Kam kráčíš, Evropo? Takové otázky si stále častěji pokládají ekonomové, investoři, podnikatelé a snad více i politici, kteří na to mohou mít ten největší vliv. Doby největší ekonomické slávy starého kontinentu jsou pryč, a zatímco Spojené státy nebo asijští dravci rostou, Evropa se hledá. „Problém Evropy je její nerůst,“ prohlásil v nedávném rozhovoru pro CzechCrunch nejvýše postavený Čech v poradenské společnosti McKinsey. Co to znamená v praxi? To se snaží ve svém textu na několika názorných grafech ilustrovat analytik společnosti XTB Tomáš Vranka.

***

Na úvod tohoto textu bych rád řekl, že jsem v zásadě zastáncem původní koncepce Evropské unie. Cítím se více Evropanem než Slovákem a myslím, že koncepce jako taková je výborná. To však neznamená, že nemůžeme být kritičtí k některým aspektům fungování Evropské unie a Evropy jako takové, zejména proto, že jsme se v posledních desetiletích v některých oblastech ubírali méně ideálním směrem.

Jsem si také plně vědom toho, že Spojené státy, s nimiž budu Evropu často srovnávat, mají mnoho vlastních sociálních a ekonomických problémů. Na rozdíl od USA však význam Evropy ve světě klesá, což se odráží na jejím klesajícím podílu na světové ekonomice nebo špatné výkonnosti našeho akciového trhu.

Nejčastěji uváděnými důvody klesajícího významu Evropy ve světě jsou zhoršující se demografická situace, přeregulované podnikatelské prostředí, nedostatek inovací, nedostatek rizikového kapitálu, nedostatek technologických firem, špatně řízená energetická politika, která je problémem například pro průmyslové ekonomiky závislé na automobilovém průmyslu, nebo obecný příklon Evropy k pohodlnějšímu životu s menším počtem odpracovaných hodin a větším důrazem na rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem.

Nemáme také tolik rozvinutý kapitálový trh a motivaci pro firmy, aby na něj vstupovaly, a velká část evropských společností ani neuvažuje o vstupu na zdejší burzy, ale automaticky se poohlíží rovnou po USA. Důvodů je jistě celá řada a je asi velmi obtížné měřit dopad každého z nich zvlášť, ale v souhrnu zhoršují naši ekonomickou a akciovou výkonnost.

Jinými slovy, jako Evropa jsme zpohodlněli. A stejně jako v přírodě i v této oblasti platí, že pokud člověk příliš zpohodlní a přestane být hnán kupředu, může na to časem doplatit. Jaký je skutečný stav Evropy ve srovnání se Spojenými státy, ilustruje 10 grafů, které jsme posbírali. Přestože jsou některé z nich trochu starší a údaje na nich tak nemusí být úplně aktuální, situaci ilustrují stále dobře.

Podíl Evropy na světovém HDP

Obecně platí, že málo rozvinuté země mohou růst rychleji než země rozvinutější. Následující graf ukazuje, že ještě kolem roku 1980 činil podíl ekonomiky EU na světové ekonomice téměř 30 procent, dnes je to jen asi 17 procent. Zajímavé na tomto grafu je, že ačkoli podíl USA procházel velkými výkyvy, dnes je prakticky na stejné úrovni jako v roce 1980, tedy kolem 26 procent.

Ranked: The Top 6 Economies by Share of Global GDP (1980-2024) 🌏️

📲 Want more content like this with daily insights from the world’s top creators? ⁠See it first on the @VoronoiApp.https://t.co/6LVfjO3qC5 pic.twitter.com/4u1SoZxYeK

— Visual Capitalist (@VisualCap) May 17, 2024

Velikost akciového trhu

Evropský akciový trh byl kdysi největší na světě. V roce 1900 představovaly akcie ve Velké Británii 24 % světové tržní kapitalizace, v Německu 12,6 % a ve Francii 11,2 %. Dnes je podíl akcií Spojeného království 3,7 %, Německa 2,1 % a Francie 2,8 %. Na druhé straně USA v roce 1900 představovaly 14,5 %, dnes je to více než 60 %. Rozvinuté kapitálové trhy jsou jedním z důvodů hospodářského růstu USA a mimo jiné kvůli jejich velikosti a předvídatelnosti mnoho evropských společností vstupuje na burzu v USA.

