Spolu s dcerou rostla i česko-kanadská škola. Teď dostane novou budovu inspirovanou javorovým listem

V Jesenici u Prahy vznikla česko-kanadská škola, nejdřív mateřská, pak základní a následně i gymnázium. Nyní k nim přibude nová budova.

Eliška NováEliška Nová

sunny-canadian-school-5

Foto: Sunny Canadian International School

Sunny Canadian International School staví v Jesenici novou budovu

0Zobrazit komentáře

Před lety se Alice Štunda vrátila z Kanady a v Česku chtěla zavést stejný systém vzdělávání, jaký poznala právě za oceánem. Tak založila Sunny Canadian International School, dvojjazyčnou školu, která rostla spolu s tím, jak rostla i její dcera. Nyní se původním vzděláním chemická inženýrka chystá na stavbu nové budovy, která má přinést nové učebny i multifunkční sál.

„Chtěla jsem školu, kde jsou motivující učitelé, kteří s žáky jednají slušně a se vzájemným respektem. Zároveň ale taky takovou, kde se nebojí měřitelných výsledků, protože jsem věděla, že v průběhu vysokoškolských studií i následného života jim studenti budou vystaveni,“ líčí zakladatelka, která všechno budovala i pro svoji tehdy ještě malou dceru.

V roce 2002 tak zahájila provoz mateřská školka, která se zaměřovala především na vzdělávání v anglickém jazyce. O čtyři roky později přibyla také základní škola a v roce 2014 se spustilo gymnázium. Všechny instituce jsou bilingvní a navštěvuje je 650 studentů, které učí 160 učitelů. „Škola je jedinečná v tom, že ji navštěvují děti od dvou až do devatenácti let. Po maturitě odchází na nejrůznější vysoké školy u nás i v zahraničí, což sledujeme s radostí a pýchou,“ uvádí Štunda s tím, že zakládat vysokou školu v plánu nemají.

To ale ještě neznamená, že by se v Jesenici u Prahy, kde se česko-kanadská škola zabydlela, na vývoj zanevřelo. Nyní se pouští do projektu Maple Building, který je inspirovaný javorovým listem a který má stávající komplex rozšířit. V nové budově se má klást velký důraz na propojení teorie s praxí, a to konkrétně ve vědě, technologiích, inženýringu, umění a matematice.

Vyrůst v ní proto mají špičkově vybavené laboratoře, dílny pro robotiku, výtvarný ateliér nebo přípravné laboratoře pro biologii. Vzniknout by tu měl také showroom pro školní kolekce oblečení a místo se najde i pro nové zasedací místnosti, tiché studovny a venkovní učebny. „Cílem těchto prostor je podpora výuky zaměřené na rozvoj tvůrčího a analytického myšlení studentů, ale i vytvoření inspirativního prostředí pro jejich vědecké pokusy a technologické inovace,“ dodává Štunda.

Zároveň by měl být v nové budově multifunkční sál, který má nabídnout zázemí pro divadelní a hudební představení, školní shromáždění, soutěže v recitaci či procvičování prezentačních dovedností. V plánu je také navázat spolupráce s externími partnery a pro studenty, ale i pedagogy pořádat různé workshopy.

Za návrhem školní budovy stojí ateliér d4f, který byl vybraný na základě architektonické soutěže. Jejich návrh využívá tvaru javorového listu, tedy kanadského státního symbolu, a uvnitř ateliér vytvořil vzdušné a světlé prostory. Nová budova by se měla otevřít v září 2026.

Studenti Sunny Canadian International School končí gymnázium se zkouškou z angličtiny Cambridge C2, což je úroveň rodilého mluvčího. Během studia pak mohou absolvovat různé stáže, jsou aktivní v Evropském parlamentu mládeže a jezdí na poznávací pobyty. Možné je ale také absolvovat pobyt v Kanadě.

Štunda se svojí dvojjazyčnou školou v roce 2013 mimo jiné získala titul Podnikatelka roku. „V Kanadě jsem studovala i pracovala a dobře vím, že co se školství týče, patří mezi nejlépe hodnocené země světa. A já jsem si po odjezdu z Kanady přála toto skvělé vzdělání nabídnout i své dceři a dalším českým dětem,“ vylíčila před lety Štunda.

V pražské zoo se začne stavět pavilon pro lední medvědy. Cenu srazil velký zájem firem o stavbu

Chov ledních medvědů v pražské zoo má dlouhou tradici a může se pyšnit několika úspěchy. Pokud by se nepostavil nový pavilon patrně by ze zoo zmizeli.

