Sestavili automat a dali do něj brambory. Teď stojí na sídlišti v Letohradě a prodá jich tunu týdně

Se svou značkou Bramborář mají farmářský obchod, kde nabízejí různou zeleninu. Rozhodli se ale prodávat i v automatu – a je o něj zájem.

Eliška NováEliška Nová

bramborStory

Foto: Bramborář

Bramborář a jeho automat

2Zobrazit komentáře

Brambory pěstují na třiceti hektarech půdy v podhůří Orlických hor. Díky tomu mají prý lepší chuť. Může za to nižší teplota, díky které hlízy narůstají pomaleji. Nejsou to ale brambory pro supermarkety, kde by ležely na hromadách. Značka Bramborář je prodává přímo spotřebitelům nebo ve farmářském obchůdku. A nově také ve vlastním automatu na brambory.

Rodinná farma VIKA Kameničná, která si značku Bramborář založila, hospodaří v Kameničné a v Mistrovicích, kde žije jen několik set obyvatel, za použití nejmodernějších technologií. Podobně přistupuje i k jejich prodeji. Už v roce 2023 zprovoznila speciální automat, na kterém si chtěla vyzkoušet, jak by měl v budoucnu fungovat. „Zjistili jsme, že tento způsob prodeje brambor může být mezi našimi zákazníky velmi populární. Proto jsme automat stáhli k nám na dílnu a začali pracovat na vylepšeních. Zahájili jsme také patentové řízení,“ říká pro CzechCrunch obchodní manažer Vítězslav Marek.

Nový, vylepšený automat znovu umístili do veřejného prostranství na konci loňského roku. Nachází se v Letohradě, nedaleko sídliště. A začali ho také propagovat na sociálních sítích. „Na slavnostní otevření nám dorazily nižší stovky lidí a už v tento den jsme si mohli otestovat veškerá vylepšení, která jsme implementovali,“ dodává Marek.

Co přesně dělá? Zákazník si navolí, kolik brambor chce – na výběr má od dvou do deseti kilo. V automatu leží brambory volně, po volbě se začnou automaticky navažovat. To trvá přibližně minutu. Pak už stačí zaplatit platební kartou, přiložit tašku a navážené brambory se do ní nasypou. „Klíčovým prvkem automatu je topení a klimatizace. V zimním období bramborám přitopíme, v letním je zchladíme. Teplotu držíme v rozmezí šesti až deseti stupňů,“ líčí obchodní manažer značky.

Ta si automat vyvíjela sama, za pomoci spřátelené firmy. Na trhu totiž nebyl žádný jiný, který by splňoval podmínky farmářů z podhůří Orlických hor. Brambory chtěli mít uvnitř volně, aby nemuseli využívat neekologické plastové pytle. Potřebovali také dostatečně velký zásobník a hlavně variabilitu pro zákazníka, aby si mohl zvolit, kolik kilo chce.

Umístění v Letohradu v Pardubickém kraji pak zvolili kvůli tomu, že je to město, které podle nich přijímá nové věci a podporuje lokální podnikatele. „Je tam pokrokový starosta, který nám umožnil nasazení automatu na městský pozemek za velmi dobrých podmínek. Od naší bramborárny je automat vzdálený pouze deset kilometrů, což nám zajišťuje efektivní a k přírodě udržitelné plnění, protože nemusíme jezdit s bramborami stovky kilometrů,“ říká Marek.

A brambory jdou v automatu evidentně na dračku. Při prvním pokusu v roce 2023 se prodeje pohybovaly kolem 2 500 kilo za týden, v současnosti se jich prodá asi tuna týdně. Zájem je přitom i o samotné automaty. Už nyní má prý Bramborář mnoho poptávek i od jiných farmářů pěstujících brambory.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Nyní má ve výrobě dalších pět strojů, které chce umístit do blízkých měst: do Ústí nad Orlicí, České Třebové, Lanškrouna, Rychnova nad Kněžnou nebo Žamberka. V současnosti jsou automaty jen na brambory – do jedné násypky se vejde 1 200 kilogramů. Plní se z vrchní části a výhodné jsou právě v tom, že je v nich pouze jeden druh plodiny. Další produkty by totiž farmáře limitovaly v plnění a hlídání stavu zásob.

V budoucnu ale budou umět pojmout dvě odrůdy brambor najednou nebo například brambory a cibuli. A po drobné úpravě by se v nich měla dát prodávat i jablka. Zato pivo, med, mák, kmín nebo vajíčka, které Bramborář rovněž prodává ve svém kamenném obchodě, by do automatu vložit nešly, zejména proto, že jsou v něm produkty volně a bez obalu.

Rodinná farma vypěstuje v Kameničné a okolí tisíc až 1 200 tun poloraných až pozdních brambor ročně. Historie pěstování této plodiny je tu stará více než padesát let. Kromě automatu lze zdejší brambory získat také z rozvozu. Bramborář zaváží do Královéhradeckého, Pardubického a částečně i Olomouckého kraje. „Díky našim skvělým zákazníkům se ale naše brambory dostávají i do Prahy, Karlových Varů, Mikulova nebo i Ostravy. Do těchto měst si musejí lidé zařídit dopravu sami, máme ale reference, že jim naše brambory chutnají,“ dodává Marek.

Automatů na různé produkty v Česku přibývá – a nejde o sladké nápoje nebo sušenky. Existují i na maso, zeleninu či vajíčka. Většinou jsou alternativou ke klasickému prodeji, kdy se však zájemci ke zboží dostanou nehledě na čas a otevírací dobu.

Německo neroste. Je Kaput? K pochopení, v jakém stavu je jeho ekonomika a proč, čtěte tuto knihu

Novinář Wolfgang Münchau napsal knihu o tom, za jakých okolností se zadrhl německý ekonomický zázrak – a proč to šlo předpovídat.

Ondřej HolzmanOndřej Holzman

kaput

Foto: Filip Houska/CzechCrunch

Kaput: The End of the German Miracle

0Zobrazit komentáře

Největší evropská ekonomika se už druhým rokem po sobě zmenšila a ani výhled pro letošní rok neslibuje žádný závratný růst. Vlastně zatím není jisté, jestli se Německu podaří z recese vymotat. Spolková republika zažívá jednu z nejdelších ekonomických krizí za poslední dekády, na kterou bylo ovšem u našich západních sousedů zaděláno de facto již před dlouhými lety, jen se až doteď – často shodou náhod – dařilo ji oddalovat. Ve své nové a příznačně nazvané knize Kaput: The End of the German Miracle o tom píše Wolfgang Münchau. A jde o čtení, které by mělo zajímat i Čechy.

Jak informoval deník Financial Times, Spolkový statistický úřad ve středu oznámil, že německá ekonomika se v loňském roce propadla o 0,2 procenta. Rok předtím poklesla o 0,3 procenta. Německá centrální banka navíc minulý měsíc uvedla, že stagnace bude pokračovat i v letošním roce. Prozatím předpovídá růst o pouhých 0,1 procenta, ale varuje, že například obchodní válka se Spojenými státy by mohla způsobit další rok ekonomického poklesu. To nejsou dobré zprávy ani pro Německo, ani pro Česko, které je na část jeho ekonomiky úzce navázané. A ani pro celou Evropskou unii.

Jako na zavolanou v tomto ohledu vyšla koncem loňského roku zmíněná kniha Kaput od Wolfganga Münchaua, který se dlouhodobě věnuje evropské ekonomice a působí jako ředitel zpravodajské služby Eurointelligence. Ten vysvětluje, že krize německé ekonomiky nevznikla přes noc a ani v době pandemie covidu, od jejíhož příchodu se nedokáže odrazit ode dna. Naopak na více než 250 stránkách velmi pregnantně popisuje, že problémy bobtnaly už dávno a u čelných německých představitelů de facto nebyla snaha s tím něco udělat.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

„Německo bylo průmyslovou velmocí Evropy a v jednu chvíli největším světovým vývozcem. Jeho specializace však vytvořila zranitelnosti a závislosti. Stalo se závislým na ruském plynu a na vývozu do Číny,“ shrnuje v knize její autor.

„Pak přišel rozchod s Ruskem. Vztahy s Čínou, před několika lety ještě největším obchodním partnerem, už také nejsou takové, jaké bývaly. Možná největší ze všech šoků přišel z oblasti technologií. Německo bylo světovým šampionem analogové éry. Digitální technologie však postupně pronikaly do našich životů. Němci vynalezli spalovací motor, elektronový mikroskop a Bunsenův hořák. Ale nevynalezli počítač, chytrý telefon ani elektromobil. To se během let stalo problémem,“ dodává.

Kniha Kaput: The End of the German Miracle, která je dostupná v angličtině například na Amazonu, se začala rychle šířit v odborných kruzích. „Wolfgang Münchau je jednou z nejbystřejších myslí v britské a evropské žurnalistice. V knize Kaput vypráví poutavý příběh německého ekonomického zázraku, který se pokazil – alespoň prozatím. Pro ty z nás, kteří nikdy nepodceňují německou vynalézavost a konkurenceschopnost, je to oči otevírající, přístupný popis problémů i potenciálu největší evropské ekonomiky,“ napsal ve svém hodnocení skotský novinář Gavin Esler.

Není se čemu divit. Jelikož je největší ekonomikou na kontinentu, je Německo naprosto zásadní pro celou Evropskou unii. Jeho průmysl představuje přibližně čtvrtinu celkového HDP Evropské unie a je klíčovým obchodním partnerem pro většinu členských států, Česko nevyjímaje. Právě o zadrhnutí tamního průmyslu Münchau ve své knize zevrubně píše.

„Svět se změnil, ale Německo ne a toto je příběh o tom, jak Německo špatně řídilo průmyslový kapitalismus a špatně odhadlo technologie a geopolitiku,“ uvádí autor. Věnuje se také energetické závislosti na Rusku, nevyváženému vztahu s Čínou, zanedbané infrasturktuře, zastaralým technologiím a lpění na tradičním průmyslu, kterému ujel vlak.