soustředěny v několika málo největších firmách. To je vidět i na poměru mezi standardním indexem S&P 500 (váženým podle velikosti firem) a verzí, která každé společnosti přiřazuje stejnou váhu. Stejně jako během internetové bubliny tento poměr prudce roste – znamená to, že trh táhne úzká skupina gigantů.

Pokud by se začal zpochybňovat jejich další růstový potenciál, dopad na celý index by mohl být značný. Zatímco zisky těchto firem stále rostou, jejich váha v celkovém výkonu americké ekonomiky je tak velká, že případné zklamání by mohlo vyvolat silnou korekci.

Výkonnost indexů po prasknutí internetové bubliny

Výkonnost vybraných indexů během 365 dnů po prasknutí internetové bubliny – po prasknutí internetové bubliny došlo k jasnému přesunu kapitálu do bezpečnějších sektorů, jako je zdravotnictví (PE ~23,8 během bubliny), doprava (~12,8), pojišťovnictví (~9,9) nebo distribuce spotřebního zboží (~18,9).

V době, kdy byly v centru pozornosti spekulativní internetové společnosti, zůstaly tyto segmenty relativně podhodnocené. Dnes lze podobně nízká ocenění v rozmezí 10–14násobku zisku najít v odvětvích pojišťovnictví, telekomunikací a spotřebního zboží a oděvů.

Upozorňujeme, že předložené údaje se týkají výkonnosti v minulosti a nejsou proto spolehlivým ukazatelem budoucí výkonnosti.

Zdroj: Bloomberg, XTB Research

Výkonnost indexů po prasknutí internetové bubliny

Bude se tedy rok 2026 podobat roku 2000, kdy technologická bublina praskla? To se zatím nezdá pravděpodobné. Současné valuace jsou sice vysoké, ale stále výrazně nižší než na vrcholu dot-com éry, zatímco základní ekonomické ukazatele a ziskovost firem jsou mnohem silnější.

To ovšem nevylučuje, že může dojít ke korekci – zejména v segmentech, kde současná ocenění počítají s téměř dokonalým naplněním velmi ambiciózních plánů. Pokud by se v určitém okamžiku ukázalo, že big tech nebo výrobci čipů přestávají plnit vysoká očekávání, investoři by se mohli přesunout zpět k defenzivnějším sektorům, jako je zdravotnictví, energetika nebo spotřební zboží.

Technologie umělé inteligence už dnes bezpochyby mění svět. Otázkou však zůstává, jak rychle se tento technologický pokrok promítne do skutečných zisků firem. Rok 2026 tak může být jistým „momentem pravdy“ – obdobím, kdy se ukáže, zda se investice do datových center, čipů a algoritmů začnou skutečně vyplácet.

Budou zisky držet krok s očekáváními? Pomůže AI skutečně snížit náklady a zvýšit marže firem? Finanční trhy mají tendenci pohybovat se mezi přehnaným optimismem a pesimismem – a ocenit technologii, která by mohla zásadně proměnit lidstvo, nikdy není snadné. Jedno je však jisté: tempo technologického pokroku se bude dál zrychlovat a s ním i výzvy, které tento vývoj přináší.