Eliška NováEliška Nová

arktika-5

Foto: Zoo Praha

Pražská zoo začne stavět nový pavilon pro lední medvědy Arktida

0Zobrazit komentáře

Lední medvěd se tu usídlil ani ne dva roky potom, co pražská zoo otevřela. Jejich chov je tu tak už od roku 1933. První medvěd sem mimochodem přišel z cirkusu. Od té doby zaznamenal pražský chov hned několik úspěchů, mezi nimi třeba i první mládě ledního medvěda, které bylo uměle odchované člověkem. Úspěchy a život zvířat doprovázel po celou dobu ten stejný pavilon, který je dnes nejstarším zařízením v zoo využívaným stále ke stejnému účelu. V mnoha ohledech nevhodné a zastaralé zázemí teď nahradí nový pavilon za tři čtvrtě miliardy korun.

Kromě toho, že má současný pavilon už svá léta, má ještě jeden problém. Je umístěný na jihovýchodním svahu, který patří k nejteplejším místům v zoo. Plán proto je, že se přesune na místo nejchladnější – tedy do severozápadního cípu areálu, nedaleko Gočárových domů, kde jsou pro to nejlepší podmínky. Výhodou má být to, že severozápadní vstup tím získá na atraktivitě a uleví tak vytíženému přístupu z Troji.

Medvědi budou mít v novém domově k dispozici dva velké výběhy s bazény, lidé je budou moci sledovat pod hladinou i nad ní. V zázemí pak vznikne také samostatný výběh, kde budou stavebně oddělené ubikace, aby samice mohla mít klid, který je nutný pro úspěšný odchov mláďat. A díky pavilonu s názvem Arktida přibude v Praze také nový druh – domov tu najdou tuleni obecní, které bude možné pozorovat z hlediště, ale také z nové restaurace. Ta by se měla zaměřit na speciality z mořských ryb.

Nový výběh dostane také nové technologie, z nichž nejpodstatnější je ta na čištění vody. Výtvarné pojetí expozic je pak spojené s příběhem Eskyma Welzla, českého dobrodruha, který strávil tři desítky let na Nové Sibiři. Připomenout ho má mezinárodně uznávaný ilustrátor a grafik Petr Sís.

Stavět by se mělo začít už letos. Ve výběrovém řízení na stavbu pavilonu uspěla firma Metrostav DIZ. Zoo plánuje staveniště předat v druhé polovině ledna, v březnu, spolu se začátkem nové sezóny, by mělo být poklepáno na základní kámen. Cena za nový pavilon se oproti původním předpokladům, podle kterých by vyšel na více než miliardu korun, snížila na 755 milionů. Dílem je to poklesem cen stavebních materiálů, dílem i to, že o realizaci stavby byl mezi firmami velký zájem.

Nastartujte svou kariéru

Více na CzechCrunch Jobs

Nový pavilon je podle ředitele zoo Miroslava Bobka nezbytný k tomu, aby chov ledních medvědů, který má v Praze tak velkou tradici, v zoo pokračoval. „Jistě, cena tohoto expozičního celku bude odpovídat vysokým nárokům, jimž bude muset dostát. Jenže zatímco v přírodě lední medvědy existenčně ohrožuje globální oteplování, v lidské péči je to právě náročnost a nákladnost jejich chovu,“ vylíčil Bobek před pár lety ve svém zápisníku.

Právě kvůli vysokým nákladům podle ředitele od osmdesátých let klesly počty bílých medvědů v zoologických zahradách na polovinu. „Náklady spojené s dalším chovem ledních medvědů v Praze však vedle mimořádné tradice ospravedlňují i jejich neradostné vyhlídky v tající Arktidě a radost i poučení, jež poskytují jak dětským, tak dospělým návštěvníkům,“ dodal Bobek.

Pavilon by měl v zoo zabírat přes osm tisíc metrů čtverečních a dostavěný by měl být za tři a půl roku. Návštěvníci pražské zoo by ho tak měli mít možnost navštívit v roce 2028.

Nároky na chov ledních medvědů se neustále zvyšují a pražská zoo se svým pavilonem dnes zastává z pětačtyřiceti sledovaných zařízení pětatřicáté místo. A to navzdory mnoha jeho slavným obyvatelům. Mezi ně patřila kromě první cirkusové medvědice Nory také Polárka, lední medvěd, který dal jméno mraženému smetanovému krému. Zmíněným prvním uměle odchovaným mládětem ledního medvěda se pak stala Sněhulka, která se narodila za okupace, v roce 1942. Pokud by nová expozice nevznikla, patrně by oblíbení medvědi ze zoo úplně zmizeli.