Mapped: The World’s Largest Stock Markets (1900 vs. 2023) 💲

📲 Want more content like this with daily insights from the world’s top creators? ⁠See it first on the @VoronoiApp.https://t.co/o3vd2irLTK pic.twitter.com/JrJslY2FG7

— Visual Capitalist (@VisualCap) August 13, 2024

Výkonnost akciového trhu

Pokles akciových trhů v Evropě se neprojevuje pouze v akciích jednotlivých zemí, ale také ve špatné výkonnosti akcií. Ano, ve světě se pravidelně střídají období, během nichž dominují americké a neamerické akcie, ale srovnání zkresluje i to, že v Evropě například společnosti vyplácejí více dividend, zatímco v USA se peníze ve větší míře reinvestují a firmy své akcie zpětně odkupují.

Z níže uvedeného grafu vyplývá, že až do roku 2009 si evropské akcie vedly v podstatě stejně jako ty americké, ale od té doby evropské stagnují, zatímco americké rostou o stovky procent. Navíc zisky evropských společností dlouhodobě stagnují, technologické společnosti zde nevznikají, a to i kvůli nedostatku rizikového kapitálu, což se odráží na špatné výkonnosti akcií.

Od roku 1991 do roku 2009 mali americke a europske akcie rovnaku vykonnost. Za poslednych 15 rokov sa vsak americke akcie odtrhli a vyrazne prekonavaju tie europske. pic.twitter.com/i9YFyUxhoj

— Tomáš Vranka (@TVranka) August 17, 2024

Pouze jedna evropská firma v první dvacítce

Nedostatek nových a dravých technologických firem ukazuje také další obrázek. V něm jsem seřadil světové firmy podle tržní kapitalizace na západních burzách. Vidíme, že prvních deset firem je z USA, na 11. místě je tchajwanská TSMC a první evropskou firmou na seznamu je Novo Nordisk na 19. místě, který v poslední době roste hlavně díky lékům na hubnutí.

První technologickou společností z Evropy je na tomto seznamu na 25. místě nizozemská ASML, která vyrábí nejmodernější stroje na výrobu čipů. Mimo ni a německý SAP však evropský technologický sektor, který by táhl akciové trhy vzhůru, prakticky neexistuje. Evropě dominují společnosti, které jsou často starší než padesát let, zatímco v USA nebo Číně patří mezi největší relativně mladé technologické společnosti.

Počet odpracovaných hodin

Jedním z důvodů, proč evropská ekonomika stagnuje nebo roste pomaleji než ekonomika USA, je i počet odpracovaných hodin. Ten dlouhodobě klesá, což je logické, protože čím bohatší společnost, tím více chtějí mít lidé volného času, ale objektivně je třeba říci, že je to jeden z důvodů tohoto velkého rozdílu. Za posledních padesát let se například počet ročně odpracovaných hodin v Německu snížil zhruba o třetinu, zatímco v USA je přibližně stejný, respektive klesl pouze z 1 900 na 1 800 hodin, zatímco v Německu se snížil na zhruba 1 300 hodin.

„Germany has the shortest average working hours of any advanced economy, according to the latest OECD data for 2022, reflecting a relatively high share of German women who are employed part-time and a growing preference for more leisure time.“https://t.co/pq7Oc3Ptef pic.twitter.com/rjfIhdZodX

— Jean-Chr. Catalon (@JcCatalon) May 14, 2024

Německo vs. Kalifornie

Když už jsme u Německa, jeho ekonomika se za posledních deset let téměř nepohnula z místa nebo vůbec nerostla. Následující obrázek ukazuje, jak se vyvíjela velikost německé ekonomiky a ekonomiky amerického státu Kalifornie. Ještě v roce 2009 bylo Německo z hlediska HDP zhruba dvakrát větší než Kalifornie, dnes jsou tyto údaje stejné. Kdyby byla Kalifornie samostatným státem, byla by třetí až pátou největší ekonomikou (údaje se mírně liší) na světě. Tento graf pěkně ukazuje rozdílný vývoj USA a Evropy a vliv technologických společností, často sídlících v Kalifornii, na ekonomiky.

Eye-opening chart, just in 2011 German GDP was about twice as big as GDP of California, now they are about the same.

