Hráli jste v devadesátých letech System Shock? Tak nejspíš souhlasíte s názorem, že jste hráli jednu z nejpovedenějších her historie. Míchala žánry, přinesla napínavý příběh, ukázala nevídanou hratelnost. Anebo vás tento klenot minul? Tak máte jedinečné štěstí. Do zoufalého boje proti hrůzám vyvolaným umělou inteligencí se v roli osamělého hackera můžete pustit v modernizované verzi. System Shock se dočkal remaku. A podle všeho se povedl.

Je rok 1994. Když se řekne akce z pohledu první osoby, jsou v živé paměti – a v té době stále vrcholnými představiteli žánru – jen dva roky starý Wolfenstein 3D následovaný o rok později pekelným králem jménem Doom. To jsou sice legendární jména, ale v jádru nabízejí jen prolézání bludišťoidních úrovní a střílení tuctů nepřátel bez většího zapojení kreativnějšího myšlení. No a do toho před devětadvaceti lety přišel System Shock. A způsobil šok.

Studio Looking Glass v čele s dvojicí herních designérů Doug Church a Warren Spector totiž vytvořilo hru, která komplexitou a nápaditostí převyšovala drtivou většinu konkurence. Stali jste se v ní hackerem, jenž se ocitl v nezáviděníhodné situaci na vesmírné stanici Citadel, kterou ovládla nebezpečná umělá inteligence. Kdo byl zvyklý na přímočaré pobíhání a masakrování v Doomu, musel žasnout. System Shock přinesl prvky z her na hrdiny, otevřené úrovně, nelineární design a různé možnosti řešení herních situací.

Mixování žánrů, otevřenější herní svět a „imerzivní simulace“, jak své dílo titulovali sami vývojáři, už dnes patří do výbavy mnoha her. Ale ve své době to byl úkaz. I proto se ze System Shocku stal ikonický titul, který patří do mnoha videoherních síní slávy a žebříčků nejvlivnějších her vůbec. Ale zub času ohlodal i jeho kyberpunkovou budoucnost a dnes už téměř třicetiletá hra nenabízí úplně skvělý uživatelský zážitek. To ale mění právě vydaný remake, který za 40 eur neboli 950 korun vychází pro PC na Steamu a GOGu i na konzole.

Podle prvních recenzí by remake od studia Nightdive (kdysi slavné jméno Looking Glass už dávno zaniklo) mohl kultovní hru úspěšně přiblížit současnému publiku. Při oživování dávných legend rozhodně nebývá povedený výsledek pravidlem, nicméně první recenze System Shocku se shodují ne nutně na hvězdném, ale přesto velmi kladném hodnocení. Ze zhruba čtyřicítky prvních recenzí shrnutých na serveru Metacritic má skóre 75 bodů ze sta možných.

Velmi pěkného přijetí se předělávka dočkala i od českých herních serverů. „Návrat legendární hry, která ukázala, že střílečky nejsou jen o počtu zabitých protivníků. Level design, skvělý záporák a znepokojivý příběh fungují i po téměř třiceti letech. Nightdive navíc hru oblékli do slušivé moderní grafiky s přiznanou retro stylizací. Takhle vypadá remake, který vznikl s láskou,“ přidává ke známce 9 z 10 server Games.cz.

Herní web Zing.cz přinesl o bod nižší hodnocení, ale také vyzdvihuje mnohá pozitiva: „Pamětníci si bez váhání mohou k hodnocení bod přidat, tahle reinkarnace jejich milované hry jim nabídne přesně to, po čem toužili. Pro nové hráče by mohl být nelítostný klasický design poněkud krutý, ale skvěle modernizovaná atmosférická výprava i parádní strhující akce to všem s dostatkem trpělivosti více než vynahradí.“

V obou verdiktech vyzdvihovaný design je hlavní devizou System Shocku a důvodem jeho úspěchu. Jeho původní tvůrci ze studia Looking Glass si tento přístup vyzkoušeli už v podobně slavných titulech Ultima Underworld. V System Shocku ale koncept imerzivní simulace, v níž měl hráč obrovskou volnost (ve srovnání s nesmyslnými labyrinty nebo naopak přísně svazujícími koridory) ve volbě postupu i při řešení soubojů i hádanek, dotáhli ještě dál.

Ve své době tak System Shock sklízel nadšené recenze. V trojrozměrné grafice hráči procházeli vesmírnou stanicí, snažili se porazit její zmutované obyvatele (nebo se před nimi schovat), hackovali počítače, odhalovali hororový osud kosmického habitatu – anebo se dokonce pohybovali v kyberprostoru, ve virtuálním světě odděleném od toho ve hře skutečného. To vše ve snaze přežít a zvrátit vražedné plány umělé inteligence jménem Shodan, která patří k těm nejvýraznějším videoherním padouchům vůbec.

Rozmanitá hratelnost a zkušenosti z vývoje System Shocku navíc přímo vedly k dalším slavným hrám. Spector stvořil kyberpunkový skvost Deus Ex, jenž je po boku System Shocku dodnes skloňován jako adept na titul nejlepší hry v historii. Také ten sázel na možnost herní situace v otevřených úrovních vyřešit hlavou, zbraní i svižnými reflexy. A na takzvanou emergentní hratelnost. Tedy takovou, která vzniká hráčovým přičiněním, nikoliv jako výsledek naskriptované scény.

Church po System Shocku zase pracoval na milované sérii Thief, která taktéž zavrhla nalajnovaný scénář a vyměnila ho za plížení a zločin v ulicích steampunkového fantasy města. Na Thiefovi se podílel i další známý herní tvůrce Ken Levine, který po vydání System Shocku krátce působil i v Looking Glass. Pak odešel, založil studio vlastní – a to ve spolupráci s Levineovým předchozím zaměstnavatelem stvořilo System Shock 2. Svého předchůdce v mnohém předčil a podobně silně ovlivnil další generace herních vývojářů.

První i druhý díl byly pro Levinea inspirací pro další úspěšnou značku, která na svůj původ odkazuje i jménem: BioShock. Ten už sice byl oproti System Shocku o něco svázanější, ale přesto do receptu klasické střílečky přidával vcelku originální ingredience. A spojení akce viděné z pohledu první osoby s dalšími žánry, rozvazování jinak svazujících úrovní a zmiňovaná emergentní hratelnost patří do arzenálu mnoha úspěšných her posledních desetiletí.

System Shock si vybudoval naprosto kultovní status a jeho vliv na videoherní průmysl snad ani nelze přecenit. Kromě pokračování se proto měl dočkat také třetího dílu, jeho vývoj ale vyšuměl do ztracena. Respektive do Číny, práva na případný System Shock 3 totiž drží tamější technologický gigant Tencent. Připomenutí radosti ze sci-fi akce nicméně hráčům přineslo studio Nightdive už v roce 2015, kdy vydalo graficky vylepšenou verzi System Shock: Enhanced Edition. A pracuje i na přeleštění chromových součástek druhého dílu.

Teď však přišel čas nemyslet na budoucnost a vychutnat si kousek toho nejlepšího z videoherní minulosti. A znova uslyšet mrazivá slova umělé inteligence Shodan: „Look at you, hacker: a pathetic creature of meat and bone, panting and sweating as you run through my corridors. How can you challenge a perfect, immortal machine?“