Germany is a country with industry from last century, grotesque overregulation, desolate infrastructure, lack of innovation and green paranoia. What a pity. pic.twitter.com/h7JsTUzyIp

— Michael A. Arouet (@MichaelAArouet) August 18, 2024

Čipy jsou nová ropa

V dnešním světě jsou čipy jednou z nejdůležitějších komodit, bez kterých se moderní ekonomika nepohne. I zde Evropa až na dvě malé výjimky zaostává. Návrh čipů se provádí především v USA (Nvidia, Apple, AMD), nejlepší logické čipy pro tyto společnosti se vyrábějí na Tchaj-wanu (TSMC), paměťové čipy například v Jižní Koreji a velká část procesorů se vyrábí také v Číně. V podstatě se jako Evropa můžeme pyšnit pouze nizozemskou firmou ASML, která jako jediná na světě vyrábí nejmodernější stroje EUV pro výrobu čipů, a britskou firmou Arm, která má duševní vlastnictví a patenty na mnoho architektur používaných v dnešním čipovém průmyslu.

An analysis from @bloomberg on the #semiconductor supply chain bottlenecks for China. Interesting data points on how they are trying to do it end to end from their own end. pic.twitter.com/lMPJmjApH7

— Analyse Asia (@analyseasia) December 4, 2023

Nedostatek investic a rizikového kapitálu

Jak jsem již zmínil, v Evropě dominují především společnosti z tradičních odvětví. Ty jsou sice stabilní, ale rozhodně nejsou inovativní a progresivní. Pokud se podíváme na CAPEX, tedy kapitálové investiční výdaje, nebo výdaje na výzkum a vývoj, v obou případech opět dominují především americké společnosti. Následující obrázek ukazuje společnosti, které měly v posledním roce největší výdaje na výzkum a vývoj ke květnu 2024. Ačkoli každá firma může do této kategorie započítávat něco jiného, a proto nemusí být stoprocentně srovnatelná, podobný trend vidíme u kapitálových výdajů, kterým dominují velké americké technologické společnosti. Podívejte se, kolik evropských firem je v seznamu na obrázku.

Did you know that $AMZN has spent more on R&D over the last twelve months than $GOOGL and $AAPL combined?

The world’s top 10 R&D spenders: pic.twitter.com/naWxkVOlvp

— Quartr (@Quartr_App) May 27, 2024

Důležité patenty

Ruku v ruce s úspěchem či neúspěchem firem jde nepřímo i počet významných patentů. Ať už se podíváme na celkový počet nebo na počet v oblasti umělé inteligence, případně na počet špičkových patentů v oblasti pokročilých digitálních technologií, všude jako Evropa opět ztrácíme. Na obrázku níže vidíme, že dominují a silně rostou Spojené státy, Čína se také pěkně zvedá, Japonsko je na třetím místě a Evropa až na čtvrtém.

V kontextu je třeba také zmínit, že máme zhruba 3,5krát více obyvatel než například Japonsko a asi o 100 milionů více než USA. Pokud bychom tedy tato čísla přepočítali na počet obyvatel, vypadali bychom ve srovnání s USA, Japonskem nebo Jižní Koreou ještě hůře než na tomto grafu.

Did you know that $AMZN has spent more on R&D over the last twelve months than $GOOGL and $AAPL combined?

The world’s top 10 R&D spenders: pic.twitter.com/naWxkVOlvp

— Quartr (@Quartr_App) May 27, 2024

Společnosti vyrábějící luxusní zboží

Jeden pozitivní graf jsem si nechal na konec. Je několik oblastí, kde jsme stále významným hráčem nebo kde naše pozice dokonce roste. Jednou z nich je oblast luxusní módy a zboží. Zde dominují zejména francouzské, britské, italské a švýcarské společnosti.

The 13 largest luxury companies by market cap

Four fun facts:

→ $LVMH‚s market cap is more than double the size of the bottom ten companies combined.

→ $RMS is by far the largest single-brand company on the list, at 3.3x the size of $RACE.

→ Despite owning 10+ brands… pic.twitter.com/0mIXr5nfnU

— Quartr (@Quartr_App) June 30, 2024

Zdá se, že tento text má negativní vyznění a Evropa v něm vypadá jako seskupení upadajících států, ve kterých se žije špatně. Zde bych jednoznačně dodal, že tomu tak není a ani já si to nemyslím. Evropa je jednou z nejbohatších a nejbezpečnějších oblastí světa, se stabilní energetikou, potravinami a čistou vodou – a objektivně musíme říci, že patříme mezi deset až dvacet procent nejšťastnějších lidí na světě.

V průměru pracujeme několik hodin denně a žijeme ve zdraví, v nebývalém luxusu a pohodlí, o kterém se lidem před sto lety mohlo jen zdát. Většina světa se dnes má nejlépe, jak se kdy měla, a to včetně nebo především v čele s Evropou. Přesto je třeba některé věci pojmenovat pravými jmény a tento text měl za cíl právě to, abychom si uvědomili, jak se naše postavení ve světě